Poslední věta

Když se ve 30. letech dostal v Německu k moci Adolf Hitler, mnoho lidí si neumělo představit, jaké to bude mít následky. Šéfredaktor listu GHT Torgny Segerstedt ale brzy věděl, že se ocitl ve válce, která oficiálně ještě nepropukla. Jeho protihitlerovské a antinacistické komentáře byly tak ostré, že se jej v roce 1940 pokusil umlčet dokonce sám švédský král Gustav V. Segerstedt se však nevzdal a svůj tón a názory nezměnil až do své smrti v březnu 1945.

Černobílý životopisný snímek Poslední věta vznikl jako adaptace Segerstedtova životopisu, jenž švédský spisovatel Kenne Fant vydal roku 2007. Ústřední postavu měl hrát původně Max von Sydow, s nímž Troell spolupracoval od samého počátku své kariéry. Ten ale nakonec kvůli pokročilému věku odmítl, a novinář tak dostal tvář Dána Jespera Christensena, v té době už proslaveného postavou Mr. Whita v novějších dílech série o Jamesi Bondovi. Role Segerstedtovy dcery se ujala Troellova dcera Yohanna, která se na place pohybovala i jako otcova asistentka a o průběhu filmování natočila dokument Pečlivá kontrola.

Troell se nesnaží vytvořit ze Segerstedta světce ani jednoznačného hrdinu, naopak jej podává jako člověka s nedostatky, jehož je sice snadné obdivovat, ale těžké si oblíbit. Poslední věta dává nahlédnout do novinářova veřejného života i do jeho soukromí, jemuž dominují nekonvenční vztahy. Segerstedt nedokáže ovládat lásku k ženě svého nejlepšího přítele a jeho manželka řeší jeho nevěry po svém – závislostí na morfiu.

Ani ve svém posledním celovečerním filmu se režisér nezpronevěřuje svému stylu, volnému přístupu k hercům a poklidnému tempu, které dává možnost dokonale rozvinout příběh a poznat postavy. Pro letos 86letého Troella, jehož druhá světová válka jako dítě velmi poznamenala, představovalo natáčení i určitou formu terapie a zároveň tečku za jeho více než čtyřicetiletou kariérou.

Eva Chlumská
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017

Od roku 1917 do roku 1945 byl Torgny Segerstedt hlavní redaktor Göteborgs Handels- och Sjöfartstidning (GHT). Svými kontroverzními názory provokoval vůdce Třetí říše. Některé články vysílalo anglické rádio ten samý den, co vyšli, a v Norsku ho považovali za hrdinu. Švédský král a vláda byla neklidná z možných následků. Švédsko bylo neutrální a oni chtěli za každou cenu udržet zemi mimo válku. Ale Segerstedt se perem jako zbraní vydal do boje.
Jeho soukromý život byl bouřlivý. Byl ve stálém konfliktu se sebou samým a měl vztah se třemi ženami současně. Na konec musel přijmout následky svého chování. V politice, i ve svém soukromí.
Severský filmový klub