O rybáři a rybce [TV inscenace]

POZOR, SPOILER

Staršímu rybáři se kamarádi smějí, že nemá úlovek.

Dole pod mořskou hladinou žije mořský car se dvěma dcerami a jedna z nich je dost neposlušná. Ta druhá je proměněna ve zlatou rybku, aby rybáři pomohla, když ta první dcera si z něj dělá jen legraci. Rybář zlatou rybku skutečně vyloví, a ta mu slibuje splnit jakékoli přání.

Doma o tom vypráví a jeho žena mu vynadá. Chce, aby za rybkou šel a řekl jí o nové necky. On to udělá a hle, jsou zde i s valchou a vědrem. Druhé přání rybářky je, aby měla novou střechu na knížecím domě. Rybář se brání, ale nakonec jde a rázem je z rybářky bohatá panička. Pozvaná návštěva se dvěma nápadníky však neuspěje. Paní přišla na to, že syn prohrál vše v kartách. A tak ji napadne, aby se stala carevnou. Stane se. Ona nechá uvěznit muže, který nechtěl její dceru, protože už manželku měl. A tu babici napadne, že by mohla vládnou celému světu. Nechává poslat pro svého muže do věznice, jenže se dozví, že utekl. A tak jede za rybkou sama. Netuší, co ji čeká. A také netuší, že rybář od nich odplul hodně daleko.

Přiznejme si, kdo z nás by si někdy, byť na pár chvil, nepřál chytit kouzelnou rybku, co plní i ta nejtajnější přání. Rybku, co sny a fantazii proměňuje v dokonalou skutečnost. Ale přináší tak snadno splněná přání opravdové štěstí? Nechme o tom vyprávět moudrou pohádku O zlaté rybce, kterou A. S. Puškin napsal už v 1. polovině 19. století. Stále živému příběhu budeme i dnes určitě dobře rozumět.

O rybáři a rybce (1986)
Scénář na tuto známou pohádku napsala J. Turnovská podle motivu A. S. Puškina. Pojednává o chudé chamtivé ženě rybáře, který jednou chytil zlatou rybku. Ta ho uprosila, aby ji pustil, že mu splní tři přání. A tak se stalo. Jenže rybář byl pod vládou své ženy, ta vyslovila nejtajnější přání, být nejmocnější na celém světě. A pro svou pýchu a chamtivost nakonec o vše zase přišla.

Hrají:
V. Galatíková – chamtivá žena rybáře
J. Kemr – chudý rybář
N.K onvalinková, P. Štěpánek, V. Ráž, J. Vinklář, M. Steinmasslová, O. Havelka, J. Hrušínský