Nadechni se

Jeden z těch vzácných filmů co dokáže lehce   plynout a z diváka padá všechna tíha přesto,   že ve vzduchu jsou cítit trable... Spokojenou   americkou domácnost o třech figurantech naruší   příjezd přemýšlivé studentky Sophie, která,   jakoby si svůj vpád načasovala přesně do   počínající krize středního věku muže,   který se začíná rozpomínat, po čem toužil   předtím, než mu vyhlídky zakryla clona   existencionálních přízemností, manželských   ušlápnutostí a profesní rutiny. Sophiin   životní postoj nahlodává Keithovu mysl, která   ještě stále odmítá zkornatět, i když si   uvědomuje, že otázka volby není aktuální po   celý život, je zásadní na jeho počátku,   dokud jsme na ni sami, bez břemen... Dál je to   už o poblouznění a s ním spojeném riziku -   spálit most a vrhnout se po hlavě do peřejí,   právě v onu chvíli nezáleží na tom, jestli   dopad bude znít jako BUM ááááááá, nebo   ááááááá BUM... Nic zvláštního ani   objevného, říkáte si, jenže - to by   vedlejší roli nesměla dostat krásná hudba a   tu hlavní Guy Pearce, který je naprosto   famózní - z jeho postavy vyzařuje dobrota,   odevzdanost a neskutečná něha a spojení s   Felicity Jones dává vzniknout Eliášovu ohni   těsně předtím, než udeří blesk, ale   erotické dusno není tím, oč tu kráčí,   jedná se o ukázkové splynutí duší... dokud   nás smrt, nebo jiný naschvál, nerozdělí... No   nic. Smile!