Zpráva

Druhá světová válka, 7. duben 1944. Pro tisíce vězňů z celé Evropy ve špinavých barácích a s jídlem na příděl den jako kterýkoliv jiný. Zatímco ostatní chtějí jen přežít, skupinka vězňů připravuje útěk. Když se spoluvězni shromažďují na večerní přepočítávaní, jsou už šestadvacetiletý Fredy a o šest let mladší Valér ukryti v jámě pod hromadou trámů. Nevyzrazení potřebují vydržet tři dny. Tak dlouho Němci hledají ty, kteří se pokusí o útěk z koncentračního tábora v Osvětimi. Když zvuk sirén ohlásí konec hledání, dva vyhladovělé a zmrzlé mladíky čeká sto kilometrů přes hory a nepřátelské hlídky na cestě do rodné země, na území Československa. Pokud to zvládnou, sepíšou zprávu o osvětimském pekle. Ten nejtěžší okamžik je však teprve čeká – přesvědčit svět, aby uvěřil. Film zachycuje skutečný hrdinský čin a jeden z nejvýraznějších zápisů československých občanů do světové historie vedoucí k záchraně desetitisíců lidských životů.

Falcon

Koprodukční slovensko-česko-německé drama Zpráva se stal šestým celovečerním filmem slovenského režiséra, scenáristy a producenta Petera Bebjaka (nar. 1970), specialisty na komerčně úspěšné žánrové snímky a populární kriminální seriály. Společně s minisérií Herec (2020) šlo o autorovy první počiny s historickou tematikou, zároveň také o koprodukci s Českou republikou a o nejdražší filmový projekt. – Předlohou je autobiografický román slovenského spisovatele a antifašisty Alfréda Wetzlera (1918–1988) Co Dante neviděl (poprvé vyšlo v roce 1966). V knize líčí pobyt v koncentračním táboře Osvětim, útěk se spoluvězněm Rudolfem Vrbou (1924–2006) v dubnu 1944 a sepsání zprávy o fungování továrny na smrt, která měla informovat Spojence o nacistických zločinech, a hlavně zabránit dalšímu vyvražďování. Dokument byl použit při takzvaných Norimberském procesu a je považován za jedno z nejdůležitějších svědectví šoa a 20. století. – Příběh je rozdělen do dvou částí. První se odehrává v Osvětimi a soustředí se na Freddyho Wetzlera s Valérem Vrbou, kteří se chystají na útěk a tři dny vyčkávají v jámě pod hromadou trámů, a také na frustrovaného dozorce SS a vedoucího bloku, jenž krutě týrá vězně. Druhá část zprostředkovává několikadenní vyčerpávající úprk zběhů lesem a vrcholí sepsáním zprávy o Osvětimi a setkáním s pracovníkem Červeného kříže, jehož se snaží přesvědčit o její pravdivosti. – Ponuré a historicky důležité (avšak pozapomenuté) téma je zpracováno ambiciózně (natáčení se účastnilo1 537 komparzistů), ve stylu umělecké kinematografie. Nekomunikativní vyprávění místo rozvíjení děje cílí na důsledné vykreslení atmosféry strachu a zprostředkování subjektivního zakoušení utrpení a vyčerpání včetně nočních můr a flashbacků. Odtažitý snímek s dialogově strohým scénářem se často opírá o velké detaily, roztřesenou kameru, vychýlené rámování a rozostřené pozadí. – Film se snaží o dobovou aktuálnost. V úvodu začíná citátem o nebezpečí opakování chyb z minulosti. Závěrečné titulky doprovází xenofobní, antisemitské a homofobní poznámky soudobých nacionalistických politiků a duchovních (například Marián Kotleba, Marie Le Penová, Donald Trump, Steven Anderson a další). Jsou završeny agresivními výkřiky nenávistných anonymů. – Tvůrci neuspěli s žádostí o podporu u českého Státního fondu kinematografie, film nicméně mohl vzniknout díky příspěvku jiných institucí. Pro roli pracovníka Červeného kříže Warrena byl původně osloven americký herec Michael Douglas, nakonec jej však ztvárnil John Hannah. Světová premiéra proběhla v lednu 2021 v losangeleském Museum of Tolerance u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu. Vstup do české a slovenské distribuce byl kvůli pandemii Covidu-19 odsunut o téměř deset měsíců. Po kriminálním thrilleru Čára (2017) se jednalo o druhý Bebjakův titul vyslaný za Slovensko do boje o Oscara pro cizojazyčný film. – Tématu se věnoval již distribuční dokumentární snímek 32 utajovaných stran – zpráva z pekla (2016; režie Ján Novák). -cib-

poznámka
Film byl v distribuci uveden ve dvou verzích. V první slovenské a některé polské postavy hovoří slovensky a polsky, ve druhé jsou přemluveny do českého jazyka. Obě jazykové mutace byly opatřeny českými podtitulky pro překlad ostatních cizojazyčných dialogů. Dílo je věnováno památce Alfréda Wetzlera (10. května 1918 Trnava – 8. února 1988 Bratislava) a Rudolfa Vrby (vlastním jménem Walter Rosenberg; 11. září 1924 Topoľčany – 27. března 2006 Vancouver, Kanada). Snímek je zpracován podle skutečné události, kdy oba muži po útěku z koncentračního tábora Osvětim v dubnu 1944 nadiktovali svědeckou zprávu, kterou chtěli světovou veřejnost upozornit na nacistické vyvražďovací zločiny.

Zdroj: NFA / Filmový přehled