Modlitba za umírající

Martin Fallon vstupuje do IRA s nadějí, je ale vtažen do nekonečného zabíjení. Klíčem ke svobodě je jeho výjezdní pas z Anglie, který však má v ruce nebezpečný gangster. Martin se stále víc zaplétá do sítě krvavého násilí…

Podobně jako ve filmu Hra na pláč (FP 9/93) využívají i tvůrci snímku Modlitba
za umírající (1987) motivu Irské republikánské armády, v němž snaha jejího člena
oprostit se od teroristické minulosti má osudové následky. Martin Fallon je otrlý
vrah, který však zabíjí výhradně z politického přesvědčení. Impulsem pro únik z
IRA je pro něj tragicky nepovedený atentát, jehož obětí se místo britských vojáků
stanou děti, jedoucí do školy. Od té chvíle se Fallon se svou potřebou uprchnout
ze země stává štvancem dvou protichůdných sil: vlastního pevného předsevzetí
(nikdy už nezabíjet) a nátlaku vlivného gangstera, požadujícího další vraždy. Jeho
návrat k základním principům katolického náboženství a nepřiznaná snaha o
pokání se ve světě terorismu a organizovaného zločinu zákonitě jeví jako slabost»
s níž nelze přežít. - Režisér Mike Hodges zpracoval stejnojmenný román Jacka
Higginse do podoby psychologického dramatu s prvky thrilleru, jehož stěžejní část
se odehrává v ponurém, s dějem korespondujícím prostředí opravovaného neogotického kostela. Pozvolna vyprávěný příběh se soustřeďuje na vnitřní konflikt
hlavní postavy a nachází pro něj i obrazově symbolické vyjádření (např. ve vrcholné
scéně je to socha Krista, poskytující oporu Martinovi, padajícímu z lešení). Film
ztrácí sílu právě tam, kde nad ambivalentními významy zajímavých motivů
nabývá převahu jednoznačný melodramatický tón (slepá a nevinná Anna), Totéž
se týká i závěrečného Fallonova smíření s Bohem - katolictví je totiž v tomto snímku zobrazeno jen povrchně, jako samozřejmý protiklad zločinu a násilí. Modlitba za umírající však stojí za pozornost, protože atraktivní zpracování sé v ní vzácně nevylučuje s obsažnou a naléhavou výpovědí.
-zk-, Filmový přehled 1994/8/5