Zajatci mlhy

Ruský režisér Arťom Antonov (nar. 1978) natočil svůj hraný debut Zajatci mlhy po formální stránce v duchu tradičních sovětských válečných filmů. Avšak jeho dílo se od nich výrazně odlišuje "ideovým záměrem", spojeným zřejmě s účastí německého koproducenta. - Do vesnice Polumgla, zapadlé kdesi na severu v tajze, přijíždí v roce 1944 oddíl německých zajatců, jemuž velí mladý podporučík Anochin. Mají tu vybudovat dřevěnou radionavigační věž pro spojenecká letadla. Ve vesnici jsou jen ženy, děti a starci; muži většinou padli na frontě. Počáteční nenávist vůči nepříteli se postupně mění jak u velitele, tak u vesničanů i u Němců téměř v přátelské soužití. Několik zajatců začne bydlet u vdov a Anochin se zamiluje do dívky Palašky. Všichni společně oslaví Štědrý večer. Po příjezdu velitele jsou však zajatci už jako nepotřební postříleni. - V centru pozornosti je samozřejmě postupná proměna vztahů mezi několika postavami. Film se jinak opírá o atmosféru vesnice "na konci světa" a o konstatování, že lidé na obou stranách válečného konfliktu jsou konec konců stejnými oběťmi a že prožívají stejné osudy. - Snímek získal několik ocenění na menších festivalech.
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2006/12

Mladý ruský důstojník Grigorij dostane od nadřízených úkol, který by raději nesplnil i za cenu vojenského soudu: má velet skupině německých zajatců a postavit s nimi rádiovou věž kdesi hluboko v severní tajze. Namísto, aby s Němci bojoval na bitevním poli a pomstil mrtvé kamarády, musí se teď starat, aby zajatci nepomřeli a mohli splnit zadanou misi.

Po náročné cestě sněhem a bažinami dorazí podivná skupina promrzlých a polomrtvých nacistů vedených Grigorijem na místo – do malé vesnice Polumgla, v níž zbyli už jen starci, ženy a děti, protože muži padli ve válce nebo stále ještě bojují na frontě.

Vesnice uvítá nepřátelskou skupinu vidlemi a sekerami, ale po čase se s nepřáteli začne smiřovat a nakonec se s nimi sžije. Opuštěné ženy už mají tvrdého a osamělého života dost, a tak jsou rády, když si od Grigorije vyprosí do domu zajatce, aby zastali mužskou práci i povinnosti.

Tato relativní idyla, ale netrvá dlouho. Věž je dostavena a do vesnice přijíždí Grigorijův nadřízený se skupinou ruských vojáků. Když vojáci vesnici opustí, nic už nemůže být jako dřív.