Méďa Béďa

Moc dobře si pamatuji frontu na vstupenky v   Bílovci. Ano, i já jsem byl, ačkoli již ve   věku, kdy jsem přece na pohádky už dávno   nechodil. Takže maskován jsem se do kina dostal   a musím říci, že mne to bavilo. Nyní, po   letech, jsem na filmík narazil znovu a pobavil   stejně. Obří zásluhu mí bezesporu náš   dabing. Jirka Bruder je prostě úchvatný. Zda si   to pustím zase? Asi už ne. Je to skvělé, ale   přece jen asi určeno někomu jinému než mé   maličkosti.

Nepřekonatelná dvojka
Kdepak, Béďa a Bubu se v naší kinematografii   neztratili. Přišel k mám v uvolněné době   konce 60. let - a dostalo se mu péče   nejlepšího dabingu té doby. Stejní aktéři   dabovali i krátké filmy, uvádění u nás jako   večerníčky. Ty byly v dnešní době zoufale   předabovány, ale potěšujícím zůstává   fakt, že na celovečerní film si nikdo   netroufnul šáhnout a DVD s filmem vyšlo s   původním, pochopitelně remasterovaným   dabingem. A že to jde dokazuje, jak tento film,   tak i Sněhurka a sedm trpaslíků.
(Takže si   nenechte nakukat, že původní dabing nelze   použít. Lze. Ale to by z toho dabingová studia   neměla kšeft!)
A ještě jedna poznámka. A tou   je dokonalá práce s českými0 verzemi   písniček! Tehdy nebyl onen travný   "copyright control" ze strany   zahraničních společností - takže se podařilo   písničky prostě počeštit. Jsou o to milejší   a vtipnější, protože naše.

Ukázkový příklad jak kvalitní český dabing   jsme byli schopni dělat. Neztratilo se nic z   vtipu, spíš právě naopak. Osobně mám   nejradši začátek, když malý Bubo budí Béďu   a pak scénu s Cindy a panem Smithem - Cindy:   "Koláč. Koláč, koláč, koláč."   Smith: Ne, Cindy, tomu já nevěřím." A   lup, už měl koláč v obličeji.