Trampoty pana Humbla [TV inscenace]

POZOR, SPOILER

Pan Karel Humbl stůně. V nemoci mu pomáhá mu jeho sousedka. A on v horečce najednou vidí soudce a soud všeobecně. U tohoto soudu je plno známých, a v roli žalobce dokonce jeho nevlastní syn. Soud dává Karlovi za vinu smrt mnoha lidí. Pan Humbl přiznává svou účast ve skupině mladých nacistů. Později se zamiluje do dcery ředitele Hejtuma. Takže vstupuje do stejné strany jako on, do Klerikální strany československé.

Doma se Karlův otec až příliš spřátelí se sousedkou Smolovou. Na mírný nátlak svého syna jí napíší dopis, že přátelství končí. To ji dosti naštve. Když jim přijde vynadat, hlásí se k fašismu. A to tak moc, že vynese rozhlas na pavlač a při projevu velkého vůdce Adolfa nadšeně hajluje. Karel se k ní přidává, ovšem tak, aby jej viděla jen ona. Večer se jí jde omluvit za otce, který hajlovat odmítl. Ten se později pokusí o sebevraždu, ale syn tomu v poslední chvíli zabrání.

Dále je soudem vytažen další případ smrti herce Ticháčka. Karel je již známým konfidentem gestapa. Za jeho služby se mu odmění tím, že z něj vymlátí přiznání o psaní dopisu - a on končí v cele na Pankráci. Tam je to později bombardováno a Karel prchá. Na útěku je pak kontrolován osvoboditeli a málem postaven ke zdi. Ale vše mu projde a dokonce se stává hrdinou. Získává dobré pracovní místo a je spokojen. Až do okamžiku, než jej navštíví bachař z Pankráce a začíná vydírat. Ví moc dobře, jak se Karel k místu dostal i za co seděl. A Karel mu vyhoví a doporučí jej k zaměstnání ve stejné firmě. Ředitel této firmy je otec žalobce, a i toho různými čachry a křivým svědectvím dostane Huml do kriminálu. Tentokrát ovšem komunistického. S jeho manželkou pak žije a vypadá, že jsou spokojeni. Ovšem až do doby, kdy přijede z vojny mladý Král, který se tam o čachrech otčíma dozvěděl.

Nakonec u snového soudu vypovídá svědek zcela nečekaný, který se rozpomněl na svou minulost. A následně je vynesen rozsudek...

Trampoty pana Humbla jsou televizní adaptací románu předního českého spisovatele Vladimíra Neffa, který vyšel v roce 1967.

Pan Humbl (M. Donutil) si je neochvějně jist svými vysoce morálními kvalitami, ačkoliv ledacos svědčí o pravém opaku. Tento muž se během svého života setkal s několika politickými systémy a bylo jen na něm, jak se k nim postaví. Televizní zpracování je založeno na příkrém rozporu mezi tím, jak vidí člověk sám sebe a jak ho vidí a hodnotí jeho okolí. Zajímavá je forma horečnatého snu, v němž hrdina stojí před pomyslným soudem těch, kterým tak či onak za svého života ublížil. Zrůdnost jeho životní filozofie i společenská nebezpečnost jemu podobných lidí se nejlépe odráží v jeho vlastních slovech: „Vždyť jsem jednal jen a jen tak, jak to ode mne žádala společnost lidí, přizpůsoboval se jejich požadavkům. A oni, místo toho, aby mne za to velebili, zahrnovali mě pohrdáním a urážkami.“

Stále aktuální a oslovující téma, zajímavá forma odvíjení příběhu i značná míra sugestivity hlavní postavy, nabízející neobvyklou hereckou příležitost Miroslavu Donutilovi, jsou hlavními devízami tohoto textu, jehož složité realizace se ujal režisér Viktor Polesný.

Zdroj: Česká televize

Adaptace knihy Vladimíra Neffa, v jejímž centru stojí člověk, který v jakékoliv době a situaci, při jakémkoliv svém činu dokáže zdůvodnit své jednání. Jeho argumenty a pocity odpovídají vždy těm, kteří kdykoliv a jakkoliv kolaborovali s režimy, o jejichž nelegál-nosti nemohlo být pochyb.

Autor/Zdroj: /Febiofest