Papoušek: „Kevine! Kolikrát ti mám říkat, že nemá smysl, abyste se vy lidi přetahovali s námi psy?!”

Kevin: „Počkej, počkej. To není fér.”
Papoušek: „Ale je. V boji je všechno fér.”

Papoušek: „Plnou, Keve. Jsem hrozně hladový pes.”

Papoušek: (o Clouie Simonové) „Pěkný ptáček.”
Clouie Simonová: (na papouška) „Ty jsi pěkný ptáček.”
Papoušek: „Já nejsem pták.”
Kevin: (na Clouie) „Myslel tím vás.” (vzápětí na papouška) „Kde je tvé slušné vychování?”
Papoušek: „Zakopané na dvorku.”
Kevin: „To je...”
Clouie Simonová: „Clouie. Clouie Simonová.”
Kevin: (o papouškovi) „Clouie, to je Pajda. Je to rotvajler.”
Papoušek: „Nazdar.”
Clouie Simonová: „Vypadá jako papoušek ara.”
Papoušek: (začne vrčet jako pes) „Rrrr!”
Kevin: (na Clouie) „Věřte mi. Je to rotvajler.”

(Brock mluví o lásce k BJ.)
Reba: „Ugh.”
Brock: „Myslel jsem, že to tebou pohne.”
Reba: „Jo, pohlo to mým obědem.”

Reba: „Cheyenne, jsem ráda, že to bereš s nadhledem. Stojíš totiž proti dalším čtyřem děvčatům, která nejsou těhotná. Předpokládám..."

Carl Bruner: (k Molly) Něco bych od tebe potřeboval.
Sam Wheat: Jo, potřebuje půjčit čtyry milióny.

(Oda a Sam vyšli z banky se šekem na 4 000 000 $)
Oda Mae Brown: Co s nima budete dělat?
Sam Wheat: Podívejte se tamhle. Nalevo.
Oda Mae Brown: Snad si nemyslíte, že to dám partě jeptišek?
Sam Wheat: Jinak po vás půjdou. Zachráníte se
jedině, když se toho zbavíte.
Oda Mae Brown: Děláte si srandu?
Sam Wheat: Půjdete do nebe!
Oda Mae Brown: Chci jít do banky a nechat
si ho proplatit.
Jeptiška: Jak se máte?
Sam Wheat: Jednou mi poděkujete. Podepište to "Rita Millerová".
Oda Mae Brown: Já vím!
Sam Wheat: Věnujete to Útulku sv. Josefa.
Oda Mae Brown: Nechápu, proč mě k tomu nutíte!
Sam Wheat: Dejte jí ho.
Oda Mae Brown: Chci si ho ještě podržet.
Sam Wheat: Dejte jí ten šek!
Oda Mae Brown: Dám!
Sam Wheat: Dejte jí ho!
Oda Mae Brown: No jo!
Jeptiška: Bůh ti žehnej.
Sam Wheat: Dejte jí ho. Pusťte ho! Jsem na vás hrdý.
Oda Mae Brown: To je mi jedno. Nepřibližujte se! Co s ním ta jeptiška bude dělat? Nemůže si koupit ani prádlo!

Sam Wheat: Ať to pošle do třetího podlaží
kvůli transakci.
Oda Mae Brown: Odešlete to na třetí podlaží
kvůli transfúzi.

Carl Bruner: Bolí mě břicho. Nemáš tady něco proti bolestem břicha?
Sam Wheat: Vitriol.

(Do Ody Mae Brown vstoupil duch Orlanda.)
žena: Orlando! To jsi ty? Kde jsi? Sotva tě vidím.
Oda Mae Brown: Je tady! Hned před tebou.
Orlando: Sakra, kotě, co to máš s vlasama?
žena: Orlando, líbí se ti to? To je podzimní úsvit.
Oda Mae Brown: Vypadni ze mě, parchante! Tohle mi už nedělej !

Maxwell: „Říkám ne! Já jsem jeho otec a ty jeho chůva!”
Fran: „Řekl jsi to ošklivé slovo na ch? Nilesi, slyšel jsi to?”
Niles: „Zůstane nám dům ve vilové čtvrti?”
Fran: „Jo.”
Niles: „Všechno čistě a jasně.”

