Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 21.10.2010
Naprosto smíšené, až rozporuplné dojmy – chvílemi naprostá pitomost, chvílemi originální nápady. Snímek trochu rozčiluje nesrozumitelnými motivy hlavní postavy (mně docela přízemně zajímalo, proč přepírá cizí spodky v ruce a nehodí je do pračky, jak na to na jednom místě svoji ženu upozornil domácí tyran). Po důvodu jeho squatování pátrat nepotřebuju, ale proč mlčí by mě vážně zajímalo (možná jde o bývalého člena korejské mafie a má vyříznutý jazyk). Originální pointa ale celkový dojem zachraňuje.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 15.10.2010
Zajímalo by mě, jestli se v hodnocení tohoto filmu liší muži a ženy. Autentičnost v pojetí i hereckých výkonech na mě působila „osvěžujícně“ po všech těch nakašírovaných, papírem šustících a primitivních filmech ze současné české produkce. Snímek pochopitelně na druhou stranu využívá klišovitost indie tvorby, ale nejde o příběh totální loserů, exotů, imigrantů, minorit všeho druhu atd., ale obyčejnou historku ze života – drsnou a reálnou. Ocenění si zaslouží alespoň trochu promyšlená psychologie hlavních hrdinek, jejichž výkony jsou uvěřitelné. Film také nemá žádné dramatické rozuzlení se spoustou krve, čehož si vážím, jelikož režisér tomuto pokušení odolal. Začátek filmu, v němž sledujeme jakoby všednodenní aktivity na studentské koleji ve mně vyvolal moje vlastní vzpomínky a tím pádem jsem se asi dokázala líp „připojit“. Dojmy: beznaděj a prázdnota.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 3.11.2008
Děsivá vize USA za 500 let (i když si myslím, že k tomu dojde mnohem dřív) - tlupa naprosto zdegenerovaných jedinců, potácející se v hromadách odpadků, nemůže přijít na to, proč jim neroste zelí. Kdo tento film označil za komedii, snažil se pouze zakrýt pravý stav věcí - toto není komedie, ale velmi realistický pokus o sociálně-politickou prognózu země, v jejímž čele bude jednou stát wrestler, prohlašující o sobě, že je nejmocnějším mužem v galaxii. Scénka na příjmu v nemocnici je úúžasná :-)
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 8.7.2010
Jeden z nejoriginálnějších filmů, které jsem (zatím) viděla. Neodolatelně zamotaný děj, který neuniká k samoúčelné "manýře", ale je takový, protože takový má být a vše v něm má své místo. Včetně chichtajících se Indiánů :)
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 15.9.2010
Amenábar si zaslouží bod za to, že tento příběh vydoloval z propadliště dějin a nebál se ho zfilmovat, byť z jeho pojetí čiší snaha o odsouzení náboženského fanatismu jako takového. Vizuálně efektní snímek ale bohužel dokazuje, že v současné době málokdo dokáže natočit film, který by byl obrazově bohatý a zároveň měl „bohatý“ scénář. Takže zatímco můžeme sledovat překvapivé záběry na „zrekonstruovanou“ Alexandrii (i když vesmírné prostřihy ve stylu Google Earth působí spíš komicky), samotný příběh je zoufale jednoduchoučký a plný klišé. Zapálená vědkyně a její kuželosečky, zamilovaný otrok, který se mstí za to, že je otrok, hezoun a tlupa pomatených christovců. Psychologie postav veškerá žádná nebo jen velmi povrchní v rámci jasně vymezených rolí. Angličtina (s rozličnými přízvuky) vyloženě tahá za uši, ale je to pochopitelný kompromis – málokdo má jako Mel Gibson na to, natočit film v „originále“ a maximálně realisticky (Amenábarův konec je dost cudný, zdráhal se zobrazit hlavní hrdinku, jak je šíleným davem kamenována a nahá vláčena ulicemi). Křesťané prvních stolení bojovali jak s vnějším nepřítelem (tj. stoupenci jiných náboženství), tak s nepřítelem vnitřním (různými myšlenkovými proudy, lidmi, kteří hlásali odlišné názory na některá základní dogmata, byla to doba utváření ortodoxie). Křesťanství jako politický projekt začínalo mezi chudými a nevzdělanými (btw jazyk evangelií tomu odpovídá). Římané dlouho nedokázali pochopit, že se nejedná pouze o další sektu odkudsi z Judeje, ale mnohem ambicióznější podnik. Mimochodem níže zmíněný Konstantin Veliký byl pokřtěn až na smrtelné posteli, dost možná když už byl v bezvědomí :). Zkrátka, jak praví jedno římské rčení, „Pozor na člověka, který má jen jednu knihu“.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 11.6.2007
Amores Perros je film, který je v záplavě komerční produkce sice zajímavý, ale nemyslím si, že by bylo třeba v souvislosti s ním propadat takovému nadšení. Je to drsný, realistický příběh ze života, nic víc, nic míň. Tři povídky, jež se nakonec propletou, také nejsou žádným originálním nápadem. Možná jsem proti podobným příběhům zaujatá, protože ani na Pulp Fiction (s níž je Amores Perros srovnáván) jsem neviděla nic tak úžasného, nemám ráda psy a vadí mi, když se originální názvy filmů „překládají“ tak, aby byly dostatečně „atraktivní“ (Láska je kurva opravdu není adekvátní překlad, to i anglické Love’s a bitch je původnímu smyslu bližší).
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 12.5.2009
Dá se ještě vůbec na téma „andělé na zemi“ natočit něco nového? Besson se o to pokouší s pomocí malého Alžířana a obrovské Švédky. Slibný začátek (andělka v podobě prostitutky určitě nezní špatně) ale kazí prostinký laciný příběh o hledání a nalezení sebeúcty. Žádné překvapení, nic originálního, jen zajímavá vizuální stránka a slušný soundtrack.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 28.5.2007
Film má svoje kouzlo, navzdory tomu, že z knižní předlohy převzal jen pár motivů. Ondaatjeho kniha (i když je místy přitažená za vlasy) je vlastně úplně o něčem jiném - je o vztahu Kipa a Hany a hledání vlastní identity, příběh anglického pacienta a jeho milenky je spíš okrajový. Zajímalo by mě, proč se tvůrci rozhodli vytvořit naprosto odlišný příběh. Vztah Kipa a Hany je pro tak diváka vlastně dost nesrozumitelý a odsunutý na vedlejší kolej. Co se snímku nedá upřít je skvělá kamera a hudba. Sentimentálnost je místy nesnesitelná, ale v porovnání s Návratem do Cold Mountain je to velmi střízlivá podíváná.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 26.5.2008
Dlouho očekávaný film milovníka opravdového nefalšovaného násilí a křesťana Mela Gibsona slibovalo skutečné „maso“, ale kupodivu se nic obzvláště nechutného nekoná. Samotný plytký děj (hodní pralesní Indiáni proti zdegenerovaným velkoměstským) sice vyvažuje snaha o autentičnost (jazyk, kostýmy..), ale jinak se vlastně není na co dívat. Na pižlání obsidiánovým nožem sice dojde, ale samotný popis těchto praktik je odpudivý, takže pouhé jeho zobrazení znalému divákovi nepřináší nic