Němá barikáda

POZOR SPOILER

Je konec 2. světové války. Berlín padl. Jen zbytek armády míří na Prahu. Avšak dělníci, a i další lidé se rozhodnou o své město bojovat. 
Policejní president rozhodl o zákazu odstraňování německých nápisů. Marně. Dokonce i sám policajt jménem Brůček nějaké paní s tím pomáhá.
Lidé slaví a k nim se přidává i domovník, ten však ne zrovna s čistým svědomím.  
Když začne nějaký nacista střílet na tramvaj s lidmi, tak se chlapi naštvou a celou tramvaj převrátí, aby nemohli nacisté utéci. Tak vzniká první barikáda.  
I zámečnický mistr Hošek se chystá bránit Prahu. Jeho syn také, ale je příliš mlád. Takže se účastní přepadení vlaku se zbraněmi, kde získá mimo jiné také pancéřovou pěst. A také zde lidé najdou vagon plný vězňů. Mezi nimi je i polská žena, která se k Pepíkovi přidá.  
Rozdávají se zbraně. Přichází si pro ni i starý bolševik František Kroupa, komunista, který kdysi utekl do Španělska a kterého už pět let hledá gestapo.  
Muži se zbraněmi posílají muže stavět barikády a jen pan domovník musí být donucen.  
Halina se u Hošků vyspala a nyní je celá žhavá do boje. Pepík přes otcův zákaz prchá z domu s ní.
Začíná nepříjemně pršet a někde na střeše je ukryt střelec. Pálí do civilistů a je třeba jej nalézt. Zastřelí i syna matky Nedvědové Jarda. Ona sama jej poslala do boje. Záškodníka pak nalezne v bytě jeho matky sama Halina, zahrajíc si na chvíli na detektiva. Matka zastřeleného Jardy si pak sama bere zbraň, aby mohla nacisty střílet.  
Jeden z mužů z barikády prchá a zahazuje zbraň do studny. Běží ke svému bratrovi.  
Mistr Hošek vidí svého syna i s pancéřovou pěstí plout na druhou stranu řeky, a proto se tam později rozběhne. To už se sem řítí německý tank. A je to právě Pepík, kdo jej zastaví.  
Němci posílají parlamentáře. Později však sjednané příměří poruší a spustí dělostřeleckou palbu. Lidi opouštějí první barikádu, jen četař tam zůstává s granátem a poslední cigaretou. 
Muž, který prchl z barikády již předtím a zahodil zbraň vyvěsil bílý na dům prapor. Moc to nepomohlo, protože sem vpadne fašista a vyžene všechny civilisty ven. Jsou použiti jako zeď.
Nakonec přichází rozkaz, aby všichni barikádu opustili a šli bránit břeh. Lidé poslechnou mimo Haliny, Brůčka a ještě jednoho muže. Ti s útočníky řádně zatočí. 
Londýn oslavuje mír. Je osmý květen, ale zde se stále bojuje. Bude ještě několik mrtvých, než to zcela ustane. 
 
   

5. květen 1945...
Hitler je již šestý den po smrti, nad Berlínem vlaje Rudá vlajka, Německo chystá bezpodmínečnou kapitulaci. Nejen Československá republika je téměř osvobozena - pro porobené národy, úpící pod fašistickou zvůlí nastává nejkrásnější jaro, vonící šeříkem a hlavně svobodou.

Praha se však stala poslední baštou běsnících okupantů, kteří se nechtěli vzdát a prahli po krvi. A právě 5. května začalo v Praze bojem o Československý rozhlas Květnové povstání pražského lidu. Volání pražského rozhlasu o pomoc se ozvalo v sobotu 5. 5. ve 12,33 hodin. Do boje se zapojilo postupně celé město. V 18.00 hodin byla budova rozhlasu v českých rukách a povstalci obsadili zejména pražské mosty (kromě Čechova a Mánesova), většinu nádraží, nejdůležitější telefonní centrály, prostor Staroměstského náměstí a ovládli Staroměstskou radnici.

Lidé začali spontánně stavět barikády - v Praze jich během dvou dnů vzniklo na dva tisíce!

V Holešovicích se do čela lidového odporu postavil odbojář a komunista Hošek a spolu s uhlířem, tramvajačkou, strážníkem nebo bývalým "španělákem" Kroupou obsadí blízkou továrnu a osvobodí zubožené vězně, jedoucí vlakem z koncentráku. Holešovické ulice ještě nejsou bezpečné, v kterémsi domě se skrývá odstřelovač. Právě Halina, Polka z transportu pomůže v bytě staré Němky odhalit jejího syna - vraha, bohužel mladý Jarda, který se právě vrátil po třech letech z rajchu, zemře jeho rukou v samém závěru války a zbloudilá kulka zasáhne také mladou průvodčí Andulku. Patnáctiletý Pepík Hošek i přes otcův zákaz zůstane na barikádě a pancéřovkou dokonce zneškodní německý tank. Jenže nacistická přesila je drtivá a holešovičtí musejí ustoupit, posledním tragickým hrdinou je mladý těžce zraněný četař.

Ovšem na barikádách nejsou jen lidé odvážní - zbabělý Kouba místo noční hlídky prchá k bratrovi, který má dům nedaleko, bohužel zrovna toto stavení přepadnou nacisti a donutí obyvatele, aby se stali živým štítem přes zabarikádovaný most.

Situace vypadá zoufale, Němci najednou bezhlavě prchají - do Prahy vjíždí Rudá armáda...

V tomto bezesporu strhujícím snímku byly v závěru použity dochované autentické snímky, zachycující příjezd sovětských tanků a nefalšovaná euforie Čechů, sužovaných nacisty dlouhých šest let.

Charakter Pražského povstání je líčen v příběhu několika holešovických občanů, kteří zorganizovali odpor proti tankové divizi blížící se ku Praze. Vybudují barikády na Trojském mostě a jejich obrana je stojí velké úsilí.
DVD Express

Po únorovém komunistickém puči roku 1948 režisér Otakar Vávra spolehlivě naplňoval ideologickou objednávku. V případě Němé barikády jde o adaptaci povídek Jana Drdy, vracející se k Pražskému povstání z května 1948. Osudy občanů Holešovic, kteří u Trojského mostu postavili a hájili barikádu proti nacistickým tankům, zkušený režisér spojil do podoby mozaiky o hrdinství obyčejných lidí tváří v tvář početní, dobře ozbrojené přesile. Do filmu, na jehož scénáři se spolu s Vávrou podílel autor literární předlohy, si režisér vybral působivou hereckou sestavu v čele s Jaroslavem Průchou, Jaroslavem Marvanem a Vladimírem Šmeralem. I v menších rolích se osvědčený tvůrce spolehl na osobité herce, které často současně obsadil do svého historického dramatu Revoluční rok 1848, jež mělo premiéru sedm měsíců po slavnostním květnovém uvedení Němé barikády.

Zdroj: NFA

Květen 1945: Skupina holešovických občanů organizuje obranu Trojského mostu. Dokumentaristický civilismus a uměřeně zvládnuté herecké výkony patří k největším kladům tohoto významného díla režiséra Otakara Vávry - ve filmu byly použity autentické záběry z května 1945, které tvůrce zpracoval v celovečerním dokumentu Cesta k barikádám.

Autor/Zdroj: Březina Václav/Lexikon českého filmu