Pidilidi

V domě Lenderových se neustále něco ztrácí. Petr proto nastražil na různá místa pastičky, jediný, kdo se ale prozatím chytil, je jeho matka Viktorie. Rodina se právě chystá k advokátovi: jejich zemřelá prateta jim v závěti odkázala dům, ve kterém bydlí. Když Lenderovi odejdou, ožije rodina pidilidí Clockových. Otec Lusk, maminka a dvě děti, Arielka a Hrášek. Jako všichni pidilidi jsou tiší, diskrétní a od velkých lidí, jimž říkají Bobové a jichž se bojí, protože se je někdy pokoušejí zašlápnout, si občas „vypůjčují“ různé věci, potřebné k životu.

Lenderovi se od mazaného advokáta mezitím dozvídají, že prateta žádnou závěť nezanechala. V důsledku toho se musí okamžitě vystěhovat ze starého domu, který on chce nechat zbourat a na jeho místě postavit činžák. Proradný advokát, který se chce postupně stát majitelem celého města, ovšem zatajil, že závěť existuje: prateta ji schovala někde v domě. V té chvíli mu pidilidi společně s Petrem vyhlašují boj…

Zdroj: FTV Prima

Normální rodina Lenderova žije ve vzácné sousedské symbiéze s rodinou Clockovou. Totiž Clockovi jsou takoví pidilidi, že jim stačí být v podnájmu pod podlahou rodinného domku Lenderových. Měří jen deset centimetrů a k živobytí jim stačí tu a tam si "vypůjčit" od "domácích" třeba zbytky jídla, jehlu či něco jiného prťavého. Vše by bylo v naprostém pořádku, nebýt zlodušského advokáta Pottera (John Goodman), který plánuje zbourání domku a postavení lukrativních bytových jednotek na jeho místo. Lenderovi jsou nuceni se přestěhovat a pidilidi riskují postavit se světu "velkých", aby uhájili původní sousedství.

Půvabná rodinná komedie Pettera Hewitta čerpá z dětské stejnojmenné knížky Mary Nortonové. V kombinaci se spoustou filmových triků dává velkým i malým divákům záruku báječné podívané, což potvrzuje i fakt, že Pidilidi jako nejdražší rodinný dětský film historie britské kinematografie se zařadil mezi komečně nejúspěšnější filmy letošního roku.

Věděli jste, že existují lidičkové, kteří žijí pod podlahou každého domu a bytu? K životu skoro nic nepotřebují: místo stolu si vezmou váš knoflík, místo peřin si půjčí vaši ponožku a jedna kulička hrášku, která vám spadne ze stolu, vystačí celé rodince…

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Hlavními hrdiny rodinné komedie od producentů filmu Bean jsou nájemníčci velcí asi jako láhev od Coca-Coly. Tato roztomiloučká rodinka pidimužíků musí čelit nájezdu nového nájemníka, který je naopak hromotluckého vzrůstu. To by nevadilo zas až tolik, jako že to je hromotluk i povahou.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Normální rodina Lenderova žije ve vzácné sousedské symbióze s rodinou Clockovou. Totiž Clockovi jsou takoví pidilidi, že jim stačí být v podnájmu pod podlahou rodinného domku Lenderových. Měří jen deset centimetrů a k živobytí jim stačí tu a tam si „vypůjčit" od „domácích" třeba zbytky jídla, jehlu či něco jiného pravého. Vše by bylo v naprostém pořádku, nebýt zlodušského advokáta Pottera (John Goodman), který plánuje zbourání domku a postavení lukrativních bytových jednotek na jeho místě. Lenderovi jsou nuceni se přestěhovat a pidilidi riskují postavit se světu „velkých", aby uhájili původní sousedství. Půvabná rodinná komedie Pettera Hewitta čerpá z dětské stejnojmenné knížky Mary Nortonové. V kombinaci se spoustou filmových triků dává velkým i malým divákům záruku báječné podívané, což potvrzuje i fakt, že Pidilidi jako nejdražší rodinný dětský film historie britské kinematografie se zařadil mezi komerčně nejúspěšnější filmy letošního roku.
Program UH