nevídaného. Honička v pralese přesně podle „predátorského“ receptu jasně ukazuje, že režisér neví, co s plánovou stopáží (rád by ji zaplnil, ale netuší jak). Postavy jsou ploché, i když se Gibson na začátku snaží nám je přiblížit, ale tak je tomu ve většině amerických filmů, takže to vlastně Melovi nelze vyčítat. Snímek přináší pouze dva opravdu zábavné okamžiky – když po usilovném boji o život ve studni následuje střih na spokojenou rodinku kráčející vstříc lepšímu životu a samozřejmě lodě na obzoru. Nebojte se, vy hodní z lesa, civilizace se svým křížem a mečem je tady a brzy vás osvobodí zpod jha zlých krvežíznivých městských pohanů. Místo aby se konečně už někdo pokusil o realistický popis událostí kolem conquisty (tj., že ani jedna ze stran nebyla hodná nebo zlá), jsme zase u starých klišé. Gibson se však, a to mu je třeba přičíst k dobru, v závěru ovládl a nezařadil něco ve stylu „nadšení domorodci přijímají křest v záři zapadajícího slunce“, případně „španělští vojáci klátí modly na vrcholu pohanské pyramidy a vztyčují zde kříž“. Takže vlastně díky, Mele.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 17.12.2009
Navzdory bohaté historii se indičtí filmaři dobovými tématy moc nezabývají (pokud se týká mainstreamové kinematografie). Asi proto jim to moc nejde a ze všeho nejhorší je, když z toho začnou dělat umění. Pak už to nezachrání ani hvězda Shahhrukh. O „umělecký dojem“ se stará výhradně kamera - prostřednictvím detailních záběrů na herce ve stylu Tenkrát na západě, detailů, prostřihů, „zpomalenin“ apod. Těch několik málo hudebních čísel pak působí zcela neorganicky a nesmyslně jako nutnost, ne něco co ilustruje nebo lehce posouvá děj, jak je v indických filmech zvykem. Totéž se týká komických meziher. Dojem bohužel kazí i ne moc dobrá hudba – v paměti vám neuvízne jediná melodie, jediný motiv a to je co říct. Celou dobu čekáte, když už se film definitivně rozsype, ale v poslední třetině překvapivě trochu nabere dech a začíná jakž takž fungovat, což je ovšem na tak ambiciózní projekt hodně málo.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 17.4.2008
Babel je jasným příkladem toho, že opakovaný vtip přestává být vtipem. Ve filmu se opět odvíjejí tři paralelní příběhy, které se nakonec protnou – mexická chůva na výletě s americkými dětičkami, pár na dovolené, která se vymkla z rukou a neslyšící Japonka, jež si svoji normálnost potřebuje dokázat tím, že se s někým vyspí. Není to špatné, ale také žádný zázrak – informace o tom, jak je svět malý, jak jsou naše životy propojeny a kolik toho máme společného není nijak originální. Zvlášť příběh z Japonska působí jako umělý přílepek, protože propojení se zbývajícími „story“ je hodně násilné a přitažené za vlasy. Chápu, že mezi standardní americkou produkcí je film něčím neobvyklým, ale z pohledu evropského diváka je to neoriginální nuda, která má navíc hollywoodský šťastný konec (postřelená žena přežije, děti ztracené v poušti se najdou a Japonka z balkónu neskočí, jenom malí teroristé to odskáčou).
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 7.10.2010
