Mezi mužem a ženou

Setkání po letech dvou   bývalých partnerů se nese v   poloze - řečičky,   šplechty, kecičky. Helena   B-H. je pro mě jedna z   nejméně atraktivních   hereček a doufal jsem, že se   nezačne svlékat. V polovině   filmu přišlo zklamání.   Eckhart je přeceňovaný   herec, který nehrál v   žádném pořádném trháku,   alespoň v hlavní roli.   Příběh, jakých už tady   bylo až hanba, nepřináší   ve vztazích mezi mužem a   ženou nic nového. Naopak,   obvykle je alespoň jeden z   nich sympatický, ale v tomto   případě tomu tak není.   Takže zbývá jen nuda a   čekání na to, jak skončí   oba znovu milenci. A to mě   bylo úplně jedno.

Muž a žena, žena a muž.   Kdysi se milovali, stále se   milují, mají minulost.   Ovšem budoucnos jim patřit   nemůže. Nebo snad může? Je   život natolik jednoduchý,   aby se dal běh věcí vrátit   zpět? Aby se minulá   rohodnutí dala změnit, a aby   se lidé sami mohli   změnit?
Film je   hereckým koncertem hlavní   dvojice. Jejich herectví je   podrobeno zkoušce   neustálého snímání z   velké blízkosti, ale díky   skvělému a kvalitnímu   scénáři se s nimi brzy   sžíváme. Také díky velmi   neobvyklé kameře, která se   věnuje každému jakoby   zvlášť a jen občas se   sjednotí a sesynchronizuje do   plného obrazu - přesně jako   lidé v životě. Celek   představuje nevšední   zážitek z tohoto intimního   filmu

Romantický snímek se   značně jednoduchým   příběhem neobvykle   natočený v split-screen. Dva   se potkali a jak to bylo dál.   Jedná se o konverzační   příběh, který z počátku   může nudit, ale pří   pozorném sledování dokáže   chytit. Místama jsou dané   dějové situace velmi   naivní, ale to je pro takový   žánr typické. Známá   šablona tu však tentokrát   použita není. Snímek   rozhodně není určen pro   mužské oko. Unudil by se k   smrti. Tohle je tentokrát   ryze dámská filmová   záležitost.

Já snad špatně slyším,   tedy vidím ! Koho že jsou ty   výborné výkony? No mýlka   je vyloučená, kompars   běžně chválu nesklízí,   takže skutečně bude řeč o   afektované křeči nositelky   nejškaredějších vlasů   Hollywoodu, Heleny Bonham   Carter a vrozené topornosti s   úsměvem leguána, Aaronu   Eckhartovi, kteří téměř   půldruhé hodiny vedli divné   řeči v ještě divnějším   obraze v obraze a kdyby mě   náhodou oči málo těkaly,   tak se do něj z času na čas   ještě vetřeli jejich alter   ega v mladším vydání s   ještě o level nižšími   výkony. Těžkopádné   vyjádření plochých   charakterů o stesku po tom,   co se nedá vrátit.

Ani drama, ani komedie a   romantika mne taky nedostala.   Šedá nuda a plno prázdných   řečí mezi protagonisty,   kteří snad nikoho nemohli   zaujmout.

neříkám, že je to špatný   film, jeho konec mne dokonce   příjemně překvapil, ale   přesto se tvůrcům   nepodařilo, aby jim divák (v   rámci všech těch vedených   konverzací) neusnul