Škola základ života

Skrzevá vydání školního   plátku "Řev   septimy" se strhne na   gymnáziu pěkná mela.   Klasika české komedie s   nejlepším obsazením   študáků a na druhé straně   zástupců profesorského   sboru. Vždy mě pobaví Áda   Čuřil a připomene mi, jak   jsem na obdobné škole (v   šedesátých letech SVVŠ)   šaškoval já.

Ďalší z veľmi vydarených   filmov tej doby, až sa nechce   veriť, ako mohli také niečo   super natočiť v tridsiatych   rokoch. Môžem len obdivovať   všetkých, ktorí mali niečo   do činenia s týmto filmom,   od tvorcov až po   vynikajúcich hercov. Dá sa   pozerať stále dokola a   neomrzí.

Co k téhle předválečné   československé klasice   říci více, než že Martin   Frič byl génius filmového   plátna a ta noblesa co   září z jeho filmů se nedá   napodobit a herecké výkony a   osobitost dnes již legend   jsou třešničkou na dortu,   který jak se zdá nestárne.

výborný film patřící do   zlatého fondu české   kinematografie,
sqjelé   herecké výkony,i po letech   vždy rád zasednu ke   shlédnutí filmu,který nám   dal tolik hlášek

Vynikající komedie s   výborným hereckým   obsazením o můůůůšce   jenom zlaté.Nejen o ní,tehdy   i přes všechny legrácky   měli kantoři autoritu.

U tohoto
filmu si vzdy uvedomim,jak je   krasny zivot.To,jak se zde   doslova vyradila cela plejada   hercu,kteri tvorili to   nejkvalitnejsi,co   Ceskoslovensko pred 2.svetovou   melo,nemuze nechat nikoho   lhostejnym.Dekuji vsem tem   badrum filmu a divadla za   skvely umelecky zazitek!!!

Tahle studentská klasika z   pera Jaroslava Žáka, to je   skutečné pohlazení. I přes   pár méně přesvědčivých   hereckých výkonů má tahle   komedie nádhernou atmosféru,   švih a především vkus!! Je   to zkrátka dokonalá ukázka   toho, že správná filmová   komedie nestojí (a stát ani   nesmí) na vulgarismech a   oplzlostech.

Skoro dokonalá komedie,   stejně jako její dvojče   "Cesta do hlubin   študákovy duše". Do   smrti si budu tyto dva filmy   plést. Přesto se budu bavit   stále a stále dokola. Scéna   s návštěvou zemského   školního inspektora v   hodině latiny je prostě   excelentní a   nezapomenutelná.

Jak jsem již několikrát   zmiňovala, černobílé filmy   nepatří mezi mé milované,   ale najdou se i vyjímky.   Škola základ života mezi   ně bezesporu patří.   Vynikající herecké   obsazení Theodora Pištěka   coby ředitele školy, Marty   Májové coby jeho ženy atd.   Prostě spousta známých   českých tváří, bohužel   většinou již nežijících.

Řev septimy je klasikou,   repliky znám v podstatě   nazpaměť, ale také   souhlasím, že se mi někdy   film plete s jeho školním   dvojčetem. Každý je jednou   mlád a každý vyroste a bude   si říkat, jak je ta mládež   zkažená, to je prostě   koloběh života a ve Škole   života se na to krásně   kouká.

Básník na stará kolena zývá u jezera
To jest jeden z výkladů   "malého gratulanta"   ze známé študácké   komedie. Opět jsem si film   zopakoval a pokouším se   zaktualizovat dřívější   komentář k filmu.
V   tomto filmu je krásně   znázorněn "souboj"   mezi studentem a jeho kantorem   (pedagogem). Mnohé ještě   platí dnes (naštěstí)   mnohé už, bohužel ne.   Myslím si, že dnes v prvé   řadě chybí u studentů   úcta k pedagogovi a   současně pedagogové nemají   dostatek respektu. To, co   onehdá zařizoval vtip a   nadhled dnes vystřídala   sprostota a hrubost.
Stále ještě zbývá   odpovědět na otázku, jak se   latinsky řekne - Vlk nese   domovníkovi psaní.

Škola základ života
Přiznám se, že většinu   snímků od Martina Friče   jsem neviděl, přesto že   jsou notoricky známé. Škola   základ života mi naštěstí   neunikla, protože to by byla   věčná škoda. Film je velmi   koukatelný i pro dnešního   diváka, jelikož humor byl   tak nadčasový, že je v   mnoha případech aktuální i   dnes (naštěstí školní   ústavy jsou již   svobodnější než tenkrát a   student může více   vyjadřovat svůj názor,   přesto tu hlubokou propast   mezi žáky a kantory vidím   dodnes). Hodně mi to   připomíná moje školní   léta a naše alotrovinky,   které jsme jako třída   vyváděli.
Jelikož   jsem byl velmi spokojen, v co   nejkratší době musím   shlédnout "Cestu do   hlubin študákovy   duše"...

