Odcházení

Dr. Vilém Rieger dlhé roky zastával funkciu kancelára, nedávno však o ňu prišiel a nevie sa s tým vnútorne vyrovnať. Aj keď sa snaží nedať to najavo, v podstate sa mu zrútil svet. Musí sa vysťahovať z vládnej vily, ktorá sa už za tie roky stala jeho domovom, a musí sa zúčastniť nedôstojnej procedúry oddeľovania erárnych vecí od súkromných. Ale predovšetkým musí prežiť rozklad svojho okolia - svojho "dvora", a uvedomiť si, ako málo ho vlastne poznal.

Zdroj: RTVS

Světově uznávaný dramatik a politik Václav Havel se poprvé stane režisérem, aby převedl na filmové plátno hru, kterou s úspěchem uvedly domácí i zahraniční scény. Setkání Václava Havla s filmovou režií, řečeno jeho slovy – v závěru jeho veřejné kariéry - je poněkud symbolické. Jeho rodina, především v osobě jeho strýce Miloše Havla, je úzce spojena s rozvojem československého filmu a vybudováním domácího filmového průmyslu v období první republiky, sám autor odmalička toužil stát se filmovým režisérem, dobové poměry však mu zmařily jak studium, tak naplnění této dlouholeté touhy.

Zároveň je to poprvé, kdy Václav Havel bude svou autorskou vizi sám interpretovat. „Divadelní hra je jakýsi polotovar, který autor nabídne divadlům a ta si s ním naloží po svém,“ říká Václav Havel a dodává vysvětlení, proč se rozhodl zkusit filmovou režii. „Myslím, že autor to má pokorně snášet. Nesnese-li interpretaci někým jiným, má psát romány a ne divadelní hry. Poté, co mnohá desetiletí se mé hry takto hrají, pocítil jsem chuť konečně interpretovat sám sebe. A navíc filmem, což pro mne znamená určitou vnitřní satisfakci. Původně a vlastně celý život jsem chtěl být hlavně filmařem. A teď se mi to snad splní.“

Příběh filmu Odcházení je příběhem zlomového bodu v lidském životě. Dr. Vilém Rieger po dlouhá léta zastával funkci kancléře, nedávno však o ni přišel a zřejmě se s tím neumí vnitřně vyrovnat. I když se snaží to nedat najevo, v podstatě se mu zhroutil svět. Musí se vystěhovat z vládní vily, která se už za ta léta stala jeho domovem, a musí se účastnit nedůstojné procedury oddělování erárních věcí od věcí soukromých. Zároveň - a hlavně - musí prožít rozklad svého okolí, svého "dvora", a uvědomit si, jak málo ho vlastně znal.

Ve filmu nejde jen o odcházení jednoho politika z funkce, ale obecněji o sám fenomén změny: každou vteřinu něco přichází a něco nenávratně odchází, nevíme odkud se všechno vynořuje a ještě méně víme, kam se to zanořuje. Vlastně jde o klasické téma dramatu, kterým je konec. Konec člověka. Konec epochy. Konec nějakého společenství. Konec lásky.

Filmová adaptace úspěšné divadelní hry Odcházení od Václava Havla z roku 2007 o pěti dějstvích.

Po několika peripetiích měla hra Václava Havla Odcházení premiéru v pražském Divadle Archa (v režii Davida Radoka) dne 22. května 2008. Již tehdy uvažoval o její filmové adaptaci režisér Jaroslav Brabec, který pak s autorem připravil první verze scénáře. Nakonec se dramatik rozhodl hru režírovat sám. Podle jeho slov se mu tak konečně podařilo interpretovat sama sebe a navíc filmem, což je pro něj určitá vnitřní satisfakce; celý život chtěl být vlastně filmařem. Snímek tak má už předem místo v dějinách kinematografie: natočil jej bývalý, ve světě uznávaný prezident a čtyřiasedmdesátiletý debutant. – Oproti předloze tvůrce jen mírně krátil text a jedinou zásadnější změnou je vypuštění autorského komentáře, použitého jako zcizovacího prvku. Děj se odehrává pouze na zahradě před vládní vilou, kterou obývá bývalý kancléř Rieger se svou matkou a mladší dcerou a také se svou dlouholetou milenkou Irenou a její přítelkyní Monikou. K personálu patří bývalý tajemník Hanuš, bývalý tajemník bývalého tajemníka Viktor, pomocník v domácnosti Osvald a zahradník Knobloch. Do událostí, točících se kolem nuceného vystěhování bývalého politika výrazně zasahuje nový mocipán, lstivý Vlastík Klein, zjeví se tu flirtující „rusalka“ Bea i Vilémova starší dcera Vlasta s manželem Albínem. Rieger dává dva rozhovory ošuntělým novinářům z bulváru Jackovi a Bobovi, při nichž naplno uplatňuje dlouholeté politické fráze. – Autor nijak nezastírá divadelnost předlohy, v níž kromě tradičního akcentu na absurdnost, grotesknost a existenciální přesah uplatňuje ve značné míře sebeironii. Používá „předěly“ mezi dějstvími (tvořené krátkou změnou počasí), inscenuje divadelně provedenou scénu Riegerovy noční vize, využívá citace z Čechova a ze Shakespeara nebo stylizované kostýmy. S pomocí špičkových filmařů ponechává prostor zejména herecké akci a s filmovými vyjadřovacími prostředky pracuje velmi střídmě. Snímek, v němž se mihne řada Havlových přátel a známých z řad herců, umělců a politiků, tak umožňuje mnohem většímu počtu diváků seznámit se s poslední hrou známé osobnosti a navíc v autorské interpretaci. – Natáčelo se u architektonicky cenné Vily Čerych v České Skalici.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2011/4

Filmová adaptace úspěšné divadelní hry Odcházení od Václava Havla z roku 2007 o pěti dějstvích. Příběh filmu Odcházení je příběhem zlomového bodu v lidském životě. Dr. Vilém Rieger po dlouhá léta zastával funkci kancléře, nedávno však o ni přišel a zřejmě se s tím neumí vnitřně vyrovnat. I když se snaží to nedat najevo, v podstatě se mu zhroutil svět. Musí se vystěhovat z vládní vily, která se už za ta léta stala jeho domovem, a musí se účastnit nedůstojné procedury oddělování erárních věcí od věcí soukromých. Zároveň - a hlavně - musí prožít rozklad svého okolí, svého "dvora", a uvědomit si, jak málo ho vlastně znal. Ve filmu nejde jen o odcházení jednoho politika z funkce, ale obecněji o sám fenomén změny: každou vteřinu něco přichází a něco nenávratně odchází, nevíme odkud se všechno vynořuje a ještě méně víme, kam se to zanořuje. Vlastně jde o klasické téma dramatu, kterým je konec. Konec člověka. Konec epochy. Konec nějakého společenství. Konec lásky.
Kino Aero 3.2011