Podzim v New Yorku

Příběh: Bohatý a úspěšný padesátník Will Keaton (Richard Gere) se jednoho dne seznámí s křehkou dívkou, která je o polovinu mladší než on. Při prvním pohledu zjistí, že je velmi přitažlivá, po krátké známosti se dozvídá, že trpí smrtelnou chorobou, a o nějaký čas později přijde i na to, že Charlottu (Winona Ryder) beznadějně miluje. Kolik času jim a jejich překvapivě silné lásce ale ještě zbývá...
Příběh a postavy Podzimu v New Yorku vám budou pravděpodobně hodně povědomé, protože jste je už určitě, byť s malými obměnami, viděli x-krát. Vždyť nenadálá romantická vzplanutí jsou vděčnou přísadou do scenáristického guláše, za dlouhá léta dostatečně prozkoušenou, takže chuť a podoba výsledného pokrmu nebývá žádným velkým překvapením.l tentokrát tak jde především o líbivou a v podstatě naivní historku o dvou rozdílných lidech, kteří se zamilují a prožívají spolu nejlepší podzim svých životů. Aby to bylo trochu komplikovanější, občas to mezi nimi zaskřípe, rozejdou se, dají se dohromady a tak dále, vlastně až do smrti.
Podzim v New Yorku by se ničím neodlišoval od hromady jiných romantických komedií nebýt smrtelné nemoci hlavní hrdinky, která vnáší
do této roztomilé hry na lásku mrazivě tragickou příchuť. Ovšem ani tak nečekejte nějaké závažné drama s hlubokými studiemi lidských duší vystavených nepřízni nelítostného osudu. Stále se pohybujeme na stejném, důvěrně známém hřišti, na němž dováděl Notting Hill nebo Nevěsta na útěku. A nutno přiznat, že i když si tvůrci nedělali tu práci a nepřišli s ničím novým, pohybují se v úzce vymezeném prostoru s nepopiratelnou elegancí. Občas dokonce v záplavě romantické melasy potěší jiskřičky černého humoru, které mile překvapí, zvlášť vyjdou-li ze
zdánlivě něžných úst Winony Ryder. Když ve chvíli, kdy s Gerem zamilovaně probírají svůj vztah, suše prohodí, že za rok bude pro něj stejně jen příjemnou vzpomínkou, na kterou bude balit další holky, je vám hned celý film o trochu sympatičtější.
Stejně tak potěší pozorovat Richarda Gera v jeho staronové romantické poloze, která mu sedne mnohem líp než Pretty Woman otřesná blonďatá paruka. Gere působí dojmem, jako by sem plynule přešel z Nevěsty na útěku, kde hrál téměř stejnou postavu - šaramantního postaršího chlapíka, lehce cynického, ale jinak sympaťáka každým coulem. Jeho Will tu působí dojmem spokojeného tlustého kocoura, líného požitkáře, který je specialistou na všelijaké způsoby, jak ze života utrhnout to nejlepší a elegantně odejít za dalším potěšením. Zkrátka takový snesitelnější a atraktivnější Garfield v lidské podobě.
Bohužel jak s časem díky Charlottině vlivu měkne jeho okoralé srdce, přestává být tolik nad věcí a (alespoň pro mne) část svého kouzla ztrácí. Jinak on i Winona Ryder podali výkony dostatečně věrohodné, i když nijak výjimečné. Nějaké velké hraní se však po nich ani nežádalo, v přívalu slz by stejně asi nebylo vidět. Hlavní je, že jejich hrdinové vypadají dobře a pomohou vám k snadnějšímu strávení tohoto hodinu a půl trvajícího příběhu jako z červené knihovny.
Leoš Flodr Totalfilm 2000/9/98

