Zachraňte vojína Ryana

Druhá světová válka byla rozhodující událostí 20. století a pro Ameriku se stala určujícím dějinným zvratem. Změnila tehdy hranice světa a dnes je nazývána "poslední velkou válkou". Ani sebelepší výcvik však nemohl spojenecké vojáky připravit na to, co ječekalo po vylodění v Normandii, na pláži s krycím jménem Omaha.

Přestože byli naplněni odhodláním a vírou ve vítězství, jen málokdo z nich bitvu o tento malý kus francouzského pobřeží přežil. Z pohledu kapitána Johna Millera je zřejmé,že si uvědomuje nebezpečí, které na jeho jednotku čeká. Netuší však, že to není zdaleka ten nejtěžší úkol, který bude muset se svými vojáky splnit ...

Je 6. června 1944. U pobřeží Normandie přistávají první invazní čluny. Děsivým masakrem se probíjí i jednotka kapitána Millera, které se podaří přes velké ztráty zničit kulometné hnízdo a proniknout obrannou linií. Zanedlouho dostane generál Marshall na stůl úmrtní oznámení tří bratrů Ryanových a zprávu, že poslední, výsadkář James Ryan, zmizel při invazi v nepřátelském území. Vydá rozkaz, aby byla podniknuta akce na jeho záchranu. Misí je pověřen kapitán Miller, který sestaví malou jednotku a vydá se na cestu. Vojákům se akce příliš nezamlouvá. Nechápou, proč mají všichni nasazovat život pro záchranu jednoho muže. Oddíl se poměrně bez obtíží dostane do zničeného Neville, kde se stane první obětí německého odstřelovače vojín Caparza, který se pokoušel pomoci francouzské holčičce. Ryana však nenajdou, a tak musí v pátrání pokračovat. Procházejí řadou nebezpečných situací, bojují s roztroušenými zbytky německých jednotek a pátrají u spojeneckých jednotek. Podle informací jednoho vojáka by ho mohli najít v Ramelle. Skutečně ho objeví, Ryan však odmítne opustit jednotku, která je i tak příliš slabá, aby dokázala ubránit most, který otevírá cestu na Paříž a který budou chtít Němci dobýt za každou cenu. Kapitán Miller uzná jeho argumenty a rozhodne se jednotce pomoci.

Zdroj: Nova

Hrstka vojáků, vedená kapitánem Millerem (Tom Hanks) má v chaosu prvních dnů po vyloděni v Normandii z politických důvodů najít a dopravit do bezpečí ztraceného výsadkáře (Matt Damon}, jehož tři bratři padli v boji. Vojín Ryan i je poslední z dlouhé řady zásadních filmů, jimiž Spielberg buď přímo vytvořil nový, nebo nově definoval některý ze stávajících žánrů. Tentokrát navždy změnil podobu hollywoodského válečného filmu. Spielbergova optika pohledu řadového vojáka spojená s protikladným vyzněním, kdy se naturalismus války do určité míry snoubí s morální obhajobou jejího smyslu, se stala v rámci žánru nepsanou normou. Už zvuk původního vydání byl ukázkovým materiálem pro sestavu domácího kina, pokud jde o prostorovost a dunivost basů. l proto zde zastoupená, technologicky vy-
spělejší DTS varianta nepředstavuje tak dramatický přínos jako obvykle, snad až na větší bohatost a důraznost ruchových detailů. Obraz je totožný s předchozím vydáním a čas od času ho hyzdí digitalizační artefakty, je ale bez jediného škrábnutí a tak ostrý, jak to jen stylizace dovoluje. V bonusech najdete rozsáhlý dokument, dva z nejpůsobivějších trailerů posledních let, biografie tvůrců a herců a dvanáct stran textu o vzniku filmu.

Příběh kapitána Millera, pověřeného záchranou parašutisty Ryana, se odehrává na pozadí jedné z nejdramatičtějších kapitol II. světové války - vylodění spojenců v Normandii.

