Nelítostný žert

Natočeno na základě povídky autorky Alice   Munro a pojednává typický příběh o   nesmělé, nevšední a poněkud plaché ženě   Johanně živící se jako ošetřovatelka v   domácnosti. Jednoho dne se stane chůvou   pubertální dívky, která se jí chce zbavit,   což nakonec přivede všechny obyvatele domu k   proměně svých životů. Někoho přivést do   trapnosti přes city ohledně domnělé lásky   nemusí dopadnout tak, jak by si zákeřník   přál. Obyčejný vzhled, ona plachost a coby   terč nenávisti je hodně podobný charakteru   známé postavy Carrie ze stejnojmenného snímku   'Carrie' (1976) a těžko říct, je-li to náhoda   či úmysl. Každopádně je to ukázkou toho, že   takový člověk to v životě zrovna lehké   nemá. Svým způsobem o tom snímek snad i je.   Johanna se dostane do nelehké situace, takže   děj sleduje její počínání v dané situaci.   Moralitka ohledně vlastních životů je však   hlavní devizou celé této etudy. Povídka je   však povídka a něco takového přenést do   podoby celovečerního filmu není zrovna   jednoduché. Scénárista má především za   úkol něco udělat s dějem. Buď k původní   povídce přimyslí další zápletky, nebo to   bude nějakým způsobem uměle natahovat.   Nenápadná atmosféra se sice snaží vymanit z   přílišné všímavosti, ale i tak si nelze   nevšimnout přemíry hluchých míst právě ve   zbytečně natahovaných scénách. Příběh je   zkrátka tak jednoduchý, že o lecjakých   intrikách si divák může nechat jen zdát.   Jedná se tak o lehkou, dalo by se označit jako,   hořkosladkou dramatizaci v pohodovému rozmaru   nad všemi událostmi ke skutečně   odpočinkovému shlédnutí bez nutnosti nad tím   nějak přemýšlet. Takže snímek tichý,   nenáročný a pro někoho snad i osvěžující   pomalejším tempem od současného rychlého   života.

Tichá, pracovitá, s mizerným šatníkem a   skvělými botami, přesto dost akční na to, aby   nechala odvézt nábytek svého zaměstnavatele a   vydala se tam, kde čeká, že najde lásku. A   najde sjetého chlapa v rozkopaném motelu, který   není schopen dotáhnout nic do konce. Nebo   potřebuje jen postrčit.
Nenapadlo mě na tento   film koukat jako na Janu Eyrovou, ale vlastně ta   podoba tam je. Ne fyzická, ale ta sveřepost se   kterou tichá a pracovitá osůbka dostane to, co   potřebuje, tam prostě je.

Tak trochu Jana Eyrová našich dní -   nenáročná, pracovitá a diskrétní osoba, se   kterou prostě musíte soucítit, už pro ten   sotva znatelný, trpitelský úsměv, co jí tak   zřídka jemně zacuká rty... Ač Johannin věk   nelze snadno odhadnout, je jasné, že nebude   nejmladší, přesto si mnoho životních radostí   neužila, a jako taková je ideálním objektem k   splétání milostných intrik pro zábavu dvou   "světem protřelých" puberťaček...   zvlášť, když se nabízí tak interesantní   protějšek, jakým je bezpochyby Ken, otec jedné   z dívek, ale také rodinou odvrhnutý loser se   slabostí pro omamné látky... Vcelku poutavé a   velmi slušně zahrané romdrama, v němž mě   zaskočil jen Nick Nolte svou náhlou sešlostí,   ale vzhledem k tomu, že jsem nedávno tomu   zahlédla v bulváru i Donatellu Versace, mám pro   strach docela uděláno ;-)