Jiří Šlitr

Jiří Šlitr (15. 2. 1924 – 26. 12. 1969), český hudebník, skladatel, pianista, herec, bavič a divadelník. Muž, kterého diváci znali v podobě člověka z monotónním výrazem v obličeji, s buřinkou na hlavě a připomínal spíše úředníka. Bavil však celý národ a lidé jej měli rádi. Miloval jazz. Jiří Šlitr měl originální smysl pro humor.

Jiří Šlitr pochází z Orlických hor. Narodil se ve starém mlynářském rodu v Zálesní Lhotě. Otec pracoval jako učitel. Jiří Šlitr měl mlýny rád. I jeho první láska, Maruška Nedvídková, byla dcerou mlynáře. Jirka dětství prožil na samotě. Jistý samotářský způsob života mu vydržel po celý život. V pubertálním věku se zamiloval do hudby i do malování. Tuto lásku podědil od rodičů.

V roce 1938 se Šlitrovi přestěhovali do Rychnova nad Kněžnou. Na rychnovském gymnáziu se Jirka, kterému bylo čtrnáct let, rychle otrkal. Sebranka – tak se jmenovala sbírka karikatur profesorského a učitelského sboru, kterou spolu se svým spolužákem vydal. Také zde založil swingovou kapelu Rychnovský Ryxieland. Po válce se transformoval do Československého dixielandu Praha.

Jirka se hodně věnoval sportu. Jako kluk z hor hodně lyžoval. Zúčastnil se i několika závodu. Hrál tenis a volejbal.

V roce 1943 maturoval. Následovaly dva roky ve skuhrovské slévárně, kde pracoval jako úředník. Ochránilo ho to před pracovním nasazením. Po válce úředničiny nechal. Rodiče si přáli, aby Jirka studoval práva, a tak učinil a odejel do Prahy. Moc se mu do studia nechtělo, spíše jej lákalo umění. Studia práv však dokončil a v roce 1949 obdržel diplom. Absolvování právnické školy však ve své další praxi nevyužil. Objevily se jen určité výjimky (jako když si zahrál právníka ve filmu Zločin v šantánu).

S kulturním životem v Praze Jirku seznamoval Miroslav Horníček. V tomto kulturním zákulisí se Jirka rychle zorientoval. Nechyběl mu talent a ohromné sebevědomí. Už od počátku padesátých let spolupracoval s textařem Pavlem Koptou. Pracoval také jako doprovodný pianista různých pěveckých hvězd (např. u Ljuby Hermanové). Prosazoval se také jako výtvarník. V roce 1957 uspořádal první samostatnou výstavu. Jeho obrazy byly k vidění v Bruselu, ve Vídni, v Londýně, ve Wiesbadenu a také v New Yorku. Jiří Šlitr maloval často a na rozličných místech – na horách, v kavárnách a pří cestách.

Ke vzniku dvojice „Suchý + Šlitr“ dopomohl Miroslav Horníček. V roce 1957 oba pány v Redutě seznámil. Hned si však do oka nepadli. Šlitr často vracel Suchému texty s tím, že jsou nezhudebnitelné. Jejich prvním společným dílem byla píseň Hamlet.

V roce 1958 Jiří Šlitr exceloval na světové výstavě EXPO sólovou pětiexpozicí v projektu Laterny magiky. O rok na to přišel s nápadem založit nové divadlo. Získalo název Semafor.

Zde vyvinul další svůj umělecký talent – herectví. Jeho kariéra však byla zahájena paradoxně na tom, že hrát vlastně vůbec neuměl. Jeho první příchod na jeviště byl v podobě účasti na děkovačce. I k tomu to nástupu byl hodně přemlouván.

Jeho první větší účinkování na jevišti se konalo ve Zlíně. Prý, aby to nebyla taková ostuda. Představení se jmenovalo „Jonáš a tingl-tangl“.

U publika začal být oblíbený herec, který veškeré své repliky odříkával s kamennou tváří. Hlediště reagovalo salvami smíchu. Jiří Šlitr byl velmi pracovitý, precizní a vytrvalý člověk. Pracoval dvanáct až patnáct hodin denně a neuměl moc odpočívat. Jiří Šlitr se snažil skoro každý den složit jednu písničku. Měl velký sen a cíl – chtěl se dostat až na Broadway.

Jiří Šlitr byl amerikofil. Avšak půlroční pobyt za oceánem jej z této úchylky vyléčil. Možná se tak stalo díky tomu, že se mu nepodařilo prorazit s jazzovou operou „Dobře placená procházka“. Navázal však přátelství s Jiřím Voskovcem, s nímž si později pravidelně dopisoval.

