Svět otevřený náhodám

Příběh z konce třicátých let. Sice doby   svobody, ale mohutné nezaměstnanosti. Scénář   zpracovaný na základě literární předlohy   autora Josefa Kadlece pod stejnojmenným názvem   „Svět otevřený náhodám“. Pro filmaře v   rámci ideového rozhraní se tato doba náramně   hodila pro vytváření neskonalé stranické   kritiky na dobu nerovnoprávnosti občanů v době   hospodářské krize. Někoho dřela bída, někdo   se mohl beznadějně uštvat v poctivém hledání   zaměstnání a někdo si užíval blahobytu coby   šmelinář a podvodník. A o tomhle všem je v   podstatě tento snímek, všímající si osudu   mladíka, nějakého Vojty Horáka, který se   klopýtá životem, jak jen se dá. U režiséra   Karla Steklého oblíbený Tomáš Sedláček,   který u něj dostal mnoho hereckých   příležitostí, se ujal role s odhodlanou   empatií, avšak přesto je viditelně ve svém   výkonu dosti omezen. Těžko říct proč. Vlivem   toho tak nejvíce vyniká Miloš Kopecký v roli   podvodníka a šmelináře přes motorová   vozidla. Každopádně jde především o to,   poukázat na nesnadný život Vojty Horáka v   kapitalistické společnosti, ze kterého mu   pomůže, tak nějak, se dostat až nějaký   redaktor komunistických novin. A tím se celý   ideový koncept dostává k jádru věci.   Atmosféra snímku se striktně drží na uzdě.   Nevytváří drama, nevytváří komedii, kupodivu   to nepřepaluje v kapitalistickém marastu a onen   komunisticky stranický nadhled povyšuje jen   lehce. Nebyly opomenuty klasické ideové záběry   známé převážně z padesátých let, jako   třeba rozprava dvou postav s mohutnou továrnou v   pozadí. Mínusem je ale především atmosféra   30. let. Tato doba ze snímku skutečně není   poznat. Ona ta móda přece jen byla kapánek   jiná, o účesech ani nemluvě, ale jak vidno,   tvůrci si na věrohodnosti žádnou práci   nedali. Na jednu stránku by však nebyl snímek   špatný, kdyby ten stranický idealismus nebyl   hlavním synonymem. Možná by neškodilo ani   více humoru a více nějaké té osudové   dramatičnosti. Takhle je z toho jen taková   umorousaná, lehce zapomenutelná, vyprávěnka.   Ale musí se zase uznat, že dle daných   možností to režisér Karel Steklý po   technické stránce nenatočil až tak nejhůř.

Děj skáče jako kočka na rozpálené plotně.   Netuším, co to bylo, zda komedie, nebo co, mi se   zdálo, že to nemá ani hlavu, ani patu. Sice   jsem to viděl až do konce, ale že bych se   nějak u toho bavil, to ani   omylem.201512149619/9624

Film je dost neznámý a není se co divit. Je   svým způsobem propagandou a krom toho je dost   blbej. A nezachraňuje jej ani účast takových   herců, jako byli Miloš Kopecký či Josef Bek.   Nudné a nezáživné dílko. I přesto všecho   nepatří mezi úplně nejhorší filmová díla.   Retro příběh je zasazen do doby hospodářské   krize a vzrůstajícího vlivu fašismu. Skriptu   bych vytkl spoustu chyb.