Autor/Zdroj: /

Vděčný pohádkový motiv skřítků narážel v hrané kinematografii na trikovouu náročnost. Nekonečné možnosti počítačových vizuálních efektů i dalších moderních postupů však dnešním tvůrcům dovolují tento motiv směle použít. Britští filmaři pod vedením režiséra Petera Hewitta tak natočili důvtipnou rodinnou komedii Pidilidi o deseticentimetrových moderních trpaslíčcích, žijících ve zvláštní symbióze s nic netušícími lidmi. Domácí "nájemníčci" bydlí pod podlahou a potřebné věci si od velkých spoluobyvatel prostě"vypůjčují."
- Chamtivý advokát Porter se chce zmocnit domku rodiny Lenderových a zapře jim poslední vůli již zanechala jejich zemřelá teta Desetiletý syn Lenderových, Petr, však těsně před vynuceným stěhováním náhodou zjistí, že pod podlahou žije rodinka Luskových (v anglickém originále jsou to Clockovi). Chce ji zachránit a převézt do nového bytu. Jenže záměr se mu vymkne z ruky, když se při převozu ztrati dětí Luskových, Arielka a Hrášek. Mrňavé děti se vrátí do domku, zjistí náhodou Potterův podvod a zmocní se tetiny závěti.
Avšak Potter je objeví a začne je pronásledovat s pomocí nešikovného specialisty, exterminátora Jeffa. Po mnoha dobrodružstvích, odehrávajících se v domku, v mlékárně (kde se ocitne Hrášek uvězněný v láhvi) a na radnici, trpaslíci s pomocí mnoha venkovních skřítků a Petra nad zlosynem zvítězí Zatímco zadrženému chamtivci nikdo nevěří jeho řeči o trpaslících, Luskovi i Lenderovi se spokojeně vracejí do svých původních obydlí... - Snímek je postaven na trikových scénách plných humoru a originálních gagů. Samozřejmě ponejvíce těží z rozdílných rozměrů. Tvůrci vycházeli ve výpravě i v kostýmech
ze starosvětské britské atmosféry kterou však nenápadnéěkombinují se současností. Jejich snímek s klasickým motivem důvtipného a zdánlivě nerovného boje (typu Sám doma) připomíná další právě uváděný film Hon na myš. - Dílo vzniklo podle oblíbených dětských knížek Mary Norttonové z padesátých až osmdesátých let. Ty se staly předlohou již pro TV film stanice NBC (1973, v rámci pořadu Hallmark Hall of Fame) a pro šestidílný TV seriál BBC (1993), produkovaný firmou Working Title Television. Nový a úspěšný snímek pro kina patří k nejdraižší britským filmovým projektúm.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Komedie o maličkatých nájemníčcích, které velký podvod přivedl do ještě větších problémů.

Také se vám zdá, že věci nejsou u vás doma nikdy, ale opravdu nikdy na svém místě? Také nadáváte na tužkové baterie, které nevydrží třikrát déle než běžné baterky, jak slibuje reklama, ale stejně jako všechny baterky ostatní? Také se vám zdají drahé zmrzliny méně plné, než by být mohly? Nespílejte nadnárodním trustům a průmyslovým lobby, odírajícím vaši kapsu, a mrkněte se pod podlahu. Vsadím krk, že je tam najdete. Koho? No přece pidilidi, maličkaté nájemníčky, které jakoby pánu tvorstva z oka vypadli, ale pak se nejmíň stokrát svezli kopírkou, nastavenou na maximální zmenšení. Mají rozkošně odstínované zrzavé kštice, divoké účesy, stylové oblečky a na kalendáři den D, takže se právě vydávají na důležitou samozásobovací výpravu. Jen co zaklapli za Lenderovými dveře, už jsou tu. Nejdřív vzduchem zasviští lano, pak se objeví háček, cepín a už je vidět taťku Luska, dcerku Arielku a synka Hráška, jak šplhají na desku kuchyňského stolu, zatímco mamka Hudryna stojí pod podlahou u plotny. Baterku z rádia nekradou, pouze si ji půjčují; zmrzlinu v lednici nejedí, pouze ochutnávají...

Lenderovi jsou však tentokrát zpátky velmi brzy. Tlusťoučký právník pan Ocious Potter jim totiž s profesionální lítostí cynického zazobance suše oznámil, že očekávané dědictví domu se nekoná: Žádnou závěť po tetičce nenašel (lže, jako když tiskne!), takže se Lenderovi musejí velmi rychle vystěhovat (aby Potter mohl pozemek výhodně zpeněžit). Smutek zavládl nad podlahou i pod ní, nikomu se z útulného rodinného domku v klidné čvrti nechce.