V zásadě klasická asiatská drsárna, v níž se poetické záběry přírody střídají s brutalitou a zemitým humorem (střídání záběrů na kopulující zvířátka a lidi považuji za opravdu dost polopatické). Takový japonský rok na vsi, jímž nás provází stárnoucí Orin, které už brzy bude sedmdesát a tím pádem ji čeká cesta na Narajamu, kde bude odložena a ponechána svému osudu. Její nejstarší syn se zdráhá, matka mu přijde ještě silná, je prostě taková měkkosrdcatá povaha. Na pozadí přírodních proměn :) sledujeme, co všechno musí stihnout zařídit. Jak to dopadne a proč sníh znamená štěstí se dovíte. Okamžiky, kdy se syn plazí s matkou cestou necestou a kdy ženu, již jste předtím litovali, začínáte nenávidět, byly silné a obecné sdělné. Jinak jsem si opět potvrdila, že japonské a korejské filmy se svojí poetikou nejsou nic pro mě – to je samozřejmě otázka vkusu. Mentalita spojující křehké básně o lupeni na vodě a kvedlání mečem v útrobách mi zkrátka nevyhovuje. To není odsudek filmu a kultury, kterou zobrazuje, jen mi to prostě (podobně jako koprová omáčka) nechutná.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 19.8.2009
Občas dá dost práce nehodnotit příběh a jeho hrdinku, ale kvalitu filmu. A film je natočený řemeslně dobře. Co vám od začátku až do konce vrtá hlavou je ono mentální salto mortale, které se odehraje před vašima očima v podstatě bez jakéhokoli hlubšího vysvětlování a vám nezbude než spolu s expřítelem jen němě zírat. Švýcarka, která se dne na den rozhodne žít v africké hliněné vesnici se svým místním vyvoleným natřeným hlinkou a lojem – ano, kdyby to nebyla pravda, nikdo by tomu nevěřil. Vážím si toho, že filmaři nezobrazili laciné schéma „strašně tě miluju a zcivilizuju tě, jenže pak se ukáže, že jsi primitiv, který si neváží výdobytků civilizace“. Hrdinka se projeví jako osůbka, jíž odlišné hodnoty jiných lidí nic neříkají a která vůbec nechápe, že se přistěhovala ona a tudíž musí akceptovat jejich zvyky a tradice, alespoň vnějškově. Kultura nejsou jen barevné korále z Jablonce, exotické tanečky kolem ohně a ztepilá pozadí domorodců. Když ji člověk vidí, jak právě zamořila vodní zdroj šampónem shauma, už ani nečeká, že to dopadne jinak. A chudák Lemalian, ponížený a připravený bílou čarodějnicí o mužnou sílu :-), vůbec nechápe, co se děje, stejně jako jeho sociálně neinteligentní žena.
Atraktivní příběh, na němž se nedá moc co pokazit. Realistický, pouze s jedinou výtkou a tou je minimum much v záběrech. Holt Němci a jejich chemie – sehr gut.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 1.3.2010
Snímek ověnčený mezinárodními cenami, drsný, vynikající scénář atd. Tato lákadla zcela logicky přitáhnout diváky, jen jestli film opravdu takový je. Černobílá kamera dává najevo, že půjde o umění. Je opravdu jen málo filmů, kde hlas vypravěče funguje a nepůsobí rušivě. Zde mi přijde nadbytečný a neúčelný. Ano, film je místy drsný, aniž by přitom lacině obtěžoval explicitním násilím (bezpochyby nejsilnější je scéna mezi doktorem a jeho hospodyní), místy dokáže diváka skutečně tvrdě emočně vtáhnout (např. při ošetřování zraněného postiženého chlapce). Přesto jako celek nesděluje nic nového – ano, lidé jsou hloupí, krutí, pokrytečtí, sobečtí, násilničtí, pomstychtiví, zbabělí a jejich děti jsou přesně takové. Jedinec proti mase je bezmocný. Jsme takoví. Český divák jakožto notorický cynik a realista zřejmě nebude zdaleka tak otřesen. Místy to bylo drsné… a dál?
