Synecdoche, New York

Režisérský debut Charlieho   Kaufmanana stejně jako jeho   předchozí scénaristické   počiny (kupříkladu Věčný   svit neposkvrněné mysli,   Milujte svého zabijáka, V   kůži Johna Malkoviche, ...)   nemá smysl komentovat,   protože to co uvidíte je   slovy nezdělitelné a mě   tenhle film doslova posadil na   prdel a vůbec tím netvrdím,   že jsem to pochopil.

Charlie Kaufman, kdo ho   nezná, měl by s tím hned   něco udělat…Charlie   Kaufman, bůh mezi   scénáristy…Charlie   Kaufman, a tak bych mohl   pokračovat, jeho díla jsou   okouzlující a velmi divná,   člověk se musí ponořit do   děje a ani to není signál   že se film bude líbit, ale   zaručuju vám že ho z hlavy   jen tak   nedostanete…Tentokrát se   Charlie Kaufman ujal i režie,   natočil si vlastně svoje   dílo, na scénáři prý   pracoval dva roky, a při   natáčení ho prakticky   neměnil…Myslím si že je   génius když dokáže   natočit největší strach   který člověka dokáže   ovládnout…Osamělost,   stáří a smrt vše je v   tomto filmu pojato   neuvěřitelně   přesvědčivě, člověka   mrazí při pomyšlení že v   hlouby duše má stejný   strach jako hlavní   postava…Tenhle film znamená   to, co znamená, a nemůže se   stát, že byste ho pochopili   špatně, zkrátka ho   pochopíte po svém…Znamená   to, co si vy osobně myslíte,   že znamená…Je tím, čím   je…Dokážu pochopit   člověka který v tomhle   filmu neuvidí nic   světoborného ale musí si   uvědomit že tenhle film má   co nabídnout, donutí   člověka se zamyslet co bude   dál, a jak s tím   naložit..Už se mi stalo že   jsem Kaufmana nepochopil nebo   že se mi nelíbil, ale s   odstupem času jak stárnu a   dostávám rozum dokážu si   myšlenku která na mě z   filmového plátna křičí,   přebrat a pochopit…Philip   Seymour Hoffman je   neuvěřitelně flexibilní   herec, neviděl jsem herce   který si vybere během dvou   svých filmů tak rozdílné   role, v Doubt hrál kněze   který se snažil bojovat se   zásadovou sestrou, a v   Synecdoche, New York hrál   divadelního režiséra který   je povrchní slaboch a má   panickou hrůzu ze smrti   kvůli které opustí svou   rodinu a všechny   přátelé…Philip Seymour   Hoffman dokazuje že kvalitní   herec nemusí mít vymakané   břišáky a přes bicáky 45   cm, ale stačí se vcítit do   postavy a dát ji veškerý   svůj volný čas –   výsledek se dostavý…Celkem   mi neleze do hlavy proč nebyl   nominován na Oscara za   hlavní roli, protože bych si   dokázal představit jak sedí   na lavici místo Brada   Pitta…Každopádně já jsem   malý pán a můžu jen   křičet a nadávat...Je to   zkrátka zase inteligentní   drama, které vás donutí   přemýšlet, když ne o   existenciálních otázkách,   tak o smyslu života!!!

...drama ve kterem se snazi   hlavni hrdina dostat svuj   zivot na divadelni prkna,   originalni snimek a skvely   Philip Seymour Hoffman...

Pokud by Charlie Kaufman měl   v budoucnu ještě nějaké   režisérské ambice,   neškodilo by zajít za   dobrým psychoanalytikem,   který by mu pomohl trochu se   zorientovat v normálním   životě, možná by pak   neměl potřebu ohavným   způsobem seznamovat filmové   diváky se svými démony, či   co ho to stravuje. V opačném   případě může nechat vše,   jak je, neboť pravděpodobně   nebude svému okolí   nebezpečný, možná jen sám   sobě...