Vetřelec: Vzkříšení

Ellen Riplyová je už 200 let po smrti, ale vědci ve službách vojenské organizace se rozhodli, že ji ze starých krevních vzorků znovu „oživí“...

Na zdravotnické výzkumné lodi Auriga z těla obnovené Ripleyové vyoperuje dr. Gediman malého vetřelce. Riplyová je evidována pod číslem 8, které má vytetované na paži, a je spoutaná. Dr. Gediman je pokusem nadšený, ale generála Pereze zajímá, jak je možné, že má Riplyová i paměť. Doktoři ji pokládají za úspěch genetického křížení, generál ji však chce nechat zlikvidovat, protože než kdysi zemřela, pokoušela se vyhladit vetřelce, a on má obavy, že se k tomu vrátí. V lodi je totiž také vetřelec-královna, o kterou se generál s doktory stará a která má brzy začít snášet vejce....

Dr. Gediman vysvětlí Ripleyové, že jí klonovali ze vzorků jejího těla, které našli. Ona mu řekne, že královna brzy porodí a on i s ostatními zemře. Druhý lékař jí ale vysvětluje, že si dokázali vetřelce podrobit a mohou je využívat. Přilétá obchodní loď Betty s kapitánem Elgynem a s potravou pro královniny potomky – zmrazenými lidskými těly. S Elgynem přiletěla i Call, která večer pronikne do střežené oblasti a chce Riplyovou zabít. Přitom dojde k bitce se stráží a ve stejném okamžiku se vetřelcům podaří ze střežené laboratoře uniknout...
Call se snaží Elgynovi a ostatním vysvětlit, že jsou v nebezpečí. Na lodi je vyhlášen poplach, vetřelci pronikají všude. Část posádky se snaží uniknout záchrannou lodí, ale i tam vetřelci proniknou a všechny zabijí, stejně jako generála Pereze a Elgyna. Náhle se objevuje Ripleyová a jednoho vetřelce zabije. Přežije jen dr. Wren, Call, Purvis a pár členů posádky. Doktor jim přizná, že vetřelců je celkem dvanáct. Všichni chtějí pryč, ale Call jim řekne, že Ripleyová měla v sobě vetřelce a byla součástí pokusu – není člověk a Call jí tam chce nechat. Ale člen posádky, Christie, to odmítá a vezmou tedy Ripleyovou s sebou...

Náhle se loď začne pohybovat a doktor jim řekne, že po vyhlášení poplachu se loď automaticky nasměruje zpět na Zemi, kam dorazí asi za tři hodiny. Call chce loď ihned zničit, ale ostatní ji to nedovolí, dokud se odtud nedostanou. Doktor je navede k únikové cestě v šachtě, ale musí proplout zaplavenou částí lodi, kde vetřelec chytí dalšího z nich. Když se konečně vynoří ven, zjistí, že to byla past. Všude kolem okraje průlezu jsou umístěna další královnina vajíčka, která se zrovna líhnou...

Zdroj: FTV Prima

200 let poté, co Ellen Ripleyová (Sigourney Weaverová) naposledy vydechla, se vědci ve službách vojenské organizace rozhodli přikročit k odvážnému experimentu - za použití dvě století starých krevních vzorků, jež Ripleyové odebral doktor ve Vetřelci 3, naklonovat nového jedince, novou Ripleyovou. Vtip je v tom, že tato krev obsahuje prvky "vetřelcí" DNA, pročež výsledkem klonování je Ripleyová s lidskou vizáží, ale vetřelčí náturou. Má černé nehty na rukou, tak jako vetřelci. Disponuje neuvěřitelnou fyzickou silu, podobnou té vetřelčí. Má šestý smysl, díky němuž vždy ví, kde ONI jsou a co mají za lubem. A její krev, přestože červená, je povahou kyselina. Ve spojení s podivnou skupinou pašeráků, vedených ženou-androidem jménem Call (Winona Ryderová), pak Ellen bojuje na palubě vesmírné lodi jak s agresivními vetřelci, tak s nedůvěřivými lidmi.

