Modrá laguna

Když se řekne název snímku ´Modrá laguna´,   všem se jako první vybaví jeho volné   pokračování pod názvem ´Návrat do modré   laguny´ z roku 1991, kde na sebe výrazně   upozornili Milla Jovovich a Brian Krause. Jako   druhý snímek se vybaví film z roku 1980, který   však bohužel tak výrazný není. Málokdo však   ví, že se nejedná o první filmové   zpracování. Poprvé se tak stalo ještě za   němé éry v roce 1923 a již se zvukem právě   tento z roku 1949, který je bohužel poměrně   neznámý. A je to škoda. I přes svou dobu, kdy   byly zcela jiné filmové postupy, je příběh   daleko plynulejší a v rámci dobrodružství a   romantiky vyrovnanější. Už na samém začátku   příběhu se divák dozví o dětech, o kterých   to celé je, daleko více a ztroskotání lodě je   daleko dramatičtější. Není tedy ve   vyprávění žádný spěch, jako u nové verze,   a naopak se všemu dává přirozený patřičný   vývoj. A tak je dějství rozděleno na dvě   poloviny. V první je poukázáno na život   hlavních hrdinů v dětském věku a v druhé v   jejich dospělosti. Zde nechybí dramatické   části, jako třeba napadení chobotnicí při   sběru mušlí. Zakončení příběhu je známé,   ale zde v originále přeci jen v určitém   detailu jiné. Představitelé dvojice v   dospělejším věku vypadají na první pohled   daleko starší, ale s ohledem na stáří snímku   jako by to nevadilo. Co k tomu dodat. Je to   původní, nostalgicky kouzelné, po filmové   stránce velmi působivé. Za zhlédnutí a   posouzení s ohledem na remake rozhodně stojí.