V roce 1968 Jiří Šlitr podepsal manifest „2.000 slov“. Měl velkou touhu po svobodě a nezávislosti. Stávalo se tak i v soukromém životě. Své milostné avantýry tvrdošíjně tajil. A bylo jich mnoho. Na přízeň žen a dívek si rozhodně nemohl stěžovat. Ženit se však nikdy nechtěl. Měl zásadu, že jakékoliv závazky by jej mohly připravit o svobodu. Dokonce se nikdy nestal stálým členem divadla Semafor. Přestože byl spoluzakladatelem divadla Semafor, vždy s ním spolupracoval pouze externě.

Přestože se vedle Jiřího Šlitra střídala spousta dívek, k jedné se často vracel. Jmenovala se Sylva Daníčková. Praovala jako konferenciérka Laterny Magiky. Ovládala několik jazyků a uměla skvěle lyžovat. Další dívkou, se kterou měl dokonce dceru Dominiku, byla studentka filmové scenáristiky Bohumíra Peychlová. S žádnou z žen se nikdy neoženil. Před rodiči tajil i to, že jsou prarodiči.

Je třeba zmínit i to, že Jiří Šlitr nikdy nekouřil a téměř nepil. Ve společnosti se však vždy dokázal bavit. Hodně si nechával záležet na oblečení. Byl mezi prvními, kdo v Praze nosil džíny.

V soukromém životě jej okolí nazývalo různě. Objevily se i přezdívky jako Rybín nebo Tišín. Např. Miroslav Horníček Jiřímu Šlitrovi vymyslel přezdívku Doktor Klavír.

S Jiřím Suchým držel spíše pracovní vztah, než kamarádský vztah. Sblížili se poprvé na zájezdě ve Stuttgartu. Bylo to však krátce před Šlitrovou smrtí. Helena Růžičková Šlitrovi dokonce věštila i z kafe a varovala ho před návratem domů.

Na Boží hod zemřel ve svém ateliéru na otravu plynem. Spekulovalo se i o sebevraždě. Ti, co jej znali, tuto možnost vylučují. Neměl k ní důvod. Jeho život i skon se už mnohokrát stal předmětem spekulací a literárních děl.

Jiří Šlitr složil celkem 350 písní, je spoluautorem 21 divadelních her, revue a recitálů. Po celém světě vystavoval svá výtvarná díla. Ilustroval na 20 knih.

Autor: hvezdyn

Český skladatel a herec (1924-1969). Narodil se v horách, nedaleko Vrchlabí. Závodně lyžoval. Vystudoval gymnázium. Hned po skončení války odjel do Prahy, kde absolvoval právnickou fakultu. Ale právníkem se nestal. Naopak, diplom odevzdal otci se slovy, že ho stejně nebude potřebovat, a zběhl k umění.

Už na gymnáziu skvěle kreslil a hrál na piano. Skládal hudbu pro Laternu magiku či pro Horníčka, který pro Šlitra vymyslel přezdívku "Doktor klavír". Horníčkovi také vděčí za to, že ho seznámil s Jiřím Suchým, se kterým později vytvořil jednu z nejúspešnějších komediálních dvojic českého divadla. Ale první setkání je ještě nesvázalo. Tvořili zatím jen pracovní partnerství.

Semafor založili až v roce 1959 a Šlitr se stal autorem téměř všech slavných písní. A po pár letech si troufnul dokonce na své první divadelní role.

Jezdil v moderním BMW, často vyrážel lyžovat do Alp. Ženit se ale nechtěl. Přestože měl stálou přítelkyni a nemanželskou dceru s jinou milenkou, zuby nehty si udržoval svou mládeneckou svobodu.

Téměř nepil, často pracoval dvanáct, někdy i patnáct hodin denně. Složil stovky písniček, které dodnes patří ke klenotům české hudby. Na konci šedesátých let se Semafor málem rozpadl. Šlitr si připravil vlastní program, poprvé bez Suchého. Suchému pak odmítl napsat hudbu k jeho divadelnímu experimentu a místo toho odjel na půl roku do USA. Po návratu se pustil se Suchým do další spolupráce.

Vedle své přítelkyně měl i několik milenek. S jednou z nich strávil povánoční odpoledne ve svém podkrovním ateliéru na Václavském náměstí. I když není vyloučena možnost dobrovolného odchodu ze života, za jejich společnou smrt může s největší provděpodobností náhoda. Přitápěli si plynem, ale trouba při poklesu plynu zhasla. Když se tlak znovu obnovil, začal plyn proudit, bohužel bez plamene. Usmrcoval potichu a rychle.


zdroj: L. Budinský - Tragédie slavných

Autor: ajaajena