Autor/Zdroj: Flodr Leoš/Total Film


Americké romantické drama režisérky Joan Chenové lze značit za rozhodně nejtěžší kalibr mezi filmovými dojáky letošní předvánoční kolekce snímků.
Jeho tvůrci se při výrobě opravdu tužili a snesli, co sehnali nejlepšího. Richarda Gerea, jehož renomé milovníka z Pretty Woman sice ještě úplně nevybledlo, ale léta přece jenom běží... Kouzelnými oříškovými kukadly dojímající, půvabně holčičí Winonu Ryderovou. Postavy vyprofilované přesně podle vkusu romanticky až sentimentálně naladěného publika: sympatická zoufalkyně (dámám k snadnému ztotožnění) potká zdánlivě nedosažitelného chlapíka, po němž by každá v hledišti olízla všech deset... A jako třešničku na dortu extrémně dojemný příběh, v němž mladičkou hlavní hrdinku ze zhoubné choroby léčí osudová láska a náhlé zmoudření sice zralého, leč stále žádoucího Casanovy. Projekt zaměřený přesně na vymrzlým parkem znechucené zamilované páry!
I Joan Chenová, v Hollywoodu debutující režisérka čínského původu, dosud především herečka (Poslední císař, Nebe a země), se tužila, aby
z příběhu vykřesala šarm, esprit a podzimně barevné kouzlo. Což se jí alespoň v první půli filmu sem tam daří. Příběh vizuálně rámovaný sytým
barevným laděním zpočátku rozverně klouže po zvolna se rozplétajících příbězích hlavních figur. Nahlížíme do luxusních interiérů manhattanských bytů a navštěvujeme přemnohá sympatická zákoutí kolem Central Parku. Také překvapeně registrujeme, že po padesátníku Willu Keaneovi (Richard Gere) letí zřejmě všechny Newyorčanky. Patrně proto, že mu patří jedna restaurace, tak neodolatelně nerozhodně mhouří oči, zuřivě dýchá nosem a smrtelně vážně tiskne rty...
Jakmile však Keane sbalí jednadvacítku Charlotte Fieldingovou (Winona Ryderová), volnomyšlenkářskou návrhářku prudce elegantních klobouků, děj se „nečekaně" zkomplikuje: lehkomyslný svůdce, který „nikdy nic neslibuje", je zaskočen Charlottiným sdělením, že ona má své vlastní důvody, proč románek nemůže trvat dlouho. Trpí totiž extrémně vzácnou a pravděpodobně smrtelnou srdeční (jak příznačné!) chorobou. Story se začíná poznenáhlu zadrhávat ve snaze vše za pomoci co nejdojemnějších scén nějak nekomplikovaně dostrkat do plačtivého finále.
Nekonají se však žádná rafinovaná překvapení, žádné mile lstivé tahy proti očekávání ukolébaného diváka. Lze si sice říci, že síla romantických dramat či melodramat tkví především v jednoznačném a ničím nelomeném tahu na srdce, na rozechvělé divácké city.
Tuším však, že finále filmu Podzim v New Yorku vzbuzuje mnohem méně dojetí než toporná snaha zbytku filmu vytvořit iluzi dokonalého cajdáku roku.
HUBERT MAŘÍK. Premiere 2000/12/40

V KOSTCE:
Newyorský restauratér a playboy středních let Will Keane náhodně potká půvabnou a mladičkou Charlotte Fieldingovou. Rafinovaně ji svede. Mezi oběma se rozhoří láska, jejíž naději však komplikuje notorické Willovo svůdcovství a srdeční nádor Charlotte. Dívčina nemoc se rychle zhoršuje a pár čeká osudová zkouška…

Autor/Zdroj: BAŠ/Premiere


On je osmactyricetilety prosedively majitel zname luxusni restaurace a notoricky proutnik Will Keane (Richard Gere). Ona je dvaadvacetilete designerka klobouku - Charlotte (Winonna Ryder). Nezkusena divka a prilis zkuseny muz se do sebe blaznive zamiluji. Jenze velke stesti nemuze nikdy trvat dlouho.

Autor/Zdroj: /DVD

Romantické drama Podzim v New Yorku režírovala jako svůj druhý film herečka Joan Chenová. V příběhu, situovaném do newyorských lokalit na přelomu roku, vypráví o lásce osmačtyřicetiletého playboye a dvaadvacetileté ženy, umírající na zákeřnou nemoc. - Majitel lepší manhattanské restaurace Will Keane je nenapravitelný sukničkář. Začne si románek s návrhářkou Charlotte Fieldingovou s tím, že jí od počátku neslibuje žádnou společnou budoucnost. Žena, jejíž tragicky zemřelá matka kdysi Willa znala, však ve skutečnosti žádnou budoucnost neočekává, neboť nejpozději do roka podle lékařů zemře kvůli nádoru v hrudníku. Pod jejím vlivem se citově okoralý muž začne zvolna měnit. Nakonec díky zvláštnímu vztahu a tragickým okolnostem v sobě dokáže probudit opravdové emoce a nalézt cestu k dceři Lise, kterou v jejím dětství opustil. Joan Chenová se nepokouší o nic víc, než naplnit schéma melodramarické podívané s hereckými hvězdami v hlavních rolích. Richard Gere tu však i přes dostatek prostoru nabízí pouze svou zavedenou šarži přezíravého a povrchního šviháka z lepší společnosti, a ani Winona Ryderová (přirovnávaná kvůli roli Charlotte, ale i kvůli své fyziognomii a líčeni k Audrey Hepburnové) nedokázala svou hrdinku obdařit hlubším rozměrem. Barvitá atmosféra New Yorku zůstala navzdory názvu filmu, upomínajícímu na známý evergreen, ve vyprávění upozaděna vinou neinvenční kamery Changweie Gua. Patrně nejznámější město světa je zde redukováno prakticky pouze na obligátní podzimní exteriéry ~Central Parku a na Rockefellerovo náměstí. Zhruba polovina příběhu se mimoto odehrává v zimě. - Pod žensky znějícím jménem autora scénáře se skrývá muž.
Zdeno Kubona Filmový přehled 2000/12/23

Autor/Zdroj: Kubina Zdeno/Filmový přehled


Richard Gere a Winona Ryderová v romantickém dramatu o první
a poslední lásce.

