Jean Marsan

Jean Marsan u nás není známý, ve Francii nicméně patřil k významným osobnostem divadla jako herec i dramatik, psal také filmové scénáře a jako spoluscenárista má na svém kontě i jednu nominaci na Oscara. Narodil se v Levallois-Perret poblíž Paříže, vlastním jménem se jmenoval Jean Street (jeho dědeček byl původem Angličan). Část dětství strávil v Etiopii, kde jeho otec podnikal, po návratu do Francie se již koncem třicátých letech začal uplatňovat na divadelních jevištích. Vzdělání si pak za války doplnil pod vedením významné herečky Béatrix Dusanne a v roce 1943 dokončil konzervatoř s první cenou za absolventské představení v žánru dramatu.

Studium konzervatoře ukončené s první cenou bylo automatickou vstupenkou do prestižního divadla Comédie Française, což se týkalo i Jeana Marsana. Stálé angažmá zde měl v letech 1945-1949 a představil se jako herec v díle francouzských klasiků (V. Hugo, E. Labiche, Molière). Své zkušenosti s divadlem pak zúročil ve vlastní divadelní hře Zákaz vstupu (1948), která měla značný úspěch v divadle Comédie Wagram. O rok později, ovšem již nikoli s tak velkou odezvou, byla hra zfilmována (ZÁKAZ VSTUPU – Interdit au public, 1949).

Autorský úspěch však Jeana Marsana přiměl v roce 1949 k odchodu z Comédie Française a další léta se uplatňoval především jako dramatik lidovějšího zaměření. Působil například v Théâtre des Célestins nebo Théâtre des Variétés, hrál a psal další divadelní komedie. Před kamerou se poprvé objevil v již zmíněném filmu ZÁKAZ VSTUPU (1949), kde si přisoudil jen menší roli herce, větší prostor dostal o rok později jako poručík Corrigon v adaptaci osvědčené divadelní hry DÁMA OD MAXIMA (La dame de chez Maxim, 1950).

Jako filmový scenárista pracoval Jean Marsan jen zřídka sám, většinou psal s někým dalším, byl vesměs autorem dialogů. Podílel se například na scénáři ke slavným VELKÝM MANÉVRŮM (Les grandes manoeuvres, 1955), pomáhal vytvářet příběhy režisérům Yvesu Robertovi (MUŽI MYSLÍ JENOM NA TO – Les hommes ne pensent qu’à ça, 1954; NEVÍDÁNO, NESLÝCHÁNO – Ni vu, ni connu, 1958). Z této doby pochází také scénář ke komedii BERÁNEK S PĚTI NOHAMA (Le mouton à cinq pattes, 1954) s Fernandelem v pěti rolích; právě tento scénář s podílem více autorů byl v roce 1956 nominován na Oscara.

Jediným Marsanovým samostatným scénářem byla komedie DNES VEČER BUDOU SUKNĚ VLÁT (Ce soir les jupons volent, 1956), kde si také zahrál menší roli; tento film měl výrazně větší úspěch než Marsanova další zfilmovaná divadelní hra ZOÉ (1954). Později jako autor dialogů pracoval na dvou filmech režiséra Marca Allégreta (BUĎ HEZKÁ A MLČ – Sois belle et tais-toi, 1958; STRAŠNÍ – Les affreux, 1959). U nás jsme Marsana mohli zahlédnout v epizodním výstupu televizního hlasatele v komedii VŠECHNO ZLATO SVĚTA (Tout l’or du monde, 1961), k níž byl opět spoluautorem scénáře.

V šedesátých letech svou práci pro film prakticky ukončil, své poslední scénáře napsal pro špionážní snímek COPLAN RISKUJE (Coplan prend des risques, 1964) a kriminální komedii MY SE NEHNĚVÁME (Ne nous fâchons pas, 1966). Pak se zaměřil na televizní tvorbu a jako autor úprav divadelních her i jako herec se deset let podílel na oblíbeném televizním cyklu V DIVADLE DNES VEČER (Au théâtre ce soir, 1966-1976).

K bohatým aktivitám Jeana Marsana doplňme, že psal také básně, příležitostně znovu hrál i v divadle. Poslední léta života trávil střídavě na venkově v Dreux a ve svém podkrovním bytě v Paříži. Zemřel náhle 29. září 1977 ve věku 57 let.

Autor: argenson