Nebesa

Poměrně zajímavý koprodukční filmový   projekt, který jakoby měl hodně společného s   českým povídkovým snímkem „O věcech   nadpřirozených“ (1958) natočeného na   základě povídek Karla Čapka, které mají svou   myšlenku a moralizaci. Pojítkem obou filmů je   především svatozář nad hlavou jedné z postav   a týká se to i jejich reakcí. Až to vyvolává   podezření, že se právě tímto filmem   scénárista a režisér Srdjan Dragojevič plně   inspiroval. Scénář však napsal sice také dle   povídek, jen pro změnu od francouzského   spisovatele Marcela Aymeho, které upravil do   prostředí Bělehradu a Srbska. Film pojednává   o postavení víry v padesátých letech a   Dragojevič se navíc k tomu ještě dotýká   oblastem politiky, morální filozofie, a dokonce   i umění. Postavy jasně dávají najevo   životní stereotypy a karikaturu žití, za   použití nejrůznějších sloganů podtrhující   vizuální symboliku v dialozích. Ale je fakt,   že mnohé slogany českým divákům toho moc   neřeknou. Divergence tady nastává až v   chápání odpuštění a konceptu hlouposti, což   také mnozí mohou chápat jako cílenou urážku   věřících. Snímek tedy svým pojetím a   strefováním do jasných oblastí problematiky   docela dráždí. To už ale záleží na   diváckém uchopení dané věci. Tak, jak je ve   svém konceptu zajímavý starší výše   zmíněný český snímek, zajímavý je   skutečně i tento koprodukční. Má jen větší   hloubku, větší vtíravost a tvůrčí   bizarnost.