Miroslav Moravec

Miroslav Moravec měl kořeny na Hané, ale narodil se v Praze, kde jeho otec po válce pracoval jako obchodní náměstek v domě módy. Rodiče měli pochopení pro Moravcovo zapálení v ochotnickém divadle, z jeho plánu stát se profesionálním hercem již ale tak nadšeni nebyli. Moravec několikrát neuspěl při zkouškách na konzervatoř, nicméně začal hrát v Divadle pracujících v Mostě (1960-1962), mezitím si vzdělání doplnil dálkově na DAMU (1962). Po absolutoriu přešel do Divadla Pohraniční stráže v Chebu (1962-1964), další čtyři roky hrál v Divadle pracujících v Gottwaldově (1964-1968). V roce 1968 pak získal své první angažmá v Praze, a sice tehdy na legendární scéně Divadla Za branou pod vedením O. Krejči. Moravec zde hrál ve hrách Zelený papoušek nebo Maškary z Ostende. Po uzavření Divadla Za branou přešel do Divadla S. K. Neumanna (1972-1988), kde se nadále uplatňoval v moderním světovém repertoáru (Dvanáct rozhněvaných mužů, O myších a lidech). V letech 1988-1996 působil v Městských divadlech pražských, kde jej bylo možno vidět v kusech jako Černí baroni nebo Achterloo. Od roku 1996 byl členem hereckého souboru Divadla na Vinohradech. Zde hrál v Kočičí hře, Maškarádě, Návštěvě staré dámy, Povídkách z Vídeňského lesa a dalších hrách. Z rolí mladíků se Moravec poměrně rychle přehrál do charakterních rolích často se silným intelektuálním nábojem, není mu ale cizí ani komická nadsázka.

Spolupráci s filmem zahájil již jako osmnáctiletý drobnou epizodou ve filmu ŠTĚŇATA (1957), v roli vojáka u závory se o několik let později objevil ve slavném muzikálu KDYBY TISÍC KLARINETŮ (1964). V době gottwaldovského divadelního angažmá hrál v několika dětských filmech natáčených v místních ateliérech, do dvou dětských komedií jej angažoval režisér Radim Cvrček (TÁŇA A DVA PISTOLNÍCI, 1967; ŽIRAFA V OKNĚ, 1968). Po svém příchodu do Prahy začal svou filmografii Miroslav Moravec výrazně rozšiřovat, v 70. letech hrál v několika filmech ročně, nutno ale podotknout, že nikdy ve větší roli, nikdy také nedostal příležitost v titulu vyšších uměleckých kvalit. Větší postavy si zahrál ve filmech Dušana Kleina PŘÍPAD MRTVÉHO MUŽE (1974) a PŘÍPAD MRTVÝCH SPOLUŽÁKŮ (1976). Začal se objevovat také v televizi, kde na druhou stranu dostal možnost uplatnit se v inscenacích vyšších hodnot (KOSMAS A PANÍ BOŽETĚCHA, 1974; NA DVOŘE VÉVODSKÉM, 1979), hrál také v televizních seriálech. Z jeho filmů z 80. let můžeme připomenout postavu sobeckého syna starého pacienta ve filmu POZOR, VIZITA! (1981) nebo úlohu otce hlavního hrdiny v dramatu OZNAMUJE SE LÁSKÁM VAŠIM (1988; oba filmy v režii Karla Kachyni). V devadesátých letech pak jeho práce pro film doznala výrazného omezení a pokud hrál, šlo opět o snímky nevalné umělecké úrovně, například PLAYGIRLS (1995) nebo komediální trilogie BYL JEDNOU JEDEN POLDA (1995, 1997, 1999), kde hrál postavu náměstka ministra vnitra. Zatím naposledy se Miroslav Moravec objevil ve filmu KAMEŇÁK 3 (2004), opět pochybných uměleckých kvalit.

Jestliže film a televize nedokázaly Moravcovi nabídnout hodnotné umělecké úkoly, o to více se realizoval za mikrofónem; disponuje zvučným a příjemným basbarytonem, který jsme mohli slyšet jak v rozhlase, tak na četných gramofonových nahrávkách, uplatnil se také v oblasti uměleckého přednesu (Viola, Lyra Pragensis). Do oblasti filmu pak Miroslav Moravec vstoupil jako jeden z našich nejúspěšnějších a nejobsazovanějších dabérů. Známý je především hlasem, který propůjčil Jeanu Maraisovi v řadě historických a romantických filmů, ale také v komediální trilogii o Fantomasovi, pozornost získal také jako komisař Moulin (Yves Rénier) nebo inspektor Kojak (Telly Savalas), z francouzských herců daboval dále také J. P. Belmonda nebo A. Delona, slyšet jsme jej mohli také promlouvat jako Henryho Fondu. Tento obor přinesl Moravcovi také ocenění – v letech 1996 a 1997 zvítězil v posluchačské sekci Ceny Františka Filipovského, v roce 2002 pak obdržel Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu, v letech 1998 a 1999 zvítězil v tomto žánru v divácké anketě Týtý.

Spolu s M. Besserovou připravil Moravec autobiografickou knihu Život je parádní jízda (2000), která o jeho osudech pojednává formou rozhovoru. V posledních letech se Miroslav Moravec potýkal s řadou zdravotních problémů různorodého charakteru a svou práci ve všech oborech výrazně omezil. Ačkoliv se na počátku roku 2009 objevily zprávy, že zdravotní stav vynikajícího herce a dabéra se zlepšuje a mnozí obdivovatelé věřili v jeho umělecký návrat, přichází za krátkou dobu smutná zpráva. Miroslav Moravec zemřel po těžké nemoci v motolské nemocnici v Praze dne 29. března 2009.

Autor: argenson