Po Schindlerově seznamu a Amistadu se Steven Spilberg znovu vrací k historickým událostem, aby na jejich pozadí postihl úděl jedince či skupiny lidí ve vypjaté životní situaci. Válečné drama Zachraňte vojína Ryana se odvíjí v prvních dnech invaze Spojenců v Normandii počátkem června I 944 (přesněji ve dnech 6. -17. 6. I 944).
Osmičlenný oddíl kapitána Millera dostane rozkaz najít vojína Ryana, jehož tři bratři už padli na frontě a jenž se jako výsadkář pohybuje kdesi v nepřátelském území. Muži se při plnění úkolu dostávají do různých nebezpečných situací a svádějí boje s"nepřítelem. Nakonec rozkaz splní, uznají však důvody, kvůli nimž vojín Ryan odmítne opustit své druhy Millerův oddíl se pak spolu s nimi zúčastní bitvy proti německé přesile, aby zachránil strategicky významný most. Děj je rámován návštěvou zestárlého Ryana na francouzském hřbitově.

Steven Spilberg nesporně natočil špičkové dílo v žánru válečného filmu. Strhující sekvence, zachycující první okamžiky při invazi a děsivý masakr zaskočených vojáků, vsugeruje divákovi šokující pocit bezprostřední účasti. Podobně sugestivně je natočena i závěrečná bitva. Tvůrci usilovali o dokumentaristickou věrnost a současně i o objektivnost vyprávění. Příběh sám je fiktivní, vzdáleně se však inspiruje známým případem bratrů Sullivanových, kteří zahynuli při potopení americké lodi japonskou ponorkou v listopadu 1942. Kongres potom přijal tzv. Sullivanův akt, podle nějž nesměli být příbuzní jedné rodiny nasazeni do bojových akcí ve stejnou dobu. (Rozkaz nadřízených o záchraně vojína Ryana tak nebyl jen gestem lidskosti vůči matce čtyř dětí. ) Na natáčení snímku se podíleli i čeští kaskadéři.
program UH

Po Schindlerově seznamu (1993) a Amistadu (1997) se Steven Spielberg znovu vrací k historickým událostem, aby na jejich pozadí postihl úděl jedince či skupiny lidi ve vypjaté životní situaci. Válečné drama Zachraňte vojína Ryana se odvíjí v prvních dnech invaze Spojenců v Normandii počátkem června 1944 (přesněji ve dnech 6. - 17.6.1944). - Osmičlenný oddíl kapitána Millera dostane rozkaz najít vojína Ryana, jehož tři bratři už padli na frontě a jenž se jako výsadkář pohybuje kdesi v nepřátelském území. Muži se při plnění úkolu dostávají do různých nebezpečných situací a svádějí boje s nepřítelem. Nakonec rozkaz splní uznají však důvody, kvůli nimž vojín Ryan odmítne opustit své druhy. Millerův oddíl se pak spolu s nimi zúčastní bitvy proti německé přesile, aby zachránil strategicky významný most. Většina mužů během mise obětuje své životy. Těžce zraněný Miller zahyne těsně po příchodu
posil; alespoň se však dožije vítězství. Děj je rámován návštěvou zestárlého Ryana na francouzském vojenském hřbitově. - Steven Spielberg nesporně natočil špičkové dílo v žánru válečného filmu. Strhující úvodní sekvence, zachycující první okamžiky při invazi a (děsivý masakr zaskočených vojáků, sugeruje divákovi šokující pocit bezprostřední účasti. Podobně sugestivně je natočena i závěrečná bitva. Tvůrci usilovali o dokumentaristickou věrnost a současně i o objektivnost vyprávěni_ Přiběh sám je fiktivní, vzdáleně se však inspiruje známým případem bratrů Sullivanových, kteří zahynuli při potopeni americké lodi japonskou ponorkou v listopadu 1942 (viz snímek Pět Sullivanů - 1944). Kongres potom přijal tzv. Sullivanův akt, podle nějž nesměli být přibuzni z jedné rodiny nasazeni do bojových akcí ve stejnou dobu. (Rozkaz nadřízených o záchraně vojína Ryana tak nebyl jen gestem lidskosti vůči matce čtyř dětí.) - Na natáčení snímku se podíleli i čeští kaskadéři.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled


Tom Hanks v strhujícím válečném dramatu Stevena Spielberga.

