Soumrak samurajů

´When the Last Sword Is   Drawn´ vs. ´The Last   Samurai´. Co mají tyto dva   filmy společného? Oba mají   totožný námět a mnohé   scény dokonce jakoby jeden od   druhého kopíroval. Hlavně   samotný závěr. Jenomže   pokud byl japonský snímek   uveden o rok dříve na   nějaké Tokijském filmovém   festivalu, spíše to vypadá,   že si Američané pro sebe   jen poupravili scénář, jako   to udělali se Svěrákovým   Tmavomodrým světem pro svůj   Pear Halbor. ´When the Last   Sword Is Drawn´ obsahuje   hodně postav a dobře   vysvětluje život samuraje,   zatímco popcornový ´The   Last Samurai´ je převeden do   super stylových a krásných   obrazů. Japonští tvůrci   navíc narozdíl od akčního   Hollywoodu celou koncepci   pojali v daleko větší   atmosférické dramatické   anabázi. Celou koncepci   převyšuje samurajský   romantismus v daném aspektu   všeho bytí a tradic a to   spíše v emočním hávu   právě vlivem daného   tématu. Oba filmy jsou tak   spíše nesrovnatelné právě   kvůli rozdílnému pojetí.   Hollywood je prostě   Hollywood, ale i tento   japonský počin stojí za   shlédnutí. Jen nelze   očekávat mohutné souboje,   jak bývá zvykem..

Soumrak (2002), Soumrak   samurajů (2003), Skryté   ostří (2004). Tři novodobé   filmy u kterých je patrný   tématický návrat ke   klasickým, sociálně   kritickým, samurajským   snímkům let šedesátých,   nepostrádající žádný z   typických znaků, vnitřní   morální konflikt, souboje,   rozjímání o smrti a dojde i   na seppuku. Velice dobře   ztvárněné postupné   odkrývání pohnutek konání   a charakteru hlavní postavy,   jenž zpočátku působí jako   krajně nesympatický   hamižný člověk,   starající se sobecky pouze o   vlastní prospěch. Sic jsem   přesvědčen, že výše   uvedené snímky nedosahují   kvalit filmů od Kurosawy,   Kobayashiho atd., jak by se   mohlo dle mého hodnocení   zdát, ale když já jsem z   těch dojemných   závěrečných scén vždycky   nějak „na měkko“, tak   zkrátka nemohu jinak.