Učitel tance

Zvláštní příběh o lásce, tanci a neumírání se odehrává koncem čtyřicátých let. Do plicního sanatoria přichází mladý muž, taneční mistr Mayer. Jeho diagnóza je vážná - tuberkulóza. Své nemoci se však nepodává a začne proti ní aktivně bojovat tancem i optimismem. Postupně získává další pacienty, kteří se dosud trpně poddávali svému údělu. Zanedlouho však jeho nemoc propukne v plné síle a záludnosti. Tváří tvář smrti je zosobněním lidské odvahy a pozitivního přístupu k životu.

Film režiséra J. Jireše podle scénáře J. Hubače získal ceny Český lev 1995 za hlavní herecký výkon Martinu Dejdarovi a za nejlepší zvuk.

Snímek známého televizního a divadelního autora Jiřího Hubače a režiséra Jaromila
Jireše Učitel tance je dalším projektem, s nímž Česká televize vstupuje do
filmové distribuce (mj. Andělské oči, Saturnin nebo Helimadoe). Titulní hrdina,
"velkej frajer Richard Majer " (jak sám sebe označuje) už tři roky zápasí s tuberkulózou. Odmítá smířit se s postupující nemocí a vzdoruje jí s nezkrotnou vitalitou. Přichází už do čtvrté léčebny a i tady okamžitě narazí na přísný personál;
důležitým předpokladem k uzdravení je přece klid a dlouhé ležení A právě tomu
se mladík vzpírá. Záhy "nakazí" i své okolí. Dodává nemocným odvahu a váli
vzdorovat nemoci, nebo na ni alespoň na krátkou chvíli zapomenout. Vždyť
člověk si může užít, Jen dokud je naživu. Avšak ani Majerův věčný optimismus
nedokáže překonat zhoubnou chorobu... - Tradičním způsobem vyprávěný příběh
(s autobiografickými prvky) se odehrává v roce 1947 v uzavřeném světě
léčebny (s výjimkou sekvence u svérázné léčitelky a poněkud neústrojných hrdinových vzpomínek na dědečka). Soustřeďuje se na drobné epizody, jejichž
protagonisty jsou kromě hlavního hrdiny i další pacienti. Své místo v něm mají
i lehce načrtnuté milostné vztahy. Navzdory všudypřítomné smrti a depresivnímu
prostředí je však vyprávění neseno v humorném duchu, bez melodramatičností
a sentimentu. Dominantou jsou charaktery jednotlivých postav. Další dobrou
hereckou příležitost zde dostal Martin Dejdar, který je jako Richard Majer
přesvědčivý ve všech polohách. Ostatní známí herci tu vytvářejí solidní typy:
Jana Hlaváčová přísnou a strohou vrchní sestru, Petr Pelzer neméně přísného
primáře, Zlata Adamovská sestřičku Ašu, Stanislav Zindulka pacienta Mandíka
a Gabriela Wilhelmová léčitelku Dotáhalovou. Snímek se natáčel v prostředí
Kojeneckého ústavu v Praze-Krči. Důležité místo v něm má kamera Jana Malíře
i hudba Miroslava Kořínka doplněná dobovými melodiemi (nahrávky orchestru
Karla Vlacha a Allanových sester).
Tomáš Bartošek, ilmový přehled 1994/12/33

Titulní hrdina, "velký frajer Richard Majer", už tři roky zápasí s tuberkulózou. Odmítá se s ní smířit a vzdoruje jí s nezkrotnou vitalitou. Přichází už do čtvrté léčebny a i tady okamžitě narazí na přísný personál - důležitým předpokladem k uzdravení je přece klid a dlouhé ležení. A právě tomu se mladík vzpírá. Vždyť člověk si může užít, jen dokud je naživu. Avšak ani Majerův věčný optimismus nedokáže překonat zhoubnou chorobu. Příběh se odehrává v roce 1947 v uzavřeném světě léčebny.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Ocenění: M. Dejdar získal Českého Iva 1995 za svůj výkon v hl. roli
Titulní hrdina, „vetkej frajer Richard Majer", už tři roky zápasí s tuberkulózou. Odmítá se smířit s postupující nemocí a vzdoruje jí s nezkrotnou vitalitou. Přichází už do čtvrté léčebny a i tady okamžitě narazí na přísný personál - důležitým předpokladem k uzdravení je přece klid a dlouhé ležení. A právě tomu se mladík vzpírá. Záhy „nakazí" i své okolí. Dodává
nemocným odvahu a vůli vzdorovat nemoci, nebo na ni alespoň na krátkou chví1i zapomenout. Tradičním způsobem vyprávěný příběh se odehrává v roce 1947 v uzavřeném prostředí léčebny. Soustřeďuje se na drobné epizody a lehce načrtnuté milostné vztahy
Kino ART

Autor/Zdroj: /