Od soumraku do úsvitu

Bratři Geckovi, jejichž zatím posledním zločinem byla bankovní loupež, jsou na útěku do Mexika a jako rukojmí si vezmou rodinu pastora Fullera. V blízkosti hranice se Geckovi a nedobrovolně i Fullerovi zastaví v baru Titty Twister, kde se bratři mají setkat s převaděči. Nikdo jim však neřekl, že po setmění se místní osazenstvo mění v krvežíznivé upíry!

Dva bankovní lupiči prchají před spravedlností do Mexika. Cestou střílejí skoro po všem, co se hýbe...

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Hororový příběh o tajemném mexickém baru, kde v noci dochází ke strašlivým upírským hostinám. Scenárista Tarantino napsal scénář s ohledem na dosavadní Rodriguezovo režijní dílo; takřka polovina děje tak vlastně nemá s hororem nic společného. Oba tvůrci v první části rozehrávají krvavý kriminální příběh o bratrské dvojici bankovních lupičů, kteří na útěku do Mexika bez mrknutí oka odstraňují každého, kdo jim (skutečně nebo domněle) stojí v cestě. I oni jsou však téměř bezmocní, když se za hranicí ocitnou v boji proti zběsilým a nadpřirozeným silám...
Rodriguez a Tarantino s přehledem využívají motivy z upírské mytologie. Jejich dílku nechybí nadhled, nápadité dotažení žánrových atributů do absurdní grotesknosti, ani popírání vypravěčských schémat-film díky tomu nemá daleko k hororové parodii.
Kino ART

Autor/Zdroj: /Kino ART


Hned první minuty filmu Vám jasně napoví, kteří že to filmoví géniové si tuhle jedinečnou podívanou vzali do práce. Film masakrem začíná a taky končí. Odvíjí se totiž v žánru, kterému se říká „splatter". Název je prý odvozen od zvuku, který je slyšet pouze, když padá čerstvé maso na zem. Toho je ve filmu až nadměrně hodně. Utrhané kusy nohou, rukou a uříznuté hlavy Vám v průběhu filmu dělají dobrou společnost. Seth (George Cloony) a Richie (Quentin Tarantino) jsou dva grázlové, lupiči a vrazi, kteří prchají před zákonem. Namířeno mají do Mexika („Kam se chcete dostat?" „Do Mexika." „A co je v Mexiku?" „Mexičani."), kde je čeká ještě jeden vetkej kšeft. Cestou Richie nedopatřením znásilní a brutálně zabije rukojmí, takže jim nezbude nic jiného, než se mrknout po jiném objektu, který by je mohl dostat přes hranice. Tak jim do rukou padne rodinka baptistického pastora, který pravě odešel z cesty Boží. Po dramatickém překonání hranic zapadnou do putyky Ceckaté tornádo, aby tam ve víru chlastu a kurviček strávili noc a ráno udělali byznys. Netuší však, ze dožít se úsvitu nebude tak jednoduché. Neboť osazenstvo Ceckatého tornáda provádí hostům drsnější kousky než jsme i my z našich hospod zvyklí…

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Dva duchovně spříznění američtí filmaři Quentin Tarantino a Robert Rodriguez se seznámili v roce 1992 na MFF v Torontu. Oba tam představovali své režijní prvotiny jilmy Gauneři a El Mariachi, kterými se také záhy proslavili. Snímek Od soumraku do úsvitu vznikl v jejich spolupráci. Námětem se stala povídka Roberta Kurtzmana, spolumajitele firmy, specializující se na zvláštní maskérské efekty. Hororový příběh o tajemném mexickém baru kde v noci dochází ke strašlivým upírským hostinám, je mimo jiné i přehlidkou dovednosti trikových tvůrců. - Quentin Tarantino napsal scénář s ohledem na
dosavadní Rodriguezovo dílo; takřka polovina děje tak vlastně nemá nic společného s hororem. Tvůrci v první části rozehrávají krvavý kriminální příběh o bratrské dvojici bankovních lupičů, kteří na šúěku do Mexika bez mrknutí oka odstraňují každého, kdo jim (skutečně nebo domněle) stojí v cestě. I oni jsou však téměř bezmocní, když se za hranicí ocitnou proti zběsilým nadpřrozeným silám... - Rodriguez a Tarantino s přehledem využívají motivy z upírské mytologie, kterou oživil mj. Francis Ford Coppola svým Draculou (1992). Jejich dílku nechybí nadhled, nápadité dotažení žánrových atributů do absurdní grotesknosti (rekvizity na zabíjení upírů), ani popírání vypravěčských schémat (dějové zvraty, kladní hrdinové, kteří se sami stávají upíry).
Film díky tomu nemá daleko k hororové parodii. Silný důraz na krvavé a makabrózní trikové efekty však tentokrát jakoby ovládl originální styl obou hlavních tvůrců. Snímek tak bezděky odhaluje meze jejich poetiky, založené na poněkud manýristické a samoúčelné hře s diváckými stereotypy. Ctitele Quentina Tarantina navíc patrně překvapí, že v jeho scénáři scházejl brilantně vypointované scény a dialogy. - Robert Rodriguez se kromě režie a střihu podílel i na obsluze kamery, na několika písních a na konečné podobě zvukové stopy. Role obsadil kromě samotného scenáristy známými tvářemi (Harvey Keitel, Juliette Lewisová) i herci, s nimiž krátce předtím pracoval na Desperadovi (Salma Hayeková, Cheech Marin, Danny Trejo, Tito Larriva...).

Autor/Zdroj: /Filmový přehled