Fran: „Já že jsem blbá?”
Maxwell: „To jsem neřekl.”
Fran: „Možná je tu někdo blbej, ale já to nejsem.”
Val: „Co jsem udělala?”

(Zvoní zvonek.)
Maxwell: „Nilesi, někdo zvoní.”
Niles: „Ještěže vás mám, pane.”

Fran: (k Val) „Jen se na to podívej - horda zoufalých žen sedících naproti nám... Jé, zdravíčko, slečno Babcock.”

Maxwell: (k Fran) „Ne, nemohu, mám dnes důležitou schůzku.”
Fran: (k Maxwellovi) „Oni teď volali a tu schůzku zrušili.”
Maxwell: (v duchu) „Je to možné? Ona mi právě zrušila vymyšlenou schůzku.”

C. C. Babcock: „Chudinko chůvo Fine, já jsem narozdíl od vás nebyla ostudou New Yorku.”
Niles: „Ale no tak, vy si vzpomenete.”

Sylvie: „Tos mě teda Fran pěkně naštvala! Já odcházím!”
Niles: „To za svou matkou nepůjdete?”
Fran: „Určitě čeká za dveřmi a až za ní přijdu, bude mi to vyčítat.”
Sylvie: (zvenku) „Ty taky víš všecko!”

Fran Fine: „Nilesi, můžeš mi dojít pro mléko?”
Niles: „Promiňte, slečno Fine, ale právě jsem...”
(Právě prošla C. C., jde do kuchyně, ale uklouzne.)
C. C. Babcock: „Ááá...”
Niles: „... navoskoval podlahu.”

Niles: „No jo, jsou lidé, kteří nic nedělají a přesto k něčemu jsou.”
(Přijde C. C.)
Niles: „Ale neplatí to vždy stoprocentně.”

Fran: „Pročpak nejsi v posteli?”
Niles: „Nakapal jsem si do nosu tolik eukalyptu, že mě ve snu napadla vzteklá koala.”

C. C. Babcock: „Dobré ráno, Nilesi!”
Niles: „To bylo...”

Fran: (k Brightonovi) „A hodně štěstí v matematice. Kolik je šest krát dvanáct?”
Brighton: „Hm, no sedmdesát dva!”
Fran: „Jo, to zní správně.”

(Fran s Val přijdou do bylinkářského obchodu.)
Val: „Na co tu máte všechny ty lahvičky?”
Prodavač: „Ta je zrovna na myšlení. Stojí dolar padesát.”
Val: „A kolik stojí dvě?”
Prodavač: „Vy si vemte tu větší.”

Niles: „Co dáte slečně Fine ke svatému Valentýnu?”
Maxwell: „Nic.”
Niles: „Ale pane, nemůžete jí dát to co mně.”

Prodavač: „Tyhle sušené houby se berou 1x za 24 hodin.”
Val: „A kolikrát za jeden den?”
(Prodavač jí podá ještě větší lahvičku na myšlení.)

Maxwell: „Nilesi, tady je seznam starožitností, které si ještě Consepsion žádá.”
Niles: „Ale pane, slečna Babcock tam není.”

(Maxwell telefonuje se svou kamarádkou.)
Kamarádka: „Ty to polož...”
Maxwell: „Ne, ty to polož...”
C. C. Babcock: „Maxwelli, já bych...”
Maxwell: „Ty to polož...”
(C. C. se naštve a zavěsí jeho telefon.)
C. C. Babcock: „Á, už jsi položil?”

Thomas: „Takže, Fran, na jakou školu jsi chodila posledně?”
Fran: „Na vysokou.”
Thomas: „A kdy jsi skončila?”
(Thomas naráží na její věk.)
Fran: „V posledním ročníku.”

Brighton: „Tati, potřebuju si promluvit!”
Maxwell: „Teď ne!”
Brighton: „Fran, potřebuju si...”
Fran: „Nemůžu, jde tu o život!”
(Přikloní se k němu C. C.)
C. C. Babcock: „Ještě je tu tetička C. C.”
Brighton: „To počká.”