Nabídky natočit podle scénáře Josse Whedona (TOY STORY) čtvrté pokračování legendy jménem VETŘELEC se chopil Francouz Jean-Pierre Jeunet (MĚSTEČKO ZTRACENÝCH DĚTÍ, DELIKATESY). Za kameru se postavil Darius Khondji, který kromě dvou zmíněných děl Jeunetových nasnímal také SEDM, EVITU, či SVŮDNOU KRÁSU, před kameru potom obligátně Sigourney Weaverová (VETŘELEC, VETŘELCI, VETŘELCI 3)a spolu s ní Winona Ryderová (STŘIHORUKÝ EDWARD, ČARODĚJKY ZE SALEMU).

Nabídky natočit podle scénáře Josse Whedona (Toy Story - Příběh hraček) čtvrté pokračování legendy jménem VETŘELEC se chopil Francouz Jean-Pierre Jeunet (Městečko ztracených dětí, Delikatesy). Za kameru se postavil Darius Khondji, který kromě dvou zmíněných děl Jeunetových nasnímal také filmy Sedm, Evita, či Svůdná krása, před kameru potom obligátně Sigourney Weaverová (Vetřelec, Vetřelci, Vetřelec 3) a spolu s ní Winona Ryderová (Střihoruký Edward, Čarodějky ze Salemu).

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora


Dokud nás smrt nerozdělí - zní absolutní slib věrnosti, ovšem vetřelec má tuhý kořínek a ani seržantka Ripleyová na tom není tak špatně. I když se zdálo, že se s diváky na konci třetího di1u rozloučila už vskutku definitivně, co může zabránit producentům, aby si přestali brousit zuby na další kasovní trhák a pustili z rukou tak lukrativní bestii jakou Vetřelec bezesporu je, at už se jeho příběh povede hůře či lépe. Slizká zubatá příšera, proleptávající se neúnavně podlahami a stropy, ničící vše živé, a spolu s ní i Ripleyová (jako živý inventář série) tak našly cestu ke svému dalšímu dobrodružství díky dnes tolik populárnímu klonování. Staronová Ellen, nosící v lůně vetřelčí královnu, je 200 let po své smrti vyklopována z krevního vzorku, který odebrali vědci v dle minulém. Čistá práce, co se tvůrců filmu týče, dost děsivá - jak nakonec uvidíte sami - pokud jde o ono „umění" zrození. Jako osmá v pořadí, po sedmi nepovedených zrůdách, nakonec poprvé vydechne Ripleyová, která porodí své vetřelčí „dítě". A protože jsou její životní funkce v normálu, nechají ji vědci naživu na pozorování. Jenomže už to není naše známá hrdinka z masa a kostí - s krví mimozemšťana je napůl člověk, napůl ona záhadná, nezničitelná bytost z jiné planety. Není agresivní, má lidskou podobu, nestojí proti lidstvu, zároveň se ale může pochlubit vetřelčími instinkty, obrovskou silou, mrštností a vytrvalostí. Namísto krve má slizkou tekutinu, leptající překážku stejně, jako krev jejího potomka a nehty má pro změnu černé. Zdánlivě stejná, uvnitř naprosto odlišná, se srdcem, které bije ve stejném rytmu, jako srdce příšery rodící množství smrtonosných mládat, v nichž je opět nyní i něco z člověka...

