Anthony Perkins

byl synem herce Osgooda Perkinse (1892-1937). Už v patnácti letech následoval otce, nejdřív na regionálních jevištích a později při dramatických studiích na floridské Rollins College, již nedokončil kvůli nabídce z Hollywoodu. Pak však dal přednost divadelní kariéře a v New Yorku navštěvoval Kolumbijskou univerzitu, hrál v řadě TV antologií (Armstrong Circle Theatre, General Electric Theater, Kraft Television Theatre, Studio One, Goodyear Television Playhouse apod.) a uplatnil se na Broadwayi. Nejdřív nahradil Johna Kerra v úloze studenta Toma podezřelého z homosexuality v dramatu Roberta Andersona Čaj a sympatie (Theatre World Award 1955) a potom zaujal hlavní rolí v dramatizaci autobiografického románu Thomase Wolfea K domovu se dívej, anděli (nominace na Cenu Tony 1958). V té době sice vydal pod jménem Tony Perkins tři alba populárních písní, ale v pěvecké dráze nepokračoval. Ve filmu se prosadil postavami farmářského syna Joshe Birdwella v adaptaci pacifistického románu Jessamyn Westové o osudech kvakerské rodiny za občanské války Přesvědčení (nominace na Oscara) a baseballového hráče Jimmyho Piersalla, jenž se těžce vyrovnává s nároky dominantního otce, v životopisném dramatu Pod tlakem strachu. Přesvědčivé ztvárnění titulní role majitele zapadlého motelu Normana Batese ve slavném Hitchcockově Psychu, kterou si později zopakoval ve třech pokračováních, trvale poznamenalo jeho další kariéru. Přes řadu pozoruhodných kreací se mu z jejího stínu už nikdy nepodařilo vystoupit.
Filmový přehled 2009/7

V 60. letech působil převážně v Evropě, kde ztělesnil Philipa Van der Beshe, zamilovaného do starší ženy, v přepisu novely Françoise Saganové Máte ráda Brahmse... (Cena za herecký výkon na MFF v Cannes), Josefa K. ve Wellesově adaptaci Kafkova Procesu nebo Johnnyho Parsonse, jednoho ze tří podezřelých z únosu a vraždy, v Cayatteově soudním dramatu Meč a váhy. Příležitostně vystupoval na Broadwayi (muzikál Greenwillow, komedie Harold, Hvězdnatá dívka) a věnoval se také divadelní režii. Snažil se přehrát do charakterních úloh, např. kaplan Tappman v adaptaci Hellerova románu Hlava 22, využívaný sociální pracovník Rainey v dramatu Stanice WUSA, inspektor Javert v britské verzi Bídníků, ale stále byl obsazován do různých variací své nejslavnější postavy (kromě tří sequelů Psycha např. Zločiny z vášně, Hranice šílenství, Muž od vedle). S blízkým přítelem Stephenem Sondheimem napsal detektivní šarádu Konec Sheily a vedle Psycha III ještě sám režíroval černou kanibalskou komedii A co bude k večeři. Byl také průvodcem francouzského TV seriálu hororových povídek Chillers (1990-92, Mrazení – TV). Jeho dílo bylo vyznamenáno na MFF v San Sebastiánu (1991). Perkins byl bisexuální a až do konce 60. let měl výhradně vztahy s muži (mj. s hercem Tabem Hunterem a tanečníkem Groverem Dalem). V roce 1973 se oženil s fotografkou Berry Berensonovou; oba jejich synové zdědili umělecké sklony, Oz Perkins je hercem a Elvis Perkins písničkářem.
-mim-, Filmový přehled 2009/7

V letech 1951 - 1952 navštěvoval Rollins College ve floridském Winter Parku a v letech 1952 - 1953 studoval na Columbia University v New Yorku.V brzkých letech se začal věnovat divadlu.Před kamerou stanul poprvé v roce 1954 ve hře Roberta Andersona Čaj a sympatie.Dále jako nápadník hlavní hrdinky (Jean Simmonsová) melodramatu Herečka.
Posléze vystoupil v dramatu z americké občanské války Přesvědčení.Své herecké rysy ukázal v postavě schizofrenního Normana Batese v legendárním
psychothrilleru Psycho.Prosazoval se i v Evropě, kde vytvořil postavu úředníka Josefa K. ve filmové adaptaci románu Proces,dále malíře Johnnyho Parsona,v psychologickém dramatu Meč a váhy.Hrál roli Philipa Van Der Beshe v přepisu románu Máte rádi Brahmse?Na konci své kariéry účinkoval v podřadných filmech.Působil rovněž v divadle,v inscenacích her Petera Shaffera Equus a Bernarda Sladea Romantická komedie.Oženil se s fotografkou Berinthiou Berensonovou.Zemřel 12. 9. 1992 na následky AIDS.

Autor: šeba