Muž, který spadl na Zemi

Muž, který přišel příliš brzy
Snímek Nicolase Roega nazvaný Muž který spadl na Zemi formálně spadá do žánru science fiction. Odehrává se téměř výlučně na Zemi a pokud jde o zvláštní efekty, je mnohem úspornější než například Blade Runner, takže jde spíše o konfrontaci myšlenek a interpersonálních vztahů jako u Tarkovského filmu Solaris. Stejně jako ve Spielbergově sci-fi E. T - Mimozemšťan, tak i v Roegově snímku návštěvník z kosmu touží po návratu na domovskou planetu a jeho život je ohrožován chirurgy, lačnícími po vivisekci. Roegův snímek je však pohádkou pro dospělé. Mnoho motivů zůstává nedořečených pouze jakoby v náznaku a k nejasnostem přispívá také Roegův způsob střihu, který však dodnes působí novátorsky.(...)
Nicolas Roeg jednou připustil možnost, že Newton ve filmu vůbec není mimozemšťan, ale izolovaný boháč typu Howarda Hughese, který sní o tom, jaké by to bylo, kdyby přišel na Zemi z vyschlé planety. Konstrukce vesmírného korábu by nepochybně byla dalším krokem člověka, který postavil největší letadla na světě. Ani tento projekt ale neuspěl. Záběry Newtonovy žízní sužované rodiny na jeho domovské planetě i ohlédnutí z auta za americkými pionýry mohou být pouhou časovou smyčkou, halucinací génia. Z dnešního pohledu však postava Newtona připomíná spíše Billa Gatese, který rovněž vyvolal zásadní restrukturalizaci světové ekonomiky. Jak by se k němu zachovali průmysloví magnáti o dvacet let dříve? Vyhazovali by jeho společníky z oken mrakodrapu a jeho samotného internovali za účelem „pozorování"?
Postava mimozemšťana byla vůbec první filmovou rolí Davida Bowieho. Pro Roega však nebylo obsazení zpěváka do hlavní role ničím neobvyklým - v Představení si Mick Jagger zahrál téměř sám sebe, ve Špatném načasováni naopak Art Garfunkel ztělesnil profesora psychologie. Kromě hudebních dokumentů Bowie později vytvořil ještě několik hlavních rolí - jako protihráč hudebníka Ryuichi Sakamota v dramatu ze zajateckého tábora Merry Christmas, Mr. Lawrence (Veselé Vánoce, pane Lawrenci), stal se upírským partnerem Catherine Deneuveové v hororu Hlad, ztělesnil krále v pohádce Labyrinth(Bludiště) a naposledy se objevil u titulní roli ve filmu Exhuming Mr. Rice (Exhumace pana Rice). Zahrál si i v mnoha vedlejších a epizodních rolích - například jako Pilát Pontský ve Scorseseho Posledním pokušení Krista, jako Phillip Jeffries v Lynchově filmu Twin Peaks nebo jaro Andy Warhol ve Schnabelově Basquiatovi. Do poloviny 70. let Bowie často zpíval o mimozemšťanech (v roce 1969 vydal album Space Oddity, o tři roky později The Rise and Fall oflggy Stardust and The Spiders From Mars) a filmem Muž, který spadl na Zemi se pro něj toto období uzavřelo. Odjel do Berlína a zcela (a ne naposledy) změnil styl. K této tematice se vrátil až ve druhé polovině 90. let písní Hallo Spaceboy (videoklip k této skladbě natáčel na Barrandově) a svým předposledním albem Earthllng (Pozemšťan, 1997).
Snímek Muž který spadl na Zemi podobně jako zmíněný Blade Runner neměl v době svého uvedení velký úspěch. Americký distributor jej postupně sestřihoval na 125, 120 a nakonec až na 117 minut, a i tak se mnozí Bowieho fanoušci v příběhu jen těžko orientovali. Teprve až téměř po čtvrt století se ukazuje, že předběhl svou dobu a stejně jako Scottův připomenutý snímek se až s odstupem času dočkal plného ocenění.
Projekt 100 - 2000

Autor/Zdroj: Liška Tomáš/


Příběh výjimečnými schopnostmi nadaného mimozemšťana, jenž v lidské podobě zkoumá možnosti, jak lze naši planetu kolonizovat. Má jednu velikou přednost - z větší části ji pokrývá voda. Na mimozemšťanově planetě se totiž potýkají se zničujícím suchem a vedrem. Kromě toho, že se po celý film nikdy neusměje, není na něm nic podezřelého, dokonce se zamiluje, ale přesto je od počátku kýmsi sledován. Svou misi nedokončí, po sérii drastických zážitků končí jako zničený alkoholik bez vlastní vůle...
Ač tento snímek spadá žánrově mezi sci-fi, výrazně omezuje jakékoliv spektakulární prvky a soustřeďuje se na pobyt záhadného cizince na Zemi a na jeho přítomnost mezi lidskou populací. Hrdina rezignovaně říká, že se jednání lidí nediví; ani na jeho planetě by se k cizinci odjinud nechovali jinak, natož lépe.
Program ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Dnes již klasická sci-fi britského režiséra Nicolase Roega (nar. 1928) z roku 1976 patří ke stěžejním dílům žánru, ačkoli jej v mnohém překračuje. Dodnes působí svou psychologickou hloubkou a zvláštní existenciální naléhavostí. Titulní hrdina přichází na Zemi, tedy na planetu vody, jako osamělý mimozemšťan, který přilétá jen proto, aby mohl zachránit své nejbližší na rodné planetě, kde vše zmírá nedostatkem vody. Díky několika vynálezům, které přivezl s sebou (mj. samovyvolávací film) se etabluje jako bohatý šéf firmy World Enterprises. Potřebuje sehnat dost peněz k sestrojení vlastní kosmické lodi, s níž by se mohl vrátit. Vedení firmy částečně přenechává krátkozrakému homosexuálnímu právníkovi Farnsworthovi a sám se zdržuje v ústraní na opuštěném místě v Novém Mexiku. Díky poněkud bizarnímu setkání se sblíží s prostomyslnou a naivní Mary-Lou, která se stane jeho milenkou a naučí ho pít alkohol Tvůrci do značné míry upouštějí od tradičních rekvizit či postupů sci-fi. Namísto popisu technických vynálezů apod. se film vyznačuje tajuplností a nedořečeností a ponechává velký prostor divákově fantazii. Na žánr sci-fi pracují autoři až překvapivě často s odvážnými erotickými scénami. Sugestivní výsledný efekt se opírá i o obsazení hlavní role zpěvákem a performerem Davidem Bowiem, jehož androgynní postava a fyziognomie téměř nehybného obličeje výtečně navozují představu návštěvníka z jiné planety. Roegův snímek svérázně navazuje mj. na filmy Kubrickovy (zejména na Mechanický pomeranč) a stal se nenápadnou inspirací pro řadu dalších sci-fi snímků. Vedle Bowieho uvidíme známé herce jako jsou Rip Torn, Candy Clarková a Buck Henry (toho známe např. z Formanova Taking Off).

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Dnes již klasická sci-fi britského režiséra Nicolase Roega Muž, ktery spadl na Zemi z roku 1976 patří ke stěžejním dílům oblíbeného žánru, ačkoliv jej v mnohém překračuje. Dodnes působí svou psychologickou hloubkou a zvláštní existenciální naléhavostí. - Titulní hrdina přichází na Zemi, tedy na "planetu vody", jako osamělý mimozemšťan, který přilétá jen proto, aby mohl zachránit své nejbližší na rodné planetě, kde vše zmírá nedostatkem vody. Díky několika vynálezům, jež přivezl s sebou (mj. samovyvolávací film) se etabluje jako bohatý šéf firmy World Enterprises. Potřebuje sehnat dost peněz k sestrojení vlastní kosmické lodě, s níž by se mohl vrátit. Vedení firmy částečné přenechává krátkozrakému homosexuálnímu právníkovi Farnsworthovi a sám se zdržuje v ústraní na opuštěném místě v Novém Mexiku. Díky poněkud bizarnímu setkání se sblíží s prostomyslnou a naivní Mary-Lou, která se stane jeho milenkou a která ho naučí pít alkohol. Později se spřátelí i s profesorem chemie Brycem, jenž se stane jeho zaměstnancem. Pouze tito dva lidé znají jeho pravou identitu, nikomu ji však neprozradí. Těsně před startem rakety se mimozemšťan stane obětí komplotu tajuplného syndikátu (možná státního). Náhle je jen objektem různých výzkumů, jež však ústí do ztracena. Smíří se s tím, že je odsouzen k životu na Zemi, a postupné podléhá alkoholu. Na rozdíl od všech lidí ze svého okolí však nestárne. - Tvůrci do značné míry upouštějí od tradičních rekvizit či postupů sci-fi. Ty se objevují především v Newtonových vzpomínkách a představách o rodné planetě, kde kvůli dehydrataci umírají jeho manželka a děti. (Právě tyto sekvence dnes působí zastarale a naivně.) Namísto popisu technických vynálezů apod. se film vyznačuje svou tajuplností a nedořečeností. Autoři záměrné nevysvětlují vše (nevíme, v jakém čase se příběh odehrává, nebo kdo je za tajemnou organizací), ponechávají prostor divákově fantazii. Na žánr sci-fi pracují až překvapivé často s odvážnými erotickými scénami. Sugestivní výsledný efekt se opírá i o obsazení hlavní role zpěvákem a performerem Davidem Bowiem, který se ostatně v první polovině sedmdesátých let prezentoval na pódiu jako mimozemšťan Ziggy Stardust. Bowieho androgynní postava a fyziognomie téměř nehybného obličeje sugestivně navozuji představu návštěvníka z jiné planety. - Roegův snímek se ve své době jistě inspiroval Kubrickovými filmy jako 2001: Vesmírná odysea a zejména Mechanický pomeranč, od svého vzniku se však nesporně stal nenápadnou inspirací pro řadu dalších sci-fi filmů. - Předloha snímku, román Waltera Tevise, byl pod stejným názvem v roce 1987 zfilmován pro TV režisérem Robertem J. Rothem.

Autor/Zdroj: Bartošek Tomáš/Filmový přehled


Hrdinou sci-fi Nicolase Roega. odehrávající se téměř výlučně na Zemi, je návštěvník z planety Anthea. Patnáct let sledoval žovot na Zemi prostřednictvím televizního vysílání a intelektuálně zaostalým lidstvem pohrdá..Postupně se však nakazí malomyslností a svou výlučnost utopí v alkoholu, sexu se svůdnou Mary-Lou a civění na televizi...
Svébytně pojatý snímek neměl v době svého uvedení valný úspěch v Británii ani v USA, nachystaných spíš na podívané typu Lucasových Hvězdných válek. Svou nejasností odradil i fanoušky popové hvězdy Davida Bowieho, který ztělesnil hlavní roli. Dnes je zřejmé, že Roeg předběhl svou dobu a inspiroval řadu následovníků...

Autor/Zdroj: /Cinema