Neštěstí ale není nikdy dost a tak při stěhování Hrášek s Arielkou vypadnou z dodávky a zatímco si to stěhovák uhání na druhý konec města, pidisourozenci se smutně šourají zpět do domu, který má záhy ustoupit výstavbě nových luxusních bytů. V tom ale před domem zastaví nablýskaná limuzína, v jejím okně se objeví ruka ověšená zlatými prsteny, zlatý zapalovač a silný doutník, neklamné to znamení, že za kulaťoučkým bříškem se záhy dostaví i pan Potter osobně. A teď to na něj všechno praskne! "Potter je lotr," s úžasem hledí pididěti, a než stačí ten syčák tetiččinu schovanou závěť zničit, už jí naši pidihrdinové popadnou a utíkají labyrintem tajných chodbiček, výtahů a přeskakovaček pryč, jen co jim jejich kraťoulinké pidinohy stačí. Potter se však také nemíní vzdát, takže začíná nelítostný souboj, v němž proti zničující síle Potterova mamonu, který si najme výkonného čističe Jeffa, budou stát nejen maličcí pidilidé, ale i spřátelený Lender junior.

Série knížek pro děti od britské autorky Mary Nortonové o lidičkách velikosti palce je považována v anglosaském světě málem za klasickou literaturu a mj. se dočkala i dvou televizních zpracování. Není proto divu, že v době dokonalých počítačových triků se pidilidi (v přesném překladu vlastně výpůjčníčci) vydávají i na stříbrné plátno, aby tentokrát v dokonalém technickém provedení okouzlily další generaci dětí. Klíč zůstává přitom stále stejný - konfrontace malých se světem velkých (toustovač jako výtah, vysavač jako ničivé tornádo apod.). Princip pronásledování jedněch druhými pak vychází z osvědčených destrukčních orgií a honiček, jak je vymysleli už králové němé grotesky a jak je dodnes filmaři s oblibou citují. Všechny nástrahy, vymyšlené proradným Potterem, se tak přesně podle osvědčených pravidel žánru obracejí proti němu samému a divák si stejně jako u Kevina, co byl kdysi Sám doma, a dalších podobných filmů užívá další zásahy elektrickým proudem, pěnovým přístrojem apod.

Kostra příběhu připomíná populárních 101 dalmatinů: Na jedné straně malí, zdánlivě bezbranní tvorečkové, kteří však vědí, co je to vzájemná solidarita, a na straně druhé mondénní penězchtivá lidská kreatura (proradného Pottera si s chutí střihl John Goodman/Flintstoneovi, Big Lebowski). Určité rozdíly tu ale přece jen jsou - pro Pidilidi mluví akčnější děj bez zbytečných prostojů a důslednější stylizace (zlatý mobil se zlatou anténkou, velkoměsto se vzducholoďmi, mrakodrapy se šikmými střechami apod.), proti u nás přece jen neznámá literární předloha.

Z průměru vyzvedává Pidilidi i aranžování jednotlivých konfliktních situací. Neděje se tak na bázi kroužku mladého vynálezce, jehož ďábelským strojům normální smrtelník zbla rozumí, ale na principu využívání docela obyčejných, na první pohled krotkých věcí (žárovka, láhev od mléka apod.), k nimž si ovšem tvůrci dokáží vymyslet velmi atraktivní a napínavé situace.

Ačkoliv Pidilidi v zásadě nepřinášejí nic nového (místy mohou připomínat Toy Story - Příběh hraček nebo úspěšné komedie Co je malý, to je hezký a Miláčku, zmenšil jsem nás! atd.) přece jen mají svůj vlastní, osobitý styl, neodolatelné kouzlo a svižný rytmus, který z nich dělá takřka prototyp ideální rodinné podívané. Děti se budou bavit a bát, maminka si nebude ohryzávat nehty nudou a tatínek nebude litovat utracených chechtáčků. Pokud ovšem není právník a nebude mít na svém kontě čerstvě napáleného a okradeného klienta, který naivně věřil, že zákon a spravedlnost jednou jsou.

Autor/Zdroj: Sedláček Jaroslav/Cinema