Muska jenom zlata)))))
No   jeeeeeee...........zrovna,kdyt   pisu tento komentar,tak je to   zrovna v telce......dobra   nahoda))))

Je   to jeden z dost dobre   natocenych filmu,pro   pametniky,o studentech,hlavne   studentech septimanech.
A take o jejich boji proti   profesorum.
Vyborne   herecke obsazeni.
Pan   Marvan.......jako profesor   Kolisko,nebo pan   Filipovsky...jako   Krhounek........nebo pan Pesek   .....jako Curil.......no   kdybych mel psat vsechny,tak   to pisu do rana)))
Proste stoji to i po tech   letech za to,je to porad   pekne.

Víte, co je to "muška jenom zlatá"?
Ne? Tak se podívejte na   výbornou českou komedii, v   níž se mj. dozvíte, že   škola je základem života a   že jísti párky nevalné   chuti přispívají k velké   nevolnosti shodou okolností   zrovna v době vyučování. A   v žádném případě není   dobré debatovat s   odpovědným rodičem v   předvečer vyučování o   učivu, neboť snadno   načichnete kouřem:-)) A   když se nepozorovaně   začtete do Řevu septimy,   což je "bulvární"   studentský časopis, bacha na   "mrože", neboť pan   ředitel by to třeba mohl   vzít osobně a to by byl sec   mazec:-))
Co   dodat...první ze dvou   študáckých komedií konce   30. let, líbí se mi tedy o   maličko méně nežli   "dvojka", jsou v ní   trošku na můj vkus lyrické   momenty (např. rozhovory mezi   představiteli studentů A.   Novotným a V. Garbielovou),   ve druhém filmu je větší   dynamika a vtip. Ale i tak na   dobu svého vzniku jde   rozhodně vynikající film,   jemuž méně nežli 9 bodů   rozhodně dát nemohu, ten   jeden bodíček do desítky je   právě onem maličký mínus   proti Cestě do hlubin   študákovy duše.
Na   závěr opět malá prosba -   představitelka Máni Věra   Gabrielová se řadí mezi   další zapomenuté herečky,   o nichž není zpráv, věděl   by snad někdo z filmových   nadšenců na této databázi?   A ještě jedna věc -   představitel nehodného   studenta a autora karikatur v   časopise - Boukala - nebyl   nikdy identifikován, což je   zvláštní. Pan Čáslavský   dokonce jednou nechával ve   svém Hledání ztraceného   času prosbu divákům, kdo by   mohl znát jeho jméno, ale   buď mi pak divácká odezva v   dalších pořadech unikla,   nebo se nikdo   neozval...přijde mi však   zvláštní, že by nikdo v   notoricky známém filmu   nepoznal svého otce,   dědečka, strýce   apod...Poradíte mi? Předem   díky za Vaše ohlasy.

Jedna ze dvou komedií na   téma studentských komedií -   snad nejčastěji   reprízovaných českých   filmů - skvěle obsazený   L.Pešek, F.Filipovský,   J.Marvan (muška jenom   zlatá), F.Smolík a další.   Humorné studentské příhody   hlavně septimánů asi nikdy   nezevšední a snad neexistuje   divák, který by je neviděl   a nebavil se při nich ne   jednou.

Jedna z nejlepších českých   předválečných veseloher.   Život studentský, obrázek   kantorů konzervativních i   slušňáků. Herecké výkony   celé řady tehdy   vycházejících hvězd   českého filmu řadí film   mezi ty, které nikdy   neomrzí.

Víte, kdy byla bitva u Jerez de la Frontera?
,,Představte si, že on ani   neví, kdy byla bitva u Jerez   de la Frontera!" praví   učitelka dějepisu matce   přiševší orodovat za   svého nepříliš   učenlivého syna.
Tato   věta patří mezi oblíbené   citáty mého životního   učitele Martina Ševice;   také si ji dobře pamatuji z   hodin historické geografie a   samozřejmě vím, kdy byla   bitva u Jerez de la Frontera.   Leč, nevěděl jsem přesně,   ze kterého filmu ona citace   pochází, a proto jsem rád,   že jsem tento film viděl;   už jenom kvůli této větě   pro mě stojí za to.

Obecně je to ale   moc pěkná komedie. Trochu   jsem si říkal, že pokud je   v ní prostředí gymnasia   skutečně vykresleno   autenticky, je i zde naše   doba proti první republice   lepší; dospěli jsme k   větší svobodě studenta   pokud jde třeba o projev   vlastního názoru, mnohem   více se prosazuje rozumný   přístup k látce, nikoliv   čirá technokracie. Zároveň   si však musíme dát pozor,   abychom v těchto věcech   ,,nepředospěli"   natolik, že by takovýto   přístup vyústil přes   neúctu k učitelům a názor,   že ,,všechno někde   najdu", až naprosté   hlouposti, neboť se ve škole   nic nenaučíme. Kde je   optimum? Snad se nám k němu   podaří dojít a udržet se   na něm.
Předospělost   naštěstí ve skutečnosti   neexistuje; jedná se jen o   přílišné spění jedním   směrem a dalším   dospíváním by se tato   přemrštěnost měla   postupně eliminovat.

Výtečný film, ale   patřičně ho docenítě až   po druhém shlédnutí.   Báječné herecké výkony,   zejména Ladislav Pešek jako   Čuřil je zkrátka boží! A   samozřejmě kultovní scény   a hlášky.

