Obsah filmu Špína
Drama dvou začínajících filmařek, režisérky Terezy Nvotové a scenáristky Barbory Námerové, jež mělo světovou premiéru na letošním festivalu v Rotterdamu, konkrétně v sekci Bright Future, a navštívilo celou řadu dalších světových filmových přehlídek, je důležitým a cenným příspěvkem k problematice znásilnění. To je bohužel stále příliš často pojímáno jako něco, čemu může žena do určité míry zabránit sama – stačí, když si dá pozor na to, jak je oblečená, namalovaná, hovorná atd. Při podobné nehorázné sekundární viktimizaci oběti je pak přehlíženo to nejdůležitější, a sice, že za akt může pouze a jen pachatel.
Sedmnáctiletou Lenu ve filmu...
Sedmnáctiletou Lenu ve filmu ze současné Bratislavy znásilní její učitel. Stane se tak za bílého dne v domě jejích rodičů. Muž zneužije nerovné mocenské a emoční postavení, které mezi ním a studentkou panuje. Lena o zážitku není schopna mluvit a svou bolest obrátí proti sobě. To ji dovede na psychiatrii, kde se však podobně jako celá řada dalších hospitalizovaných nesetkává s pochopením ani citlivým přístupem. Její spolubydlící z pokoje terapeutka nevěří, že ji zneužíval otec, a chce po ní, aby to nějak dokázala, nebo aby se otci za obvinění omluvila. Když Lena na terapeutku křičí, že ona přece nemusí nic dokazovat a jak jí má tenhle přístup asi pomoci, reaguje doktorka klidným, nezúčastněným konstatováním, že vztek je podstatným krokem vpřed. Lenina spolubydlící pak na nepochopení a nedůvěru zareaguje po svém…
Drama Špína je suverénně napsaným a natočeným snímkem, který poukazuje na několik zásadních, nepříjemných otázek. Proč je mezi námi tolik žen, které o znásilnění nemluví? Nenese vinu za jejich mlčení společnost, která nastavuje takové podmínky, v nichž si dotyčná za násilí „může sama“, anebo je na ni, jak říká ve filmu Lena, pohlíženo pouze jako na „znásilněnou oběť“?
Klára Vlasáková
Letní filmová škola Uherské Hradiště 2017 < Zobrazit méně
oficiální text distributora, zobrazit všechny obsahy (4)
Související odkazy
Skvrna, co nejde smýt
Slovensko-české drama o znásilnění Špína režisérky Terezy Nvotové bere útokem tuzemské výroční filmové ceny, jako jsou Čeští lvi, a suverénně se staví po bok tomu nejlepšímu z evropské nezávislé produkce.
číst dál
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 24.4.2018
Trochu mi mrzelo, jak jsme vykreslovaní jako bezskrupulentní hajzlové, pasivní nebo zapšklí kriplové, ale budiž. Stejně tak přivírám oči nad pár scénami z léčebny. Dějová linka srozumitelná, čitelná, silná, pochopitelná, emotivní a doprovázená skvělým hereckým výkonem hlavní protagonistky.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 17.2.2018
Byla jsem na film docela zvědavá, ale že bych to musela vidět podruhé, to teda ne. Trochu nevěrohodné, jak to znásilnění, tak sezení v psycholéčebně, kde lékařka nechá mluvit pacienty kanálnickou mluvou (třeba to na Slovensku tolerují). Navíc jsem místy měla pocit, že blbě slyším, takže zvuk taky nic moc. Ale ta dívčina to hrála docela dobře, proto 4 hvězdičky.
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 9.2.2018
To znásilnění (tedy pokud to vůbec bylo), to byl snad vtip ne? Matka doma, brácha doma, dveře nezamčené… A přitom stačilo přidat do scénáře větu o tom, že oba někam jedou. Neeee, nic takového. Takže učitel znásilňuje v plném domě, ona ani neřve, když to začne a při tom ví, že jsou kolem lidi. Tak nevěrohodné rape jsem opravdu ještě neviděl. Tak mám pocit, že slovenská filmová škola spěje tam, kam řekla Lena hned na začátku filmu při rozhovoru s kamarádkou. Úvodní sezení v léčebně mne neskutečně pobavilo, to byla komedie, jak má být. Také pozdější dialogy opravdu stojí za poslech a ty také hodnotím dvacítkou. Možná bych dal více za propracovanější závěr kantor - činka, ten se nepovedl vůbec. Což je škoda.
