Svět za sto let

Co dodat. Když jsem si to   pustil zrovna v době, kdy   Putin a Lavrov vyhrožují   světu třetí světovou   válkou…

Je   to prostě skvělý film a na   svou dobu velmi dobře   udělaný. Škoda několika   zdlouhavých dialogových   pasáží, ale i přesto je to   vysoce nadprůměrné.

Když vezmu v úvahu rok   vzniku tohoto, jednoho z   prvních sci-fi filmů,   natočeného podle románu od   Herberta G. Wellse, musím   vyzdvihnout kvalitu   zpracování. Především   dekorace futuristického   města by se směle mohly   rovnat se snímky vzniklých   mnoho let poté. Taktéž i   realistické ztvárnění   válečných hrůz,   bombardování města či   davové scény se vymykají   tehdejším filmovým   zvyklostem, jež většinou,   ze současného pohledu,   působí poněkud naivně. Ve   filmu se zcela zákonitě   projevila i tehdejší   politická situace v Evropě,   z tohoto pohledu lze snímek   označit i za vizionářský.   Ať už se jedná o   předpověď světové války,   existence diktatury   vyvražďující určitou   skupinu lidí, zde   nakaženými lidmi toulavou   infekcí, nebo pozdější   vývoj vědy a techniky. I   filosofický rozměr díla   stojí za zmínku, i přesto,   že je v budoucnosti, opět   víceméně formou nové   diktatury, všem lidem   poskytnut blahobyt a jsou   vymíceny války a utrpení,   vždycky se najde nějaký   věčně nespokojený   „demokrat“, který se   bezohledně snaží prosadit   svoje demagogické názory. Ve   své době to musel být, za   použití nynějšího   názvosloví, megahit. A ti   lidé, zasažení toulavou   nemocí, ze zastřeným zrakem   bloumající, pomalou   klátivou chůzí, odnikud   nikam, se dozajista stali   hlavní inspirací   pozdějších tvůrců zombie   filmů.