Autor/Zdroj: /Kino AERO

Astronautku Ripleyovou vzkřísí dvě stě let po její smrti tým armádních vědců klonováním. Žena je hostitelkou zárodku vetřelecké Královny, jejíž potomci mají být po zkrocení využiti pro vojenské účely. Poté, co se narozené stvůry na obří vojenské vesmírné stanici vymknou kontrole, utká se s nimi "pirátská" posádka civilní lodi, přivážející vědcům kradená hibernovaná těla. Ripleyová, obdařená nadlidskou silou a hbitostí, ale také genově přenesenými vzpomínkami na hrůzy prožité v předchozím životě, se přidává k lidem s jistým váháním: v jejích žilách totiž koluje také krev monstra…

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Nejslavnější vesmírná hororová sága pokračuje. V hlavních rolích Sigourney Weaverová, Winona Ryderová a litry lepkavého slizu.
Chladným vesmírem pluje obrovská armádní kosmická loď Auriga. Na její palubě je několik desítek vojáků a hrstka vědců, kteří provádějí maximálně nebezpečný a přísně tajný experiment. Před 200 lety byla Ellen Ripleyová zabita při souboji s dokonalými vraždícími organismy - vetřelci. Společnost Weyland-Yutani už neexistuje, ale její následníci stále jdou za svým cílem - znovu vetřelce namnožit, ochočit je a udělat z nich svou zbraň. Proto se snaží Ripleyovou oživit - naklonovat ji z její krve, nalezené na Fiorině 161 po její smrti. Na osmý pokus se jim to, zdá se, úspěšně podaří. Ripleyová znovu žije. Ale není to ta Ripleyová, kterou jsme znali. Kromě toho, že ve svých útrobách nosí vetřelčí královnu (která je záhy vyoperována a umístěna do pevné kobky), smíchaly se geny vetřelců s jejími geny. Ellen tudíž získala nadlidskou sílu a mrštnost, vetřelecký "šestý smysl", kyselinu místo krve a černé nehty. Ripleyová už není pro generála Pereze zajímavá, ale nechal ji naživu jako "kuriozitu". Více ho zajímá malá kosmická kocábka Betty, která se právě blíží a na jejíž palubě je kromě několika kosmických pirátů také dobrý tucet hibernovaných dělníků, kteří už nikdy nedoletí tam, kam měli původně namířeno. Královna totiž začala klást vajíčka a je zapotřebí "hostitelů", aby se mohli vylíhnout vetřelci...

A tak se také stalo. Záhy mají mrtvoly dělníků nepěkné otvory v hrudních koších, Ripleyová je bezpečně pod zámkem, tucet čerstvých vetřelců sebou bezmocně tluče v pevných klecích a posádka Betty se spořádaně opijí ve společenské místnosti. Až na jednoho jejího člena. Půvabná kosmická bukanýrka Annalee Callová (Winona Ryderová) se totiž vydala do kobky Ellen Ripleyové s pořádně ostrým nožem v ruce. A než se pořádně dozvíme, co tam vlastně chtěla dělat, hlásí palubní počítač "Otec" svým vždy klidným hlasem: "Nepovolené otevření klece 3. Nepovolené otevření klecí 5, 7, 8, 10..." a vypadá to, že dřívější tvrzení Ripleyové "Dělejte si co chcete, stejně všichni umřete" nebylo daleko od pravdy. Během několika minut je osazenstvo Aurigy doslova zdecimováno vetřelci a malá skupinka přeživších (piráti, Ripleyová, doktor a voják) se musí dostat k Betty, odletět v ní a odpálit Aurigu plnou vetřelců dříve, než dorazí ke svému cíli - k Zemi. Všichni vkládají své naděje do Ripleyové, která má s vetřelci své zkušenosti. Ovšem ještě z doby, kdy nebyla jejich příbuzná...

Vetřelec 4 (Vlastně pardon, Vetřelec: Vzkříšení - číslovaná pokračování už nejsou v módě) byl toužebně očekáván všemi fanoušky sci-fi, kteří do úmoru omílali základní existencionální otázky: Je možné vystavět okolo vetřelců nový příběh, který by nebyl jen nastavovanou kaší? Je čtvrté pokračování lepší, než třetí díl? Nebo snad bude Vetřelec: Vzkříšení skutečnou filmovou událostí, která zastíní všechny předchozí díly? A bude mít Ripleyová znovu jiný účes? Teď, po zhlédnutí filmu, si můžeme směle odpovědět: 1) Ano. 2) Ano. 3) Ne. 4) Ano.