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 19.8.2008
Klišé, klišé, klišé. Jednoduchý příběh o chudém chlapci z vystrkova, který to dotáhl až na vynikajícího tanečníka. Jediným důvodem, proč dá na film dívat, je skvělý výkon (herecký i taneční) představitele hlavní role Jamieho Bella, jemuž uvěříte i tu jinak slaboduchou historku. Byla by škoda, kdyby do budoucna zůstal zaškatulkovaný jen jako ten „cute boy who loves ballet“. Že snímek dosáhl obrovského úspěchu v USA není překvapení, je přece dalším převyprávěním amerického bludu o možnosti usilovnou snahou dosáhnout čehokoli. Realistický konec by byl záběr na již dospělého hrdinu, jak leze z důlní klece a posléze drhne černotu ve sprchách. Jenže to by film museli točit Velšani a ne Angličané s hollywoodskými ambicemi.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 31.1.2008
Základní zápletka o střetu dvou kultur je v současném filmu docela oblíbená. Film sám není zas až tak vtipný, jak by člověk očekával, resp. se dalo z námětu vytěžit mnohem víc. K tomu, aby divák porozuměl tomu, o čem film je, je potřeba mít alespoň základní znalosti o indické kultuře, což v Británii není takový problém, ale zdejší diváci jsou dost nepoučení (soudě podle komentářů). Hlavní hrdinka Jas není muslimka, ale Sikhka, režisérka filmu částečně zpracovala své vlastní zážitky. Úroveň fotbalové hry nemůžu dost dobře posoudit, ale je pravda, že Keira už tehdy vypadala jako reklama na koncentrační tábor. Bod navíc je za soundtrack, který mezi ne-indickými posluchači zpopularizoval bhangru, indický hudební styl.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 2.6.2008
Vím, že to bude vypadat divně od člověka, který dokáže zkritizovat i vysoce hodnocený snímek, ale Bláznivá olympiáda je prostě vtipná. Možná ne tak, aby ji člověk chtěl vidět 5x, ale jako příjemná oddychová podíváná dokonale splnila svůj účel. Ocenit musím zejména výkony "ne"-herců a u nás možná nevídaný fakt - film ukazuje lidi s mentálním postižením jako docela normální jedince, kteří se umí bavit i být protivní, můžou sportovat, chodit do práce a zamilovat se, to všechno s nadsázkou a jen maličkou dávkou patosu. Protože s těmito lidmi spolupracuju, vím o čem mluvím. Díky tvůrcům!
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 21.9.2010
Proč mi tenhle film tak nějak připomíná bizarního Jarmuschova Mrtvého muže a není to jen Deppem v hlavní roli? Rafael žije se svou rodinou (je to ten karavan hned u skládky) v poetickém slumu kdesi na okraji pouště. Nemá práci, chlastá a nedávno se vrátil z lochu. Podobně jako William Blake se jednoho dne vypraví do polorozpadlé továrny a zajímá se o práci. V tomhle filmu mu ji nabídnou, ale takovou hóódně divnou. Ale zatímco Mrtvý muž se staví ke svému osudu čelem a má poselství, je Bojovník podivnou oslavou rezignace, sebeobětování a otrocké morálky. Možná to tak nebylo myšleno, možná film chtěl říct, jak společnost nutí lidi vzdát se absolutně všeho, včetně života, aby si mohli zajistit základní životní potřeby. Ve mně ale tento dojem nezůstal, jen trpká pachuť.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 31.1.2008
O čem ten film vlastně je? Po jeho shlédnutí si tím nejsem vůbec jistá. Příběh cesty dvou "stárnoucích" chlápků, kteří "si chtějí ještě užít" je dokonale banální a stokrát provařený. Jeden je divoch a druhý zakomplexovaný kňourálek a la Woody Allen, vedou rádoby intelektuálské hovory, snaží se nás přesvědčit, že rozumí vínu a občas souloží s náhodnými známostmi. Jediným světlým okamžikem v dokonalé nudě je tak nakonec útěk před manželem na ostro a záchrana zapomenuté peněženky.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 28.1.2008
Bouřlivá svatba je rozhodně jedním s těch nekontroverzních filmů Miry Nairové. Problém je v tom, že chtěla divákovi zprostředkovat indický film, ale zřejmě podle jejího názoru v pro Zápaďana stravitelnější formě. Výsledek ovšem dopadl jako u chytré horákyně - indický/neindický. Základní zápletka je chabá a stokrát obehraná, navíc se nijak zvlášť dramaticky nerozvíjí. Kontrast "urozené" a "prosté" dvojice je opravdu hodně, hodně starý. Láska organizátora svateb ke služebné nakonec vyznívá přesvědčivěji a opravdověji než bezbarvá ústřední dvojice (resp. trojice). Humoru je filmu také pomálu, tedy takového, který by byl opravdu vtipný. Hudba tu určitě hraje svoji roli, byť ne tak významnou jako u "pravověrného" bollywoodu. Co je určitě neobvyklé jsou záběry na indické běžné ulice s jejich ruchem a nepořádkem, to se v bollywoodu moc často nevyskytuje.
