Počet zajímavostí k filmům: 25
Film se natáčel ve Vysokých Tatrách, převážně na Hrebienku.
S ohledem k tomu, že Jaroslav Marvan neuměl na lyžích a byl považován za jakéhosi sportovního antitalenta, byly některé scény přepsány. A tak pan Anděl měl jezdít na saních.
V průběhu natáčení však došlo k tomu, že hned tři herci se zranili. Josef Kemr i jeho filmová manželka Stella Zázvorková si podvrtli kotník. Marvan si zlomil nohu. Nestalo se tak v přímém natáčení, ale při jednom "rychlém přesunu" na sáňkách. Výsledkem jedné jízdy byla komplikovaná zlomenina. Záběry byly voleny tak, aby nebyla zaznamenána Marvanova noha obalená v sádře.
Dle tvrzení pana herce Jana Skopečka (např. v dokumentu Neobyčejné životy) měl hrát postavu rytíře Brtníka původě sám, ale z důvodu distance (údajně za výrok urážející pěticípou hvězdu) byla nakonec tato role obsazena Jiřím Sovákem.
Hugo Haas téměř proti Čapkově vůli prosadil do filmu scénu, kdy doktor Galén svěří složení léku jinému doktorovi. Lidstvo tak mělo mít šanci po Galénově smrti se tak zachránit.
Zdroj: Valeria Sochorovská: Hugo Haas, str. 106
Ve filmu se dvou vedlejších rolí zhostili Vladimír Bedrna a Karel Augusta. Byli to role berních úředníků. V jedné scéně, ve které se vydražuje majetek Emy Destinové vystupují coby vyvolávači a zapisovači. Tyto role si během natáčení několikrát prohodili. Režisér Krejčík nebyl z jejich výkonem spokojen. Měl stále pocit, že své role zpívají. Nakonec Augusta zůstal jako vyvolávač.
Informace z knihy: Vladimír Procházka - Karel Augusta vypráví, str. 100
Shodou náhod v době, kdy se natáčel film Díra u Hanušovic, tak onou vsí projíždělo i auto mapující české ulice. Na panoramatickém snímku jsou tak vidět i auta české televize i někteří tvůrci a představitelé z filmu.
viz.
http://www.mapy.cz/zakladni?x=16.9952769&y=50.1372638&z=14&l=2&pano=1&pid=11683183&source=muni&id=243&q=anu%C5%A1ovice
Postavu vodnice Matyldy měla původně hrát paní Helena Růžičková. Tato role ji byla psána přímo na tělo. V době realizace však bylo účinkování ve filmech Heleně Růžičkové zakázáno. A tak bylo role nabídnuta Myleně Myslíkové.
Zdroj: kniha Helena Růžičková o sobě, str. 81
Při natáčení málem došlo k tragédii. V jedné scéně je Jaromír Hanzlík (role německého vojáka rakouské národnosti) vláčen za vozem taženým koňmi a má provaz okolo krku. Podle scénáře má jeden z partyzánů vystřelit do vzduchu. V ten moment se koně splašili a Jaromír Hanzlík měl stále onen provaz okolo krku a svázané ruce za zády. Chvíli a vozem běžel, ale začal zakopávat. Naštěstí rychle zasáhl jeden z filmařů a provaz blízko Hanzlíkova obličeje přesekl. Nebýt toho zásahu mohl by být Jaromír Hanzlík uškrcen.
Několik desetiletí byl film vysílán ve zkrácené verzi. Scény, ve kterých hrál Jára Kohout, byly vystřiženy. Film byl upraven i v titulcích, kde Kohoutovo jméno chybělo. I po roce 1989 se na televizních obrazovkách zkrácený film Kristián několikrát ještě objevil. Na popud Národního filmového archivu se scény s Járou Kohoutem do filmu opět vrátily.
Zdroj: Aleš Cibulka - Nataša Gollová, str. 70
Místem natáčení posloužila i administrativní budova na Praze 10 poblíž Edenu. Dnes se tato budova nazývá "Palác Kodaňská". V této budově se natáčely veškeré scény odehrávající se v geodetickém podniku.
Poděkování Střední odborné škole Poděbrady
Název tohoto zábavného pořadu se zrodil v hlavě hudebníka, dramaturga a režiséra Františka Poláka. Inspirovala jej jedna cedule, která sloužila jako pozvánka na vesnickou zábavu.
Pořad Možná přijde i kouzelník se poprvé na obrazovkách objevil v září 1982.
