Synecdoche, New York

Úspěšný divadelní režisér Canden, skvěle hraný nedávno zemřelým Philip Seymour Hoffmanem, začne po malém zranění přemýšlet o umírání a smrti. Má obavy, že bude po smrti zcela zapomenut, pokud nevytvoří něco zcela úžasného. Nedávno ho opustila manželka s dcerou. V neštěstí má štěstí, dostává velký peněžní grand, který nemá žádné omezení a pravidla, může s ním dělat co chce. Rozhodne se pro vybudování velkého jeviště a zde se snaží dostat k podstatě a smyslu života. Natáčení se protáhne na roky a ve filmu vystupuje on sám, jeho rodina, lásky, přátelé. Je vůbec možné dopátrat se smyslu našeho bytí?

Zdroj: Axocom

Synekdocha je výraz používaný v přeneseném smyslu tehdy, když je název části používán pro celek nebo název celku pro část, specifické pro obecné nebo obecné pro specifické, jako například plachta pro loď nebo Kresus pro bohatého muže (slovníková definice). Canden (Philip Seymour Hoffman) je úspěšným divadelním režisérem v provinciálním městě Schenectady, ve státu New York. Když ho malé poranění na čele přiměje zamyslet se nad smrtí, umíráním a nad tím, že jeho život bude jednou pravděpodobně zcela zapomenut, pocítí nutnost zanechat po sobě něco významného. Právě jej opouští jeho manželka, malířka miniatur Adele (Catherine Keenerová) i s dcerou Olivií. Ale Canden dostane velký, prestižní finanční grant, se kterým si může dělat, co chce. Odstěhuje se do New Yorku, kde na obrovském jevišti vybudovaném v hangárech vytváří kopii života a natáčí to na video. Čím více tvoří, tím víc se chce dostat blíž k podstatě života. A tím víc cítí, že jeho hra ještě není hotová pro publikum. Trvá to léta. Nakonec v jeho hře vystupují všichni, které znal, on sám, jeho lásky, děti a mnoho jiných.
distributor DVD

Veľmi osobný príbeh a režijný debut známeho scenáristu Charlieho Kauf-mana o strachu zo smrti, o úzkosti, o slabostiach ľudí, umenia láske. Hrdinom príbehu je Caden Cotard, ktorému sa práve rúca zdravie aj manželstvo. Maliarka Arlene, zameraná na miniatúrne formáty, čoskoro zmizne i s ich štvorročnou dcérkou v Berlíne a pred Cadenom sa otvorí dokorán životná prázdnota. Sú tu ale aj ďalšie ženy, ktoré o dýchavičného hypochondra napodiv javia záujem. A potom nečakane príde i štedrý grant, vďaka ktorému môže konečne vytvoriť svoje veľdielo: brutálne pravdivú hru, do ktorej otlačí sám seba a ktorá obsiahne „všetko"... Zvláštny a veľmi netradičný príbeh, ktorý podnecuje fantáziu, hrá sa s realitou a hľadá značne nekonvenčné spôsoby rozprávania.
katalog 17.ArtFilmFestu 2009/88

Nesporně nejoriginálnější současný scenárista Charlie Kaufman se poprvé ujal i režie svého nového opusu Synecdoche, New York, v němž opět naplno uplatňuje svou imaginaci, své existenciální pochybnosti o sobě, o lidech a o světě a znovu naprosto svobodně nakládá s časem a prostorem, s „realitou“ a vizemi. – Protagonistou nepopsatelného příběhu (následující popis děje je tedy jen přibližný) je divadelní režisér Caden Cotard (příjmení je odvozeno od tzv. Cotardova syndromu, při němž se postižený domnívá, že postrádá nějaký orgán, případně že ani není živý), který odchází z provinční scény do New Yorku, kde díky velkému grantu realizuje své životní dílo: neustále se proměňující inscenaci hry podle vlastního osudu. Sebestředný depresivní muž trpí strachem ze smrti, provázeným četnými chorobami, ale zejména odloučením od milované manželky, malířky miniatur Adele, a dcery Olive. K tomu se pak přidává jeho další neuspokojivé manželství s herečkou Claire a dlouholetá zmarněná láska k ženě jménem Hazel. To se naplno odráží i v jeho divadelním projektu, v němž se objevují jako herci dvojníci „skutečných“ postav a v němž se postupně smazává rozdíl mezi nimi. Dochází k různým interakcím „rolí“ a postav a k jejich dalšímu násobení. Divák tak postupně ztrácí orientaci, což je ovšem tvůrčí záměr. Podle autora je třeba zhlédnout film vícekrát a nepátrat po jeho logice, nýbrž nechat se unášet předváděným vyprávěním s mnoha různými odkazy, narážkami, citacemi a kontexty. Děj se odvíjí v rozmezí minimálně dvaceti let (přičemž počíná v roce 2008) a jeho dějištěm je hlavně velký hangár v New Yorku, postupně se proměňující v kulisy bytů, domů i ulic. Čas je v něm zcela subjektivní a řídí se jen vůlí protagonisty, který samozřejmě stárne a neodvratně míří ke smrti. – Velkolepé a složité dílo s prvky magického realismu (mj. neustále hořící dům, deníček, v němž přibývají „na dálku“ záznamy) připomíná svým soustředěním na popis individuálního existenciálního neklidu a nejistoty klasické opusy typu Felliniho 8 ½ (1963, FP 9/66) nebo Fosseho All That Jazz (1979, FP 4/91), ale i enigmatickou tvorbu Davida Lynche. Synekdocha v názvu je pojem, označující v jazyce nahrazení části za celek nebo naopak. Podle autora však není třeba název vysvětlovat, je prostě jen titulem (ostatně sám protagonista stále hledá název pro svou hru), i když onomatopoicky připomíná (při jisté výslovnosti) město Schenectady ve státě New York, kde film začíná...
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2009/6

Byla jen otázka času, kdy se Charlie Kaufman, úspěšný scénárista, pustí i do režie svých scénářů. Tímto zlomem je fi lm Synecdoche, New York. Nepřekvapí, že zacyklené existenciální drama o životě a díle divadelního režiséra překonává všechno, co dosud napsal. Hranice mezi životem a hrou, odehrávající se v replice New Yorku, i mezi divadelním a skutečným časem se důkladně stírají. Kdo se dokáže neztratit?
Kino AERO