Svítání

"Svítání" - tento český film režiséra Kubáska, je zpracovaný na námět spisovatele a tehdejšího senátora F. V. Krejčího. Film má dobrou myšlenku v té záplavě módních a líbivých operetek, lehoučkých obrázků o lásce a milkování, o nevěře a usmíření. Ano, je tu najednou film, který sice není vůbec průbojný, ale má svou účinnou tendenci, je inspirován těžkým životem a zachycuje kus dobové bídy.

Režisér Kubásek zřejmě tu podlehl ruskému vzoru. Celá řada velmi dobrých scén, jakoby prstem ukazovala na ruské filmy, ať "Zemi" či "Cestu do života". Jeho režie využila působivých kontrastů mezi nezaměstnaností, hladem, bídou a novou, z válečných keťasů a spekulantů vzniklou společností, která je bezcitná a naprosto nevšímavá pro utrpení těch druhých. Zbohatlíci mají dost prostředků, aby utráceli své lehce nabyté peníze za zbytečnou nádheru toalet a přepychové zábavy. To ovšem dráždí k výrokům, jako: "...na to musí být jiné kladivo, silné, které roztluče všecku tu nespravedlnost.."

Příběh filmu nekončí ovšem malomyslným zoufalstvím, nýbrž vírou v lepší doby, jichž svítání už se tuší, kdy znovu nastane radostný ruch práce. Bez ní nemůže být spokojeného, radostného života na zemi. Děj filmu neměl všude stejně dobrý spád, byla místa vleklá, při níchž měl divák dojem jako v divadle, kdy herec neslyší nápovědu a roli neumí.

Herecký má film na české poměry neobvykle vysokou úroveň: byl to zejména děd Kučera, jehož postavu vytvořil Alexander Třebovský s procítěním a porozuměním osudu člověka, který hyne sice v nezaviněné bídě, jejíž příčínu dobře nechápe, ale neztrácí víru ani naději. Hudba E. F. Buriana podmalovává náladové scény, ať jde o hukot strojů nebo o vyjádření abstraktních duševních stavů. Celkem úroveň filmu je u srovnání s jinými tohoto druhu, že by mohl být i svítáním na lepší doby v české produkci.

Rodina dělníka Kučery žije spokojeně. Dcera Anežka, zasnoubená s technickým kresličem Adolfem, je švadlena. Syn Váša se učí strojníkem. V rodině žije i děda, bývalý horník. Začíná však hospodářská krize. Továrny zastavují výrobu. Adolf přijde o práci a s Anežkou, která netuší příčinu jeho nervozity, se pohádá. Rozrušený Adolf při návratu domů se svým motocyklem havaruje. V důsledku zranění se mu zhorší zrak, ale na operaci nemá peníze. Špatně vidoucí a zesláblý hladem, šlápne Adolf na ulici na nohu elegantní dámě, doprovázené mužem. Na Adolfovy omluvy reaguje žena hrubě. Otec i syn Kučerovi rovněž ztratili práci a děda těžce onemocněl. Utrápená Anežka se rozjede za Adolfem do Prahy, ale zničeného snoubence téměř nepozná. Ujistí ho o své lásce a vrátí mu tak vůli k životu. Když se Adolf uchází o práci na stavbě, stavitel, společník nevychované dámy, ho pozná a rozhodne se mu pomoci. Zaplatí operaci a zaměstná Adolfa jako kresliče. Situace se zlepšuje, kola továren se roztáčejí. Lidem se s prací vrátila naděje na spokojený život.

Zdroj: NFA

Hospodářská krize poznamená vztah mladé proletářské dvojice. Švadlena Anežka, která (stejně jako i ostatní členové její rodiny) přišla o práci, netuší, že její snoubenec trpí těžkou oční chorobou.

Vážný a vcelku zdařilý pokus o sociální téma, neobvyklé a ojedinělé v produkci z počátku zvukové éry. Avantgardní levice nebyla spokojena se smírným zobrazením třídních rozporů. Titul bul později tendenčně přeceňován, ale jeho kvality jsou stále nepřehlédnutelné.

ZDROJ: Václav Březina - Lexikon českého filmu