Dno plechové kocábky zadrhne o písek. Vrata na přídi s plesknutím padají do příboje. A teď rychle ven... Ratatatatatatata! Německý kulomet z betonového bunkru masakruje americké vojáky, uvězněné v kontejnerech invazních člunů. Ratatatatatatata! Velkorážní projektily pronikají několika těly za sebou a s děsivou snadností oddělují údy od trupu. V němém panoptiku pod hladinou spolehlivě zabíjejí ty, kterým se podařilo přehoupnou přes okraj člunů. Ratatatatata! Vojákovi s plamenometem expolodovala na zádech nádrž hořlaviny. Jiný muž zoufale svírá pahýl vlastní ruky a rozumu zbavený bloumá v dešti střel. Pár nekonečných minut saje zlatistý písek pláže krev stovek mužů s ohavně rozervanými těly. Není možné, aby taková jatka vůbec někdo přežil. Ratatattatatata!

A přece jako zázrakem nezahynuli všichni. Využívají terénní vlny, protitankové zátarasy a zakrvavená těla padlých spolubojovníků. Pomalu, metr po metru, postupují muži kapitána Millera (Tom Hanks) k německému kulometnému hnízdu. Z počátečního apokalyptického chaosu se začínají vylupovat rutinní, do morku kostí zažrané základy vojenského výcviku. Krýt se. Přískokem vpřed. Krýt se. Odjistit granát. Krýt se. Teď! Pasivní krveprolití pomalu přerůstá v organizovaný útok.

První osobní kontakt s nepřítelem. Nenávist, vybičovaná prožitou hrůzou, nebere zajatce. Prásk, prásk! Krýt se. Vyčistit bunkr plamenometem. Sšššššššššššššššš! Řvoucí pochodně vyskakují ze střílen. Německý kulomet konečně ztichl. Předmostí je zajištěno.

Pláž Omaha, 6. června 1944.

Den D.

O několik desítek hodin později je oddíl kapitána Millera pověřen speciálním úkolem. Rozkaz "Zachraňte vojína Ryana" přišel z nejvyšších míst. Vojín James Ryan z Iowy je nejmladší a poslední žijící ze čtyř bratrů. V uplynulých dnech shodou nešťastných náhod padli ostatní Ryanové v boji. Alespoň ten nejmladší se musí vrátit domů k matce. V první řadě je to humánní a navíc lze akci náležitě propagandisticky využít. A tak Washington vydal rozkaz převelet vojína Ryana zpět do Spojených států. Problém je v tom, že jeho výsadkářská jednotka se podílela na invazi nebezpečným seskokem v týlu nepřítele a pokud Ryan vůbec žije, bude téměř nemožné ho najít.

"Je to jako hledat jehlu v kupce jehel," shrnuje obtížnost úkolu kapitán Miller.

"A je to zatraceně zkurvená záležitost," dotýká se podstaty problému s brooklynskou výstižností jeden z jeho vojáků.

Přesto se osm mužů vydává do týlu nepřítele a v chaosu, provázejícím první dny po invazi, se snaží s nasazením vlastních životů zachránit nejmladšího syna nešťastné matky Ryanové...

