Odsouzená Střela

Japonští tvůrci se v sedmdesátých letech   přidali k sérii hollywoodských katastrofických   snímků z oblasti dopravních prostředků,   který v podstatě nastal po úspěchu snímku   „Letiště“ (1970). Do centra všeho dění   vybrali rychlovlak, čímž se zařadili vedle   hollywoodského filmu „Přepadení vlaku v   Pelhamu“ (1974). Ano, jen místo přepadení   ponechali jako u letadel motiv nastražené bomby.   Dvě a půl hodiny dramatizace se zdá být   dlouhá a ke konci snad i stále nějakým novým   problémem zbytečně natahovaná, ale kupodivu si   to atmosféru stále drží a i přes absenci   lecjakých akčních scén si diváckou pozornost   umí udržet. Převážně je paradoxně dáno   málo prostoru dění ve vlaku, i když vzniklá   panika samozřejmě vynechána není. Týká se to   i japonské vlády, která je v rámci požadavku   výkupného, jen nutností. Převážně máme   možnost sledovat počínání odpovědných   zaměstnanců řídicího střediska, práci   policie ve snaze chytit pachatele, a samozřejmě   počínání pachatele samotného a jeho   pomocníků, o kterých se podrobnosti dozvíme v   rámci emocí a snad i pochopení jejich skutků   formou retrospektivy až ve druhé polovině   celkové stopáže. Sedmdesátá léta jsou znát,   ale právě proto je potřeba na snímek shlížet   okem shovívavým. Při porovnání s výše   zmíněným hollywoodským počinem „Přepadení   vlaku v Pelhamu“ (1974) není ani lepší, ani   horší. Dějová šablona byla vykreslena dle   daných standardů, čímž celý koncept funguje,   chtě nechtě, poměrně dobře. P. S. A my už   víme, čím se inspirovali hollywoodští tvůrci   akčního dramatu „Nebezpečná rychlost“   (1994), pro změnu zase s autobusem.