Parta za milión

Mně ten děj připadl někdy trochu podivný. Je   možné, že jsem občas ztratil pozornost,   protože jsem se v něm někdy špatně   orientoval. Jinak kluci měli říz, mluva   nevybraná, myslím, že to bylo vcelku trefné.   Méně trefná byla zápletka, té by neuvěřil   ani dement. Má to i trošku spád, je to i   trošku zábavné. Podívat se můžete,   nepokouše vás to.

Porevoluční zapomenutý dětský snímek   ukazující typickou dětinskou naivitu. Parta   kluků si vezme plastové pistolky a jdou vyloupit   poštu, aby získali zpátky dopis, který nemá   být odeslán. A ouha, oni si odnesou peníze a   skoro milion. Což o to, dějově v rámci   zápletky to představa není špatná, ale že by   ono vyloupení bylo opravdu tak jednoduché?   Snímek je živý, nenáročný a plný typických   klukovských lumpáren, což ukazuje především   na klasické neustálé soupeření dvou part.   Vyšetřování probíhá, zatýkáni jsou   nevinní lidé a tak se chlapci rozhodnou peníze   vrátit. Způsob provedení je typický dle   přirozené dětské fantazie. Nakonec, přeci jen   se jedná o jednoduchý a právě dětský film,   takže berme takovýto počin shovívavě.

Celkem pěkný, dost realistický film. Tedy co se   týče způsobu mluvy mezi dětmi a některých   nepěkných praktik mezi nimi - Žluťák museL na   ulici vystrčit holý zadek.Možná, že kdyby   přes tu holou taky dostal,nepapadlo by ho   vykrádat poštu...Myslím,že loupež pošty moc   do dětského světa nepatří, i když plánovaly   jen ukrást pohledy.

Je sympatické, že děti se tu oslovují tak jak   to v realitě chodí, říkají si vole, hajzle,   vyser si voko atd. Ovšem v ději jsem se   chvilkama mírně ztrácel, což asi u dětského   filmu není úplně dobře. Ono to vlastně pro   děti tak úplně není.

Konec českých rodinných filmů
Už se lze jen připojit k předcházejícím   komentářům. Ke klasickým českým rodinným   filmům už se tento moc nepřibližuje. Některá   místa, která mají být vtipná, působí až   velmi trapně a nepřirozeně.

Další z dětských filmů. Tento předznamenal   jakýsi jejich konec. Zalovme v paměti a   odpovězme si na otázku, kolik se jich od roku   1990 natočilo. Možná že bychom je napočítali   na prstech jedné ruky.
Tento přínáší s   sebou i jistou moralitu, trochu akce i   dobrodružství.

Tohle bylo hodně nepovedené. Pokus o navázání   na tradici českého dětského filmu se   režiséru Růžičkovi vůbec nepodařil, vše   zůstalo takové jakoby nedotažené. I na   některých vtipných momentech, které však byly   již mnohokrát viděny v jiných filmech, bylo   znát, že jsou to takové nedodělky bez   pořádné pointy a tudíž míjící se   účinkem. A bez pointy tak vlastně zůstává   celý film.