Škola základ života a Cesta   do hlubin študákovy duše   jsou ty nejzábavnější   filmy ze školních lavic,   které jsem v životě   viděla. To hovoří za vše.

Staršia výborná   kinematografia, čo svedčí   aj v prípade tejto úspešnej   komédie z roku 1938. Dej   tohto filmu sa odohráva v   škole, kde hlavnými   postavami je trieda   čerstvých maturantov a ich   prísnych profesorov. Je tu   výborné herecké obsadenie   na čele s Jaroslavom   Marvanom.

Dobrý film pro pamětníky,   klasika, která jen tak   nezestárne. Je to doslova   přehlídka těch dobrých   herců, z nichž už žádný   bohužel nežije.

VII. třída reálného   gymnázia je už celá   natěšená na   středoškolské závody.   Věří, že můžou získat   pohár – vždyť mají   Jindřicha Benetku, velmi   talentovaného sportovce. Vše   se ale začne komplikovat   když se učitelskému sboru   dostane do rukou studentský   časopis „Řev septimy“   kde jsou tito učitelé, podle   svého většinového názoru   zesměšňováni. Ředitel dá   septimě ultimátum – buď   se autor přizná, nebo je   konec se středoškolským   pohárem. Mezitím jde ale   život na škole dál –   žáci si dál střílejí ze   svých profesorů, ředitel   školy hraje tenis se svými   kolegy, přichází nová   učitelka, žalobník Krhounek   se snaží značně   neobratným způsobem sbalit   Máňu, profesor Koďousek je   z té své matiky dočista   zmatený a pak přijde ještě   ten osudný úkol z češtiny   na volné téma a Benetka si   pěkně zavaří. A závody se   blíží…
Slavná   komedie z dob počátků   českého filmu mě skutečně   dobře pobavila – spoustu   humorných situací jako   „domácí rozhlas“,   návštěva školního   inspektora, Mánino rande s   Krhounkem a ten dokonale   zmatenej Václav Trégl…A i   přes ten happyend je pěkně   trapný to rozhodování   učitelskýho sboru nad osudy   dvou provinilců. Dvojí metr,   to je fakt úžasná věc, to   mě jako fakt točilo, i když   co si budeme povídat, v   dnešní době to nejni o moc   lepší...Ale stejně je to   fajn filmek.

Zlatý věk čs.filmu...Mac   Frič a spousta skvělých   prvorepublikových herců mě   vždycky pobaví...skvělá   oddechová podívaná pro   všechny věkové kategorie...

Moc milý filmeček ze   studentského prostředí,   skvělá plejáda našich   herců, povedené hlášky, to   vše z tohoto filmu dělá   příjemné pobavení a   zavzpomínání si na již   nevratná léta ve školních   lavicích...

U tohoto filmu jsem si vždy   uvědomil, že mi nevadí, že   se stále v českém filmu   objevují jedny a ty samé   tváře. Naopak u současné   filmové tvorby se mi zdá   jsou to pořád stejné   herecké výkony, pořád   stejných tváří a   režijního pojetí. Některé   současné produkce brzy   zapadnou do historické   nicoty. Film Škoda základ   života, má své diváky i   bez ohledu na věk diváků.

Dobrá komedie ze   studentského prostředí,kde   studenti si z profesorů   dělají jednu srandu za   druhou a často si zato   profesoři můžou   sami.Vtipná podívaná s   dobrými hereckými   výkony,nejvtipnější   výkony podali J.Marvan a   V.Trégl.

Což o to, humorné to   většinou je - až na to   věčné školní   ponižování a urážení a   šikanování od pánů   profesorů, to už moc k   smíchu jaksi není. Škola   zde určitě není   "institucí   blahodárnou", jak   hlásá úvodní titulek. Ke   konci vidíme dokonce ještě   jiný nepěkný obrázek,   totiž jeden z názorných   příkladů kolektivismu:   Roztržitý a do svého   podivného uzavřeného světa   čísel ponořený profesor   Koďousek je tu obviňován,   že zapříčinil vyloučení   jednoho žáka, protože se   zdržel v hlasování. Ale   obvinění by snad mělo   padnout především na hlavy   té většiny, která aktivně   hlasovala pro vyloučení,   nikoli na hlavu stranou   stojícího jedince!   Podobných učebnicových   příkladů nejhnusnějšího   kolektivismu zde vůbec   najdeme tolik (a to i mezi   studenty: "Musíš být   solidární."), že z   toho kolikrát až mrazí.

No jo, dávám jenom šest,   protože ten hlavní příběh   se mi nelíbí, ani to, jak je   natočený. Jinak uznávám,   že Ladislav Pešek a   většina ostatních vážně   válí, ale ne o moc víc než   v jiných filmech z té   doby...

V porovnání s podobně   laděnou Cestou do hlubin...   mi to nepřijde tak komické,   ani tak "hluboké".   Dost mi unikl ten vztah   vyloučeného studenta s onou   dívkou; co tedy bylo?   Pištěk tu vypadá jako   mrož.