Milenci v roce jedna

Bože co to bylo. Chudák holka skáče kolem   blba, který se domnívá, že bude druhý Felini.   No, jinak film děj v podstatě nemá. Všechno se   motá kolem těch dvou. Nezdá se mi, že by   hráli nějak přesvědčivě. Navíc mne to   silně nebavilo a těšil jsem se na konec. Pro   mne zbytečná, a pro jednou odbytá záležitost.

Velmi povedený milostný snímek z doby po   skončení 2. světové války. Ona se vrátila s   koncentračního tábora s hrůznými zážitky o   krutosti války. On válkou prošel takřka bez   újmy a tak si zjednodušuje život svou   bezstarostností. Jednoho dne se náhodně   potkají a divák tak má možnost sledovat jejich   citové projevy a pomalé sbližování.   Příběh je jemně dojemný podporován   vizuálním obrazem a výborným hereckým   výkonem Marty Vančurové a Viktora Preisse.   Takových českých filmů je opravdu žalostně   málo.

Myslím, že to jeden z mála pohledů na konec   války, než plný politiky a hrdinství. Osobně   mě zaujal ten střet světů hlavních   hrdinů,Pavlův je plný očekávání, nadšení   a bezstarostnosti. Zatímco Helenin je plný   zlých vzpomínek a strachu.Vzniká mezi nimi   milostný vztah, ale tak křehký.Helena chce být   sama sebou, žít znova.. Doporučuji.

Připomíná jiný známý film...
...Romeo, Julie a tma, ovšem ten se odehrává   přímo za války a židovská dívka se sama   vydává nacistům. Tento příběh je zasazen do   čerstvé doby po osvobození. Ač hlavní   milostná linie mne nijak neuchvátila, na druhou   stranu oceňuji snahu filmařů zobrazit nitro a   prožitky lidí, do jejichž života velmi   negativní měrou válka vstoupila a jak se po   osvobození s tím snaží vyrovnat. Jsou zde   mladí lidé, z nichž někteří si užívají   bezstarostného života, druzí mají problém se   do této bezstarostnosti začlenit. Film není   výjimečný, ale zajímavý na shlédnutí   určitě. Kromě oduševnělé Marty Vanučurové   bude jistě překvapením mladinká Jitka Smutná   v jedné z vedlejších rolí, tč. babička Věra   v Ordinaci.