Na tento snímek ve svých pamětech rád vzpomíná Jan Pivec. Mj. uvádí: Bylo to báječné představení režiséra Martina Friče. Dostali jsme za ně v roce 1962 v mezinárodní soutěží v Monte Carlu Zlatou nymfu jako nejlepší komedie.
Zdroj: Thesoidova kára Jana Pivce
Místa natáčení: Seriál se natáčel v Pelhřimově, scény kolem rybníku v Neveklově a další scény vznikaly v Brandýse nad Labem. Pak se některé scény natáčely ve Vysokých Tatrách, scény s delfíny v Holandsku a návrat Návštěvníků v německém Gohrenu.
Celkem natáčení trvalo 17 měsíců (prý 223 natáčecích dní).
Zdroj: Josef Chmel - Sympaťák Josef Bláha, str. 74
Značná část filmových scén se natáčela v SSSR v karumské poušti. Pro filmaře to bylo exotické prostředí – šedesátimetrové duny žhavého písku, divocí velbloudi, nádherné východy a západy slunce. Postava Josefa Bláhy se původně jmenovala Skrček.
Štáb sídlil poblíž Kaspického moře. Jednoho dne se část herců vypravila spolu s místním usedlíkem na rybolov. Ten se prováděl pomocí karbidky a napichování vidlí. Josef Bláha byl přemlouván k tomu, aby se rybolovu rovněž zúčastnil, ale ten to odmítl. Rozhodl se, že na ně počká u břehu jako maminka rybářů. A stalo se, že Josef Bláha získal přezdívku Mamina a tuto přezdívku se i následně podařilo prosadit i do filmu. A tak se ze Skrčka stal Mamina.
Dle zdroje: Ladislav Chmel – Sympaťák Josef Bláha, str. 71
Role doktorky Alice Váňové byla původně nabídnuta Ivě Janžurové. Ta ji však Hynku Bočanovi odmítla vzít. Proto ji získala Regina Rázlová. Toto odmítnutí měl však Hynek Bočan Ivě Janžurové dlouho za zlé.
Zdroj: Petr Macek - Iva Jabžurová - Včera, dnes a zítra
Chovance ústavu v tomto filmu vytvořili herci Václav Sloup a Jiří Krampol. Jejich vychovatele a pedagoga hrál Ivan Vyskočil. Zajímavostí je, že Ivan Vyskočil je o deset let mladší, než Jiří Krampol i Václav Sloup.
Některé scény seriálu se natáčely v budové kladenského gymnázia.
Když Marie Poledňáková vybírala obsazení hlavních rolí, byla při rozohodování o Júliu Satisnkém ujišťována třeba Václavem Postráneckým, že pan Satinský je výtečným lyžařem. Skutečnost byla taková, že před natáčením neměl Julius lyže nikdy na nohou. Natož, aby na nich dokázal jet. Tuto skutečnost Marie Poledňáková zjistila až na place. Horská služba milého Julka tak narychlo učila lyžovat.
Ve své době jeden z nejnákladnějších filmů v Evropě. Na natáčení se spotřebovalo 35 vagónů dřeva, šest tun hřebíků, 12 tun barev. Pro sólisty bylo zhotoveno 120 kostýmů a pro komparz více než tisíc. V roce 1971 film rekonstruoval František Balšán pod přímým dohledem původního režiséra J. D. Kolára.
Zdroj: Týdeník TELEVIZE 40/2009. str. 17
V tomto filmu se poprvé spolu zahrály skutečná matka s dcerou. Jsou jimi Ludmila Babková a Lída Baarová. Lída Baarová o filmu ve své knize Života sladké hořkosti mimo jiné píše: "Byl to povrchní kýč o románku lásky pod Tatrami, ale dobré výkony jej povýšily na solidní komediální úroveň."
Postavu babičky, kterou skvěle zahrála Marie Rosůlková, měla původně hrát Ljuba Hermanová. U filmu Peníze nebo život byla situace opačná. Tam postavu "Dívky z akvária" měla původně hrát Marie Rosůlková a nakonec ve filmu debutovala Ljuba Hermanová.
Zdroj: Informace z knihy Luboše Nešase - Marie Rosůlková - Životní příběh milované herečky
V tomto filmu hráli spolu Máňa Ženíšková a Theodor Pištěk. Máňa zde vytvořila roli dcery udřené pradleny a Theodor Pištěk hrál jejího otce. Zajímavostí je, že v této době Máňa Ženíšková a Theodor Pištěk spolu chodili. Později se vzali.
Při natáčení filmu se zabil pilot, který hercům ve filmu dělal dubléra.
Zdroj: Jaroslav Kříženecký - Jiří Adamíra - Noblesní král českého jeviště, str. 29