A máme tady další jímavou milostnou romanci, další příběh odehrávající se na Manhattanu, další cituplnou „gereovku", další a snad už konečně poslední letošní vánoční film - to vše dohromady v jednom úhledném balíčku zavinutém do hedvábného papíru nostalgie a přepásaném krajkovou stužkou sentimentu. Všechno je, jak má být: On - Will Keane - je bohatý majitel vyhlášené manhattanské restaurace, Ona - Charlotte Fieldingová - je tvůrkyní extravagantních klobouků. Will je interesantně prošedivělý osmačtyřicátník, z něhož kolemjdoucí ženy dostávají škytavku, zasněný sirotek Charlotte má na krku milostným životem dosud příliš neobroušenou dvaadvacítku.
Láska na první pohled vyměněný nad dívčiným narozeninovým dortem je dobrým zážehem romance brouzdající zlatavým listím newyorského Central Parku - ale pak musejí přijít na řadu povinná protivenství. Když po vzoru čerstvě zamilované dvojice rázně odsuneme stranou věkový rozdíl, tomuto příběhu dávají potřebnou akceleraci hned dvě ryzí srdeční komplikace: 1/ Will je chronický děvkař, 2/ Charlotte umírá na neoperovatelný nádor v hrudi. Zájem „žít tady a teď" mají ovšem právě proto oba protagonisté společný: milovník čerstvých salátů Will je specialista na vztahy bez budoucnosti a Charlotte zbývá možná jen pár posledních měsíců života... Takže proč to spolu nezkusit?
Napínat se v tomto případě můžeme zhruba trojím způsobem: ad 1/ dokáže poprvé v životě skutečně zamilovaný Will zůstat věrný?, ad 2/ je Charlottin nádor skutečně neoperovatelný?, ad 3/ poradí si Richard Gere herecky přesvědčivě s proměnou cynického svůdníka v roztouženého romantika? (A ještě možná ad 4/ - jaké krajkové šaty bude mít Winona Ryderová v následující scéně?) Pro odpovědi na tyto otázky není nepříjemné zajít si přímo do kina - Podzim v New Yorku sice působí přímočaře přehledně, ale rozhodně není jalově prostoduchý a naštěstí ani nic nepředstírá. V rámci zadaného melodramatického žánru směřuje všechno k tomu,aby sličná divačka zamáčkla nějakou tu sladce uroněnou slzu a aby jí její mužně zjihlý doprovod u šatny džentlmensky pomohl do kabátu a pozval ji na dobré šampaňské. Pokud snášíte Richarda Gera, uvidíte na plátně samé krásné lidi, zraňované a povznášené v krásném prostředí samými velkými a krásnými city. A pokud vám nevadí, že v podobných filmech se hrdinkám při noční procházce v mokrém podzimním listí nikdy neurousá bílá saténová vlečka, můžete získat i pocit, že jste zažili něco dojemně opravdového.
Ty, kteří bez podobných melodramatických příběhů mohou žít, možná potěší alespoň skutečnost, že pod málem viktoriánským jménem autorky scénáře a svěže vtipných dialogů Allison Burnettové se skrývá muž. Zklamáním ovšem zůstane, že jeho nedávný režijní debut Red Meat
nemá pranic společného se stejnojmenným kultovním comicsem (i když zase scenáristicky debutoval ranařským béčkem Bloodfist III: Forced to Fight...). Příjemným zjištěním je každopádně také - a především - rafinovaná asiatská uměřenost Joan Chenové, která jako režisérka vlastně teprve ted' po hollywoodsku debutuje (i když už natočila hongkongsko-čínsko-americký snímek Xiu Xiu The Sent-Down Girl. Podzim v New Vorku zůstává díky její elegantní režii většinou dojemný, ale nikoli ubrečený, a dokonce nás milosrdně ušetří některých drtivě jímavých scén, jež by si málokterý hollywoodský melodramatik-bagrista nenechal ujít. Vypadá to, že Chenová v chlapských akčňácích typu Aljašky v plamenech či Soudce Dredda hrála jen pro legraci nebo pro peníze, zatímco její srdce bilo s příběhy žensky jemnými. Svou příležitost totiž dokázala využít se zrale rozvážným půvabem, i když ne úplně bez zjednodušující dychtivosti (na tu doplácejí především vedlejší postavy - hrdinčina babička Dolly a hrdinova dcera Lisa. A závěrečná scéna na lodičce je kýč jako hrom.).
Herecké průpravě autorky navíc vděčíme za to, že pár Richard Gere - Winona Ryderová hraje spolu, a nikoli - jak u podobných hvězdných sestav bývá zvykem - vedle sebe.
Uvnitř dárku, který nám Joan Chenová podstrčila pod stromeček, sice nemůžeme najít nic překvapivého, příjemně naplněné očekávání však zase není tak málo. A tak si v přítmí vyhřátého kinosálu můžete zase jednou smlsnout přiměřenou porci jemně našlehaného, jen mírně kalorického, dobře stravitelného vánočního sentimentu. Dobrou chut.
Alena Prokopová Cinema 2000/12/127

Autor/Zdroj: Prokopová Alena/Cinema