Začněme od toho nejlepšího: Sigourney Weaverová předvádí na plátně výborný výkon a její "nová Ripleyová" vzbuzuje patřičné dojetí, nejistotu i strach a některé méně vydařené repliky se dají bez diváckého úšklebku snést jen díky tomu, že je pronáší ona. Autor výpravy Nigel Phelps se nechal částečně inspirovat starými verneovkami a ozvláštnil futuristické chodby kosmických lodí občasnou starodávnou kudrlinkou. A protože kameraman Darius Khondji použil podobný chemický proces jako ve filmu Sedm, všechny záběry mají temně hnědý nazlátlý odstín a chvílemi si opravdu připadáme, jako bychom se procházeli chodbami Nautila kapitána Nema.

Naopak neoddiskutovatelným záporem filmu je to, co mělo být nejúžasnější - jeho finále. Objeví se v něm totiž nový druh vetřelce, který co do strašidelnosti a inteligence nesahá svým starším příbuzným ani po kotníky a v závěru filmu je zlikvidován ve scéně, která ve vás vzbudí reakci typu "Co? A to je všechno?" a je bezpochyby nejslabší ze všech čtyř filmů.

Než se ovšem dočkáme konce filmu, vychutnáme si množství akčních, drsně humorných a dokonce erotických scén, z nichž většina je natočena velmi slušně a některé skutečně bravurně a budou jistě hojně citovány (oprávněně) jako důvod toho, proč na Vetřelce: Vzkříšení jít. Francouzský režisér Jean-Pierre Jeunet zůstal věrný svému unikátnímu vizuálnímu stylu a absurdnímu smyslu pro humor, který jsme mohli obdivovat už v Delikatesách, ale podobně jako ve svém předposledním filmu Městečko ztracených dětí nedokázal tyto působivé scény patřičně sesadit dohromady a vytvořit gradující příběh. Nebo jsou na vině nůžky producentů, které film zkrátily na podezřele skromných 100 minut? Každopádně je zajímavé přečíst si původní scénář, který se od výsledné podoby filmu velmi razantně liší, a přemýšlet o tom, co by, kdyby...

Co se týče technického provedení, triky jsou ucházející (ale horší, než např. ve Hvězdné pěchotě), hudba Johna Frizzella je čistě funkční a střih je občas tak rychlý, že komplikuje pochopení děje. Zaregistrovali jste například, jak přišel Johner ke střelné zbrani a jak přesně zahynul Dr. Wren? Já až napodruhé. A co se týče hereckých výkonů, s výjimkou výše zmíněné Sigourney Weaverové nemá nikdo dostatečný prostor k rozehrání své postavy, což je v některých případech (Ron Perlman, Dominique Pinon, Michael Wincott) opravdu škoda.

Aby ovšem nedošlo k mýlce. Vetřelce: Vzkříšení by všichni fanoušci žánru rozhodně měli vidět a osmdesátiprocentní hodnocení mu uteklo jen o vlásek. Smůla filmu je v tom, že jde o pokračováním seriálu, jehož první dva díly nasadily laťku kvality neuvěřitelně vysoko. Tvůrci se relativně úspěšně pokusili o vykročení novým směrem a legenda žije dál. Ale mohla žít mnohem lépe a radostněji. Osobně si myslím, že tuto freudovskou noční můru měl místo rozverného Francouze režírovat některý z úchylných Davidů - ať už Cronenberg nebo Lynch...

Autor/Zdroj: Fuka František/Cinema

Ellen Riplyová je už 200 let po smrti, ale vědci ve službách vojenské organizace se rozhodli, že ji ze starých krevních vzorků znovu sestaví. Biologický materiál však není úplně čistý, a tak je výsledkem klonování žena, která má sice lidskou podobu, ale vetřelčí náturu…

Autor/Zdroj: /reklamní materiály distributora