Zabít draka

Tvůrčí tandem Mark Zacharov - Grigorij Gorin si už vypracoval svůj styl - symbiózu fantaskní pohádky s filozofickým traktátem. ~ jeho nápadité transformace klasických témat (m j. tři pozoruhodné televizní filmy Obyčejný zázrak, Dům, kde bydlel Jonathan Swift a Ten Miinchhausen ) vyznívaly na přelomu 70. a 80. let odvážně, provokovaly aktuální asociace. Aktualizována je nyní i stará pohádková hra Jevgenije Švarce Drak, původně satirický výsměch hitlerovskému totálnímu režimu, v němž však nebylo těžké vytušit narážky na některé rysy režimu stalinského. V závěrečných pasážích se film Zabít Draka stává parodií i na brežněvovskou stagnaci, s její samochválou a zkorumpovaností. Vlastní závěr, v němž je naznačena vždy možná restaurace starého a lidská náchylnost k zmanipulovatelnosti, navazuje na scény bezradnosti občanů, získavších náhlou svobodu, a nastoluje problém ostře aktuální: co si počít s přestavbou, jak využít šanci demokratizace? Švarcův text zkoumá příčiny sociální deformace a dospívání k závěru, že nejlepší záštitou před Drakem je zkoumáni „draka" v sobě. Inovace filmových tvůrců předlohu „fejetonizuje", odvádí od čistoty satiry, která mohla snímku vtisknout výraznější pečet' tragičnosti a tím i filozofický rozměr. Obsáhlý, dějově předimenzovaný celek nutí přeostřovat pozornost z motivu na motiv a tím rozptyluje vnímáni, podobně jako i efektní výprava, situující Drakovu říši kamsi do evropského prostoru a dobře vystihující její provinčnost a odtrženost od kulturní tradice. Nespornou předností filmu jsou herecké výkony (zejména už osvědčené dvojíce Alexandr Ahdulov - Oleg Jankovski j) a místy oslňující vizualita.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled