Meč a čaroděj

Režisérský debut Alberta Pyuna, od kterého je   u nás asi nejznámější snímek s   Jeanem-Claudem Van Dammem ´Cyborg´ (1989),   vznikl ve stejném roce jako dodnes ceněný   ´Barbar Conan´ (1982) a i když není stejně   tak živoucí, má také ve fantasy žánru co   nabídnout. Jen tak pro zajímavost, snímek je   natočen na základě románů Sword &   Sorcery, podle kterých vznikly i nejrůznější   deskové hry. I když to zpočátku nevypadá,   děj jako takový je docela složitý. Různá   tajemství, záhady, spleť vztahů a hlavně   neustále se měnící, řekněme, politická   rozhodnutí a tím se často měnící určitá   spojenectví. Akční a drastické scény   samozřejmě přítomny jsou, ale zase až tolik   neuchvátí. Tempo se drží pomalejšího rytmu a   tak i přes honosnou atmosféru spíše inklinuje   k divácké nudě. Každopádně se jedná o   filmovou osmdesátkovou klasiku obsahující   poctivou filmařskou práci v oblasti vizuálních   efektů. Tady to Barbara Conana překonává. Má   to zkrátka své. Od svého dodnes   nejslavnějšího předchůdce se značně   odlišuje a o to zřejmě tvůrcům šlo. V rámci   filmového fantasy žánru si své skromnější   místo zaslouží.

Meč a čaroděj patří opět ke klasice, která   putovala na VHS od jedné domácnosti k druhá.   Považuji film za béčko fantasy filmů, ale ve   své době přinesl určité oživení. I když se   jedná o klasickou pohádku, ženy se vesele   obnažují a každý bojovník má svou vnadnou   milenku. Dobrým nápadem je i meč se třemi   čepelemi. Herecké výkony nepatří k ve filmu k   tomu lepšímu a souboje jsou průhledné svým   aranžmá, které bije do očí. Přes všechny   výtky k filmu nemohu zapomenout na období a   situaci, kdy jsem film viděl a byl doživotně   nas.án, a tak z nostalgie boduji.