Zánik samoty Berhof

POZOR SPOILER

K poručíkovi přivádějí řádovou sestru, nemá papíry. On ji nějaké vystaví s tím, aby si tam nacionále dopsala, a propouští ji.

K samotě starého Floriána jede povoz s kočím. Ten vidí jeptišku, a ta před ním prchne.

Nedaleko, na samotě zvané Berhof, žije mladičká Ulrika Habigerová se svým otcem. Právě jí zemřela matka. V té době je sem přivezena Tylda, místní lehká holka, která se potřebuje ukrýt.

Starý Floriánovi najde mladého kluka a nechá jej přespat u sebe. Pak je nalezen přibitý hřebíky.

Řádová sestra se setkává s Ulrikou. Ta jí donese něco k snědku a ona nakonec zůstane zde. Ovšem ne sama. Přijdou sem tři mladí Němci, z nichž jeden je raněný. Jeden z nich zabije hlídkujícího četníka, který se sem přišel ukrýt před deštěm.

Mladý poručík si našel milenku, paní hospodskou a Němci hospodaří na Berhofu. Raněnému se přitížilo a je třeba léky. Je pro ně vyslána Ulrika. Lékárník jí je dá, když tvrdí, že jsou pro jejího bratrance. Poručík něco tuší a promluví s ní. Informaci, kterou chce, však nedostane. Ulrika se vrací zpět a neví, že si projde druhým výslechem. Po poručíkovi je to právě řádová sestra. Ani ona nedosáhne kýženého výsledku. A tak je raněný odvážen druhý den pryč a kolem samoty je již spousta vojáků i s poručíkem…

Film režiséra Jiřího Svobody Zánik samoty Berhof je situován do hor na česko-polsko-německém pomezí v prvním poválečném létě. Lidé ze samoty Berhof - mladičká Ulrika, její drsný otec Habiger a Tylda, která sem utekla před oprávněným hněvem obyvatel městečka Kolštejna - se stanou zajatci dvou mladých vervolfů, Detleva a Unkase, vedených jeptiškou Salome. Tito chlapci, vychovaní nacisty k surovosti a vycvičeni ve všech formách zabíjení, odmítají připustit porážku Německa.

Film natočený podle literární předlohy spisovatele a zkušeného scenáristy Vladimíra Körnera je analýzou mezní lidské situace, charakterů, pokřivených nacistickou ideologií. Umocňuje kontrasty a osciluje mezi krajnostmi: proti násilí těch, kteří za sebou zanechávají krvavou stopu vražd, stojí československý poručík s úpornou snahou zajistit pořádek, a zejména Ulrika, která ze soucitu chce zachránit těžce nemocného Němce Ericha. A pak je tu Salome se ztracenou vírou, falešným étosem prušáckého junkerství a pokřiveným ideálem němectví, ale i se snahou zmírnit utrpení. Pod tlakem událostí se rozpadá i její vnitřní hodnotový svět. Ve střetu lidí, kteří chtějí žít, s těmi, kteří uměli už jen zabíjet, vítězí síla prostého citu nad násilím. Režisér Svoboda natočil zajímavé dílo, k jehož působivosti přispěla kamera Vladimíra Smutného, hudba Jozefa Revalla i herecké výkony. Jana Brejchová jako rozporuplná Salome vytvořila jednu z nejpozoruhodnějších rolí své herecké dráhy. - Film byl vyznamenán na XXII. FČSF v Banské Bystrici 1984 Zvláštní cenou a na XXIV. MFF
v Karlových Varech 1984 Velkou zvláštní cenou a Cenou UNIATEC.

Autor/Zdroj: /Filmový přehled

Umělecky pozoruhodný a divácky přitažlivý film ambiciózního režiséra vypráví o temnotě násilí a milosrdenství jako krajních polohách lidstva, mezi které je vtěsnané drama lidských životů, komponované na principu extrémní dramatičnosti, s gradováním napětí a vyhrocením antagonismů. Dějištěm je česko-polsko-německé pohraničí, kraj pod Jeseníky, kde ohrožují osamělé hospodářství esesáčtí záškodníci, hlásající nesmiřitelnou nenávist a krvavou pomstu. Gotická atmosféra filmu (kamera umocňuje všeobjímající pocit nejistoty a strachu, z plátna cítit jarní vlhkost, ponurost barev, tušený zločin, ztracený v drápech mlhy a temnotě lesních samot) je ukázkou vzácného formálního perfekcionismu. Výtvarné reminiscence a expresívní inscenační styl posouvají vyznění filmu do roviny nadčasového poselství.
Kino AERO