Vymítač ďábla

Po expozici v asyrských vykopávkách se děj přenáší do Spojených států, kde žije hlavní postava příběhu, dvanáctiletá Regan. Kdyby se častěji viděla s matkou, byla by vcelku spokojené dítě. Máma je však poměrně známá herečka a právě natáčí film v univerzitní čtvrti Georgetown. Tíživá atmosféra signalizující, že se něco stane, narůstá velice nenápadně a vůbec ne ve spojitosti s malou Regan. Právě u ní se však objeví příznaky podivné nemoci: zpočátku nenápadné, ale každým dnem silnější. Prudké křeče, plivání hnilobného slizu, přesouvání nábytku v pokoji. Její obličej získává stále hrůznější podobu, hrubým nelidským hlasem vykřikuje rouhavá a oplzlá slova, vznáší se nad postelí a hlava se jí otáčí o sto osmdesát stupňů. Doktoři, psychologové i psychiatři jsou bezradní a situace se zhoršuje. Když Regan způsobí smrt matčina přítele, rozhodne se matka pro poslední možné řešení a tím se zdá náboženský rituál vymítání. Jezuita otec Karas tomu však nevěří a tuto službu odmítne. Ujme se jí starý kněz Merrin, který přiletěl z asyrských vykopávek. Otec Karas mu však asistuje, a když Merrin při vymítání ďábla z malé Regan zemře, obětuje vlastní život, aby dítě zachránil.

Zdroj: Nova

Strašliví démoni drží dvanáctiletou Regan ve svém područí. Dva jezuitští kněží se snaží nešťastnici vyháněním ďábla zachránit. Friedkinův perfektně inscenovaný psychologický horor vyvolal během svého prvního uvedení skandál světového formátu...

Premiéru Friedkinova snímku o holčičce posedlé démonem doprovázela ve Spojených státech hysterická vlna lidí napadených okultními silami. Počátkem 70. let byly filmy tohoto ražení v módě, dnes ovšem vidíme tehdejší „satanistické" horory jako pohříchu banální příběhy. Jednou z mála výjimek (ne-li jedinou) je právě Vymítač ďábla.
Mistrná charakterizace katolických knězů-vymítačů ztvárněných Maxem voň Sydowem a Jasonem Millerem dovolila Friedkinovi plně se soustředit na budování mrazivé fascinující atmosféry. Tajemná ostatně oplétalo i samotný filmařský štáb, který se musel potýkat s nevysvětleným požárem natáčecího placu, úmrtím rodinných příslušníků Maxe voň Sydowa a motorkářskou nehodou Millera. O tom všem film o filmu mohl být, ale není. Přestože máme co dělat s remasterovaným a o jedenáct minut rozšířeným (a některé scény skutečně stojí za to) vydáním, na disku nenajdeme žádné dokumentární bonusy. Kromě vynikajícího režisérova komentáře tak na vás čeká několik trailerů a upoutávek.

Strašliví démoni drží dvanáctiletou Regan ve svém područí. Dva jezuitští kněží se snaží nešťastnici vyháněním ďábla zachránit.
Friedkinův perfektne inscenovaný psychologický horor vyvolal během svého prvního uvedení skandál světového formátu. Šokovaní diváci houfně opouštěli kina. Publikum včetně tisku bylo filmem vyznamenaným třemi Oskary fascinováno a zhrozeno. Dnes patří "Vymítač ďábla" k nejlepším filmům svého žánru.

Autor/Zdroj: /reklamní materiály videodistributora


Malá Regan onemocněla. Nákaza je sice léčitelná, ale nikoli prostředky konvenční medicíny, ochořela jí totiž duše - podmanil si jí ďábel. Děvčátko protáčí hlavu o 360 stupňů, levituje ve vzduchu, chrlí odpornou kašovitou hmotu a kleje těmi nejsprostšími výrazy. Když selžou veškeré léčebné postupy, požádá zoufalá matka o pomoc kněze Damiena Karrase, který je zároveň psychiatrem. Brzy se ovšem ukáže, že k osvobození duše bude zapotřebí větší duchovní síly a proto si Otec Karras přivolá na pomoc kolegu Otce Merrina, který má s exorcismem zkušenosti. Začíná souboj víry s temnotou, souboj o to nejcennější, po čem kdy ďábel toužil. Souboj o nevinnou duši…

Autor/Zdroj: /mraveniště

Slavný horor amerického režiséra Williama Friedkina (známe např. jeho o dva roky starší Francouzskou spojku) Vymítač ďábla vývolal v roce 1973 vlnu pohoršení a dokonce hysterie. Týkala se tématu filmu, v kinematografii nijak nového, ale podaného až s naturalistickou přesvědčivostí: dvanáctiletá holčička je posedlá ďáblem. Mravokárce zneklidňoval především věk hlavní představitelky (Lindě Blairové bylo ovšem v době natáčení čtrnáct let a obscénní výrazy jejími ústy vykřikovala jiná herečka), který byl v první polovině 70. let díky Taxikáři Martina Scorseseho a Pretty Baby Louise Malla (kde třináctileté dívky ~ hrají prostitutky) značně diskutovaným námětem. - Satanské téma, dané do souvislosti s dítětem, našlo výraz i v Polanského Rosemary má děťátko nebo v Omenu Richarda Donnera, kde je však pozornost soustředěna na okolí nešťastného dítěte. - Režisér (na základě bestselleru a scénáře Williama P. Blattyho) v popisném příběhu pozoruje zcela konkrétní přeměnu sladké poslušné holčičky v odporné a nebezpečné stvořeni. Zatímco v kině 80. let by taková postava měla comicsovou podobu, obracející pozornost diváků k vizuálním či maskérským efektům, je Friedkinova pseudorealistická, velmi efektní úspornost dodnes fascinující. Příběh sám se soustřeďuje na trojici postav, které se sejdou u lůžka posedlé: matku (Ellen Burstynová), starého odborníka na podobné případy (Max von Sydow), umírajícího posléze vysílením, a na zprvu nevěřícího kněze ze sousedství Karrase (Jason Miller), jenž se obětuje, aby dívenku zachránil. - Klasický snímek, zajímavý nejen z hlediska sociologie filmu, získal Oscary za nejlepší scénář podle předlohy a za zvuk.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Dvanáctiletá dívka v područí strašlivých démonů. Při prvním uvedení vyvolal film skandál světového formátu. Diváci i filmová kritika však byli fascinováni a snímek byl vyznamenán třemi Oscary.
Cinema 1991/6/44

Autor/Zdroj: /Cinema