Zajatci času

PROCESOR!
Námět je zajímavý, ale tím to taky rychle   končí. Zpracování mi připadá, jako bych se   díval na pirátskou kopii někdy z devadesátek.   Už chybí akorát ten týpek co daboval vše   stejným unylým hlasem…

Námět příběhu je známý. Tady dějově   nějaký profesor vleze na průzkum do nějaké   jeskyně a už se nevrátí. Několik mlaďáků   se rozhodne ho hledat a my sledujeme jejich   počínání. Zvrat nenastane útokem nějakých   příšer či podivných kreatur, jak by se   jistojistě dalo předpokládat. To už tu   nejednou bylo. Tentokrát se děj zabývá   žánrem sci-fi a problematice času. Jedná se o   film, který může zůstat nepochopitelný   hlavně pro svou námětovou těžkopádnost.   Něco takového velice dobře funguje v   literární podobě, neboť vizuální vjem   vytváří představivost samotného čtenáře.   Tady to už udělali filmaři a ne každý se s   tím může ztotožnit. Příběh je natočen   nenáročně, jednoduše, se známými motivy a   určitou záhadologií. Ve vizuálním vjemu bylo   použito jak běžné kamerové snímání, tak i   Found footage a to zcela vyrovnaně. Hororová   atmosféra sice patrná je, ale o nic   nervydrásajícího se nejedná. Jak už to tak   většinou bývá, mlaďáci se místy chovají   přirozeně, místy jako rozmazlenci, místy   naprosto nevyrovnaně a nelogicky. Suma sumárum,   snímek každopádně může ocenit i přes svou   jednoduchost a skromnost jen ten divák, který je   obeznámen s relativním pojmem času. S časem a   prostorem se tu pohrává hodně dobře. A   přitom dějově není zapojeno nic složitého k   lepšímu uchopení stavu věci.