U konce s dechem

Tenhle remake slavného francouzského filmu s   Jean-Paulem Belmondem se snad může opravdu   líbit jenom tomu, kdo neviděl originál. Herecky   to sice není úplně špatné, ale dá se to   snadno zhodnotit jedinou větou. Jim McBride   bohužel není ani Jean-Luc Goddard ani Francois   Truffaut. Víc k tomu není co dodávat.

Slabý odvar na téma, které zpracoval v roce   1959 mistr filmu Jean-Luc Godard a nevím jestli   to byla od režiséra McBride odvaha nebo spíš   drzost.Každopádně tato verze stejného námětu   působí jako přehlídka nahoty nafoukaného   frajírka v podání Richarda Gere a naivní   Valérie Kaprisky.

Naprosto souhlasím se svou oblíbenou Mlapiskou,   protože ta když už něco sdělí, tak to sedí.   Remaky z francouzských filmů americkými   filmaři jsou obecně hrozný, snesu to u   některých komedií. Ale kultovní režisér   Jean-Luc Godard, to už je moc. Jeho syrové drama   o mladém zločinci, nová vlna francouzského   filmu, to nelze znovu napodobit. Je to velká   odvaha od režiséra Jima McBrideho, i když   další jeho filmy nejsou tak špatné.

Richard Gere, který chcačky nechcačky, má   škatulku uhlazeného gentlemana a elegána, si   zde hraje na protivného frajírka, který se   údajně zamiloval do studentky architektury,   hodné a poslušné dívky. Přičemž se zde   snaží, aby jeho postava: machírek, který čte   komixy, zloděj aut a vcelku zkažený výplod   americké mládeže, byla divákovi ve své   podstatě sympatická, snaží se jí vtisknout i   jakýsi kladný charakter. Tato snaha je trochu   trapná a naprosto se míjí s účinkem.
Ve   filmu jsem postřehla i silnou typicky americkou   touhu po svobodě, nezávislosti a nevázanosti,   která mě však zanechává naprosto chladnou.   Nejlépe ji symbolizuje ona dívka Monika.   Poslušná a uťáplá studentka, která neváhá   všechno zahodit a odjet s hlavním   "hrdinou" do Mexika. Pak jakoby film už   nevěděl, co se sebou. Závěr pitomost snímku   jenom završil. Ať se na mě nikdo nezlobí, ale   tento naivní paskvil mě vůbec neohromil.