Nevím, jaké má představy Mira Nairová o západním divákovi a o tom, kolik toho snese, ale její film není bouřlivý, právě naopak, ve srovnání s indickými filmy vyznívá jako bezkrevný plagiát. Tam je totiž ne zrovna nápaditý scénář vynahrazen aspoň skvělou hudbou, tanečními čísly, třeskutým humorem a opravdu dojemnými scénami.
Hodnocení: 5 / 10
Přidáno: 31.3.2011
Atmosférické podobenství o absolutní moci, které si asi nejlépe vychutnají Italové, znalí všech souvislostí a detailů. Kdo by v tom hledal realistický životopisný film, bude zklamán. Nedotknutelnost a bezmoc, to jsou slova, která mě napadají a potom ještě Brigate Rosse a jestli by Andreottimu spadla neproniknutelná maska tváří v tvář hlavni AK 47. Asi ne.
Hodnocení: 4 / 10
Přidáno: 31.1.2008
Na tenhle film jsem se těšila, ale po první půlhodině jsem usoudila, že nestojí za to. Základní napínavá zápletka založená na skutečných událostech slibovala zajímavou dobovku, ale brzy jsem nevěřila vlastním očím. Francouzský šlechtic si přivezl z Ameriky svého indiánského bratra, který poté předvádí zpomalené kung-fu scény, které tvůrci okopírovali z úplně jiného žánru. Nejen, že je to historicky naprosto mimo, ale navíc to nemá v ději žádný smysl, slouží to pouze jako efektní vycpávka. Film je francouzským pokusem o americký blábol, nechápu, jak mohli něco takového stvořit.
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 9.9.2008
Jo, seženeme tu správnou pomádu a budem se hned cítit o 100% líp. Bláznivé, barvité, vtipné a překvapivé (no kdo by čekal, že se z prodavače biblí vyklube takový grázl). Průlet Amerikou počátku 30. let se skvělou hudbou (a to píšu i přesto, že nesnáším country a vůbec tuhle "dřevní muziku").
Hodnocení: 3 / 10
Přidáno: 6.11.2007
Vážně netuším, co si o tomhle filmu mám myslet. Základní námět mohl být zajímavý, ale výsledek je skoro nekoukatelný. Hlavní hrdinka, typická západní duchovní hledačka, se seznámí se židovským veterinářem a to ji přivede k nadšení pro judaismus. Začne se učit hebrejsky atd. a také otravovat svým nadšením svého přítele. Ten tím není nijak zvlášť nadšený, vlastně mu trochu vadí, že mu jeho přítelkyně připomíná, že je Žid, i když nepraktikující. Mohlo to být vtipné, ale příběh vůbec nedrží pohromadě a záhy se rozpadá na rádoby humorné epizody. K tomu připočtu špatné dialogy a dílo je hotovo.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 8.11.2007
Skvělý film, velerole Petera Sellerse. V dnešní době více než aktuální dílo o mentálně postiženém Gardenerovi, který se ukáže jako nejlepší kandidát na prezidenta. Jeho záliba v zahradnických podobenstvích přesvědčí všechny. Za přečtení stojí knižní předloha od Jerzyho Kosinského, samozřejmě lepší než film :-).
