Ten dvanáctý

PROCESOR!
Norové, jako každý jiný národ těžce   zkoušený ve druhý světový válce má jistě   nárok na své hrdiny. O tom žádná a to jim   nikdo nebere. Ale pokud se někdo rozhodne   nějakého hrdinu zfilmovat, měl by také   kouknout jaký píšeme rok a netočit to, jako v   padesátých letech, jako vyloženě propagandu.   Neskutečně krásná, divoká, syrová je zde   ztvárněna příroda, také, jak jinak. Pro mě   je kámen úrazu a s čím mám problém, že   některým věcem prostě nevěřím. Hlavně si   myslím, že všichni, kdo mu pomáhali si   zaslouží minimálně stejný obdiv, protože   riskovali životy svých nejbližších.   Nesmrtelnost hlavního hrdiny, ale hlavně závěr   se sobíkem-pejskem mi už přijde vyloženě   přestřelený, ale i tak jsem měl hezký   filmový zážitek.

Další válečné drama sice bez bitev a bez   většího střílení ale válečný z mrazivého   Norska a to doslova když z nohou odpadávají   prsty,né že bych tento snímek vyhledával znovu   ale za podívání to stálo,klobouk dolů co toho   ten chlapík vydržel.

Norský režisér Harald Zwart, pracující   nějaký čas v Hollywoodu převážně na   komediích, se vrátil do své vlasti a natočil   snímek o jednom z největších a   nejvytrvalejších hrdinů válečné norské   historie Janovi Baalsrudovi. Norská   kinematografie tak získala jeden ze svých   nejsilnější válečných portrétů jedince. A   je dobré připomenout, že se jedná o remake   snímku 'Ni liv' (1957), který vypadá jako   norská verze příběhu opravdového člověka. A   to doslova. Dějová podobnost se sovětským   snímkem 'Příběh opravdového člověka' (1948)   je skutečně markantní. Sovětský snímek   vypráví o stíhači, norský o odbojáři.   Společná je právě dějová linka, ve které se   jedinec snaží v nehostinných mrznoucích   podmínkách za dramatických situací za každou   cenu dostat domů. Pod heslem: -Hlavně se   nevzdávat a věřit si!- snímek poukazuje na   strasti a utrpení jednoho člověka s ohromnou   touhou přežít. Zpočátku je film však velice   vágní a obsahuje vcelku nudné pasáže. Kdo   však vydrží, dočká se takřka šokujících   scén, kdy emoční hladina vystoupí   setsakramentsky vysoko. Vrcholem všeho dění je   asi scéna, kdy si hrdina tohoto příběhu sám   uřezává omrzlé prsty na nohou. Už při   pohledu na tento čin musí každý divák cítit   tu ohromnou bolest. Krapet zklamání přináší   německé vojsko. Už námětově v podobném   snímku 'Bílé peklo' (2001) bylo daleko   drsnější. Hollywoodský styl je na snímku   hodně znát. Kromě děsivého příběhu máme   možnost spatřit také nádherné scenérie   opuštěné zamrzlé krajiny. Obzvlášť v   cinemascopu tyto záběry vyniknou. Snímek jako   takový je sice hodně konvenční, ale velmi   silný příběh všechny neduhy po divácké   stránce plně vynahradí. Ohromné uznání si   zaslouží Thomas Gullestad v hlavní roli, který   si během natáčení také vytrpěl své.  

Norský rek
Norské filmové vyprávění opravdového   člověka u kterého by i legendární pilot   Alexej Petrovič Maresjev smeknul v hlubokém   předklonu.Velmi silný příběh ve kterém se   zrcadlí nejlepší morálně volní vlastnosti   člověka který se vrací po letech do vlasti aby   v ní byl psancem.S okupací Norska nacisty se   část hrdé vikingské populace nikdy nesmířila   a jejich příběh , i díky tomuto snímku to   bude vždy připomínat.Sabotážně vyzvědná   akce skupiny ve které byl i Jan Sigurd Baalsrud   se nezdařila v podstatě hned na začátku,   útěk posledního člena skupiny a jeho přesun   do Švédska však vléval místním do žil pocit   hrdosti na krajana ,který se nikdy nevzdal a dal   jim tak pocítit sílu soudržnosti která   přerostla v organizovaný , masový odpor vůči   německým okupantům.Kvalitně natočený snímek   s úžasnými plenéry severské zimní krajiny od   pobřeží , přes sněžné pláně až po   vrcholky hor.Tvůrci mohli malinko ubrat na   zbytečném natahování děje sáhodlouhými   pohledy hlavního hrdiny "do nikam" ,   zpočátku to mělo i dramatický prvek ale s   dalším dějem , to byla jen trochu   "berlička" kdy vyjádření opuštění   a prázdnoty i beznaděje neuměli ztvárnit   lépe.Z celkového pohledu však velmi povedené   dílo, kdy herecký výkon Thomase Gullestada je   excelentní, si rozhodně zaslouží 80% v   hodnocení i archivování pro budoucí   shlédnutí.

Přežít se dá všechno...
Tak než začnu hodnotit film, tak musím smeknout   před člověkem jehož osud sledujeme, co všecko   vydržel, přetrpěl, přežil! Také je potřeba   zmínit všechny co mu pomáhaly, jakkoliv. Jejich   odhodlání a statečnost jsou příkladem pro   nás v dnešní době co tohle už moc neznáme.   Samotnej film je výborně natočen, s doborými   herci a zajímavým příběhem, leč poněkud   zdlouhavě a táhle, proto nakonec 60%. A na   závěr, bylo mě toho chlapa opravdu líto, sám   bych nevydržel 5% těch útrap co prožíval!