San Babilo - 20 hodin

Na rozdíl od mnoha jiných italských filmů 70.   let s politicko-mafiánským pozadím tenhle je k   divákovi aspoň solidní v tom, že má jasnej   konec. Za sebe říkám, že fašisti nebo   komunisti, všechno stejná pakáž, takže tady   celkem není komu fandit. Úplně na zabití je ta   zrzavá Lalla, která si nejprve na požádání   bez skrupulí zasouloží, aby pak už jenom   dělala problémy. Její dějová linka mi do   celkovýho vyznění filmu nezapadá a její úkol   v samotným závěru mohl klidně převzít   kdokoliv jinej.

Snímek o zrůdnosti fanatismu, zde v tomto   případě fašistického. Je to zahráno velmi   dobře, mladí herci se snažili. Scénář sem   tam pokulhává, závěrečná honička nemusela   trvat tak dlouho. Ona by kratší stopáž vůbec   prospěla. A to se povídá, že byl film ještě   sestříhán o osm minut. No, nevím. V každém   případě jej mohu doporučit, ale na další   podívání to asi nebude, i když musím přiznat   snímku několik fascinujících scén.

Horkokrevné, naturalistické a hlavně   realistické ztvárnění mladé společnosti v   Miláně v 70. letech minulého století, je   vidět, že socializmus neovliňoval život jen ve   východním bloku ale i v západních zemích, v   Itálii se navíc socialistické myšlenky   dostávaly do potičky s tolik populárním   fašizmem a navíc ignorance se kterou se   přecházeli nastupující konflikty mezi těmito   znepřátelenými skupinami nejednou   zapříčinila smrt mnoha nezúčastněných   chudáku, kteří měli zrova tu smůlu, že šli   třeba jen kolem - přesně o tom je tento   noerealistický snímek....