Zachraňte vojína Ryana je další mistrovské dílo Stevena Spielberga. Pomineme-li minimální současný rámec příběhu, nabitý srdceryvným patosem a plíživým hollywoodským patriotismem, začíná téměř tříhodinový film sebevražedným útokem na neblaze proslulou pláž Omaha. Spielberg a jeho kameraman Janusz Kaminski pojali fascinující scénu jako "přímý přenos" válečného kameramana. Divák se s nervózními, unavenými a zvracejícími vojáky blíží ve výsadkovém člunu k normandskému pobřeží a pak téměř na vlastní kůži poznává válečné peklo - výrazná ruční kamera, dramaticky smysluplná práce se zvukem, docela nové úhly pohledu (jatka pokračující i pod vodní hladinou) a především krvavě syrová, nepřikrášlená, strašlivá fyzická podoby války. Krev, utrhané ruce, obnažené vnitřnosti a zase krev. Ochromující panický strach na balkóně, v loži i v třetí řadě uprostřed. Kamera se programově drží decimovaných amerických vojáků a jen vzácně nám nabídne subjektivní pohled německého kulometčíka-řezníka. O to děsivější je pak návrat dolů na pláž. Když celá fascinující a hypnotická scéna v délce snad dvaceti minut skončí, je divák správně připraven na to, aby následující jednoduchý až kalendářový příběh filmu viděl v té správné válečné perspektivě. Nevzpomínám si na působivější bojovou scénu. Pro rámcové srovnání, co se vyvolané intenzity emocí týče, lze ji snad přirovnat k "vyklizení krakovského ghetta" ze Schindlerova seznamu.

Celý film je bravurně obrazově stylizován, aby vypadal jako autentické barevné záběry válečných kameramanů. Barvy jsou dobově nedokonalé, jejich sytost je záměrně potlačena. Výsledný efekt je ve spojení s detailní výpravou nesmírně autentický a jeho jitřící působivost pomáhá překlenout ta dvě, tři až příliš didaktická místa příběhu. Spielbergova režie je dokonalá. S přehledem zvládá tisícovku komparsistů v pohybu, stejně jako intimní dialogy nebo psychologicky vypjaté scény názorových či spíše charakterových střetů jednotlivých protagonistů. Většina bojové akce je snímána v polocelcích a malých celcích, typických pro válečné zpravodajství. Až na pár zjevně digitálních zátiší s desítkami tanků a invazních lodí je film vlastně "komorní" záležitostí bez monumentálních tankových útoků podporovaných tuctem nízko letících stihačů. To mu ovšem vůbec neubírá na působivosti. Naopak, spíše než na válečné mechanismy, taktické zákulisí a celou tu válečnou mašinérii, dobře známou nejen z ruských filmů, se Spielberg záměrně soustředí na člověka a lidský rozměr války s měřítkem konkrétního lidského osudu. Ten pak není pouze doplňkovým dramatickým kontrapunktem k ornamentální choreografii válečných strojů, ale je ohniskem událostí, úhlem pohledu a pochopitelně i subjektivním kritériem pro rozlišení dobra a zla.

Tomuto záměru jsou podřízeny i herecké výkony. V čele jinak nepříliš známého, ale bez výjimky skvělého obsazení, stojí vyzrálý Tom Hanks, modelující kapitána Millera - "obyčejného Američana toho času v uniformě" - s pokorou a spíše jemnými náznaky než okázalými gesty. Jeho kreace pak na první pohled sice není hvězdně výrazná, zato organicky zapadá mezi ostatní, s jednotící ideou stylizované složky filmu.

Jejich dokonalou vyvážeností a souhrou je film Zachraňte vojína Ryana nesmírně přesvědčivý, emotivě působivý a tak říkajíc, zadře se divákovi pod kůži. Nejde o hrdinské panoptikum pyrotechnických efektů, ale o velmi osobní záležitost, která probudí démony ukryté kdesi hluboko v duši a donutí vás k nepříjemné konfrontaci s vlastním já položením jednoduché otázky: "Jak by ses v podobné situaci zachoval ty?"

Já?

Posral bych se strachy!

Autor/Zdroj: Hoffman Tomáš/Cinema