Něsokrušimyj

Válečný ruský snímek po výpravné stránce   číší syrovou reálností, jak už je u   ruských válečných filmů po desetiletí   zvykem. Koncepcí příběhu, údajně na   základě skutečných událostí, však spíše   připomíná západní western. Jen místo   kovbojů tu máme tanky a místo osamělého   střelce jeden sovětský tank likvidující   německé tankové protivníky takřka jak na   běžícím páse po vzoru westernových hrdinů   Clinta Eastwooda či Franka Nera. Jsou prostě   ´nezničitelní´.Zkrátka, místo divokého   západu se nám představuje divoký východ z   období druhé světové války plného   statečných vojáků, v tomto případě   tankistů. Snímek se však přeci jen v jisté   určitosti od ostatních vymyká. Válečných   scén, jak by se dalo očekávat, zase tolik   prezentovaných není. Pořádná scéna tankové   bitvy je až na samém konci, jinak se jedná o   konverzační etudu odehrávající se v táboře   někde v lese. Nic proti ničemu, takový film   také není k zahození. Ani dění v táboře   nebývá k zahození. O složitosti příběhu   nemůže být řeč. Děj je jednoduchý a   prostý. Posádka má rozbitý tank a i přes   vůli mechaničky se stroj nepodaří dovést do   provozuschopnosti. Avšak náhoda danému skutku   dopomůže. Hluboko v lese je nalezen tank   odstavený a provozuschopný. A posádka stroj   využije v plné síle, což němečtí tankisté   setsakramentsky pocítí. Snímek je sám o sobě   takovým nenápadným válečným filmovým   skutkem, který jako celek moc neuhrane, ale   fanouškům válečných snímků by mohl stačit.   Solidní filmová zábava je svou atmosférou bez   skrupulí poskytována. Určitý patos už k tomu   tak nějak patří.