Včera v noci

Velmi realný a poutavy dej, v   hlavni roli pochybnosti,   laska, důvěra, nevěra,   výčitky. O tom jak se z   neočekávané situace stane   nezapomenutelný okamžik,   nebo naopak chvíle, kteou   bychom radeji vymazali ze   svého života ... ?

S komentářem naprosto   souhlasím! Film reálně   líčí naše nevyřčené   touhy, pocity a zároveň   zrnka pochybnosti, které   může mít každý z   nás...Zajímavé zpracování   psychologie vztahů...K   zamyšlení...aneb Jak by jste   se zachovali v podobné   situaci vy?:-)

Velice upřímný příběh v   zobrazení vztahů, lásky a   víry. Klidné pasáže   doplněné příjemnou hudbou   přinášejí jemné okamžiky   událostí nesouvisle na sebe   na pomezí hříchu, nevěry a   zrady, ale stále   neutuchající lásce.   Zajímavé jsou i rozpravy a   rozhovory na obou stranách o   vztahu k partnerovi a o pocitu   viny. S filozofováním se   však nepřehání a tak vše   zůstává pro laika   srozumitelné a k zamyšlení.   Je fascinující sledovat   rozdíly mezi muži a ženami   reagující na pokušení.   Charaktery postav jsou   nenáročné avšak cílené   pro lepší uchopení daného   problému. Emocionální   romantický snímek dodává   vkusnou podívanou   zanechávající blažený   pocit sebezpytování.

Silná konverzačka o   nevěře. Režisérka se   snažila seč mohla udělat z   něčeho, co by mohla být   klidně rozhlasová hra,   alespoň trochu podívanou   (zajímaví herci, solidní   výkony) - a povedlo se.
(Ale zdejší komentář   mat.ildy možná lepší než   film.)

Čistě vztahový film o   pokušení, touze, potlačení   ega a síle charakteru - je   toho mnoho, ale výsledky jsou   vždy jen dva - když   odoláš, přijdeš domů se   vztyčenou hlavou a omámený   představami i nenaplněnou   touhou, která však přebolí   rychleji, než hlodavé   výčitky špatných skutků,   které tě budou   pronásledovat v tom druhém   případě. Snímek spíše   ženský, už jen pro   vychytanost mužských slabin   o kterých si bláhově   myslí, že jsou pro nás,   ženy, neviditelné (zde   učebnicový příklad Michael   - zralý jako   hruška:-)).Krásně   předvedeno umění svádět,   to zakázané okouzlení jinou   osobou, všechny ty tajné   signály, které domněle tak   skvěle maskujeme, to   zvláštní napětí, kdy   čekáte, že rozhodující   krok udělá ten druhý, v   naivním očekávání, že   vás to nějakým způsobem   ospravedlní, jenže, vaše   "pro" je tak zoufale   průhledné a prozradí vaše   úmysly dříve, než kývnete   na možnost být s dotyčným   déle, než vám velí   povinnost, možnost nebo i   obyčejná slušnost. Cítila   jsem se hodně zapojená do   děje, neboť jsem si celou   dobu přála, aby nikdo z nich   nespustil to stavidlo a   dokázali tak, že všechno   nemusí skončit ve stoce jen   pro okamžiky vzájemné   přitažlivosti, přála jsem   jim, aby situaci ustáli a   zůstaly jen rajcovní   představy "co kdyby,   kdyby" a následující   rozbřesk by neměl příchuť   silné kocoviny, a nejen z   množství alkoholu   (neúměrného stavu   zúčastněných, mimochodem),   které té noci bylo vypito. U   Keiry, které byl dopřán   největší prostor, jsem si   po několika zklamáních   poslední doby opět   připustila, že je skvělá,   hned v závěsu se držel   sympaťák Guillaume Canet,   dokonce i Sam Worthington by   si zasloužil pochvalu,   nepodobat se v určitých   úhlech asexuálnímu Jágrovi   :-(.Na debut ženy z oblasti   Blízkého východu velmi   slušný počin. P.S. To jsem   netušila, že ještě někdo   nosí pod šaty spodničku   :-O...

Příběh jako vystřižený z   běžného života, situace se   dají dopředu tušit, takže   zbývá jenom sledovat kam se   všichni protagonisté   odváží zajít. Ale jedna   věta mne zaujala víc než   ostatní, tak se o ni   podělím:"Dala bych   cokoli aby ses mi   omrzel"...

PROCESOR!
Úvodní scéna nemohla být   lepší a víc ze života.   Žena vynadá muži za to, co   ještě neudělal jaksi   "preventivně" . Pak   mi bylo jasný aniž bych   předem studoval tvůrce, že   tam musel být rukopis ženy.   Ono dilema nevěry se   nachází ve dvou rovinách, v   citové a fyzické... A muži   i ženy k tomu přistupují   rozdílně.

Last Night
Film, který se svých   příběhem liší od jiných   romantických filmů, to není   zase tak uplně na škodu, ale   upřímně nebyl to zrovna   můj šálek kávy.   Příjemné herecké   obsazení, ale bohužel ani   obsazení nezachrání   několik zbytečných scén,   které si mohli tvůrci   odpustit.Ale je celkem   příjemné vidět konečně   Keiru ve filmu ze   současnosti.

Sice zajímavé téma, kterým   se film zaobírá, nevěra   jako taková, ale dle mně   zcela zbytečnej a nudnej   film. Vadili mi zbytečně   dlouhé rozhovory hlavních   hrdinů (prostě o ničem) a   tak nějak nudně vlečící   se děj. Přitom film má jen   necelou hodku a půl, ale mně   se to chvilkama zdálo   nekonečné. Jinak souhlas s   tím, že bylo fajn vidět   Keiru Knightley ve snímku ze   současnosti, než jen v   dobových filmech. Za mně 6 s   odřenejma ušima.