Hodnocení: 2 / 10
Přidáno: 1.2.2010
K tomuto filmu mě přilákal pouze Brühl jako herec, který nejen dobře vypadá, ale vybírá si i zajímavé projekty (jen už je načase, aby se vyhrabal ze škatulky milých hochů). Bohužel to, co na začátku vypadá jako průměrný horor se postupně rozplizává ve slaboduché podobenství o vině a vykoupení. Děj se vleče, jeho natahování nezvyšuje napětí ale nudu. Vážně nemám ráda, když režisér dělá z diváků idioty. Ať už tím, že jim servíruje rádoby tajemno a nesrozumitelno (za nímž se skrývá pouze neschopnost cokoli tajemného a srozumitelného vymyslet) nebo potřebu závěrečného polopatického vysvětlení v podobě Piety. Snímek se vyznačuje řadou samoúčelných „okras“, které plní asi stejnou funkci jako přívěsky na mobil - „strašidelné“ kresby, neustálé dotazy na to „co je tam dole“ (ne, není to černá díra nebo hvězdná brána, ale docela obyčejní nelegálové), sugestivní otázka kapitána proč si nemůže koupit africkou čokoládu, psychotické epizody námořníků a jejich následné zmizení (zůstává po nich jenom stará bota – v tu chvíli už se definitivně dostáváme do ranku parodie). Jak hlavní hrdina dojde k poznání, že kapitán nechal zlikvidovat svého syna vědí bozi. Každopádně čekání Dlouhého Johna Silvera na černou známku mi přijde cca stokrát napínavější. V koktejlu všech výše zmíněných hloupostí jsou kiksy jako je jihoamerický ara ararauna mezi papouchy z Afriky opravdu už jen drobnost. Pane Bože, Danieli, proč si lezl do něčeho takového?
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 31.1.2008
Úchvatný příběh i nádherné zpracování. Myslím, že jediným problémem je fakt, že film je prezetován jako dětský, protože pro děti, alespoň ty malé, není. Knižní předloha Otfrieda Preusslera je skvělá - z lužické legendy dokázal stvořit barvitý příběh plný symboliky, který ale není pro děti, i když byl tak autorem zamýšlen. Škoda, že ve světě řádí Harry Potter. Slyšela jsem, že se připravuje hraná verze, no uvidíme.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 8.11.2007
Skvělý film, skvělí herci. O tom, jak neprovdatelná Bubamara našla pravou lásku a staříci se konečně potkali. A pan Pitbul je kouzelný :-). Škoda jen, že Kusturicovy filmy jsou pořád takové stejné - galerie podivných týpků, mafiáni a zběsilá hudba, ale vem to nešť, všechno je lepší než americká produkce, která se na nás nonstop valí.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 16.12.2008
Tak jsem zakoupila poslední DVD a jsem zklamaná - podle mě neobsahují DVD všechny díly, chybí i vypečené scénky se starým Bendou, parodie na Katovnu nebo "děti, co byly pěkný smradi". Je problém na mém přijímači nebo došel někdo ke stejnému závěru?
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 7.9.2010
Čtyři bojovníci, jež se chystají na dráhu šahídů vymýšlejí tu nejlepší akci: konvertita a samozvaný vůdce Barry (známý též jako Ázád al Britání :), inteligent Omar se pohádkami o lvím králi, totálně vygumovaný Wadž, Faisal, jenž odletí do ráje hned poté, co naruší britské hospodářství a Hasan, který vlastně není pořádně rozhodnutý, jestli rapovat, trsat, vzdát se nebo udělat něco pořádnýho, inšaláh. Vtipná mudžáhedínská komedie, byť trochu poznamenaná (logicky, vzhledem k režisérovi) britcomem s jeho vtipy dohnanými až na samou hranici absurdnosti, přes kterou občas přepadnou do trapna (prostě nejsem fanda Kanclu ani Ajťáků a vlastně ani většiny scének Monty Pythonů). To naštěstí vyvažují povedené situace a gagy. Kdo viděl Život Briana a Judean Peoples Front a Peoples Front of Judea, tomu budou hádky nad plánovanými akcemi připadat dost povědomé. Film má i vážnou notu (což vzhledem ke konci asi jinak nejde), kterou tak nějak řeší, neřeší. Je zajímavé, že se moc nezabývá příčinami podobných aktivit (snad kromě infantilní scénky, v níž Hasan vyhrožuje své bývalé učitelce – obraz atentátníků jako zakomplexovaných chudáčků je možná míněn vážně, možná taky ne). Což je asi dobře, snímek si pohrává s mnohoznačností. Děsím se toho, že Američané natočí brzy remake, ve kterém si opět budou léčit svoje komplexy a který žádný prostor pro myšlenky neposkytne.