Počet zajímavostí k filmům: 11
Vojtěch Jasný přiměl Jana Wericha ke spolupráci na scénáři, protože by to svými slovy "neuměl napsat tak krásně, jako Jan Werich".
Inspiraci pro barevně zářící lidi čerpal Vojtěch Jasný ze svého dětství, kdy umíral na španělskou chřipku a chvilku měl být již "na druhé straně, kde všechny viděl".
Jedním z výtvarníků filmu byl i Alan Lee, ilustrátor knih J. R. R. Tolkiena a později i jeden z hlavních výtvarných poradců filmových trilogií Pán prstenů a Hobit.
Autorem hudby je "sedmý Python", zpěvák, skladatel a spisovatel Neil Innes, který spolupracoval jak na seriálu Monty Pythonův létající cirkus (od r. 1969), tak i na dalších projektech. Zejména se pak proslavil jako autor skladeb skupiny Rutles, v níž ztvárňoval Rona Nastyho.
Petr Zelenka chtěl původně natočit samostatné povídky. K jejich propojení postavou taxikáře jej přesvědčil producent Čestmír Kopecký.
Seriál byl s velkým úspěchem uváděn v Německu pod názvem Die Besucher. Této německé verze se nedotkl problém se soudním sporem kolem jména postavy ztvárněné Josefem Bláhou, a tak zatímco v češtině se akademik jmenuje Jan Richard, v němčině je to stále Rudolf Filip.
Ve druhém díle rozdává akademik (Josef Bláha) občanské průkazy (vzor 77) se slovy: "Průkazy neztratit. Ve 20. století bez průkazů neexistujete." Třiadvacetileté Emilia Fernandez (Dagmar Patrasová), respektive již Kátě Jandové, přidá průkaz šest let navíc - datum narození je totiž 1956. Jde jde totiž patrně o skutečný průkaz Dagmar Patrasové.
Roli popáleného pilota ztvárnil tehdy pětatřicetiletý zpěvák Karel Hála. Patrně proto, že jeho oholená hlava umožňovala dobré možnosti líčení, které trvalo 4,5 hodiny.
Režisér Polák nabídl Petru Kostkovi možnost vybrat si ženskou partnerku. Z tohoto výběru vzešlo obsazení Zuzany Ondrouchové. Dcera artistů Eva Kropupová však byla její poslední filmovou rolí.
Petr Kostka po prvním přečtení scénář Jindřichu Polákovi vrátil s tím, že tuto roli hrát nechce. Až teprve po druhém čtení jej zaujal.
Scény z Hitlerova generálního štábu byly natáčeny za dozoru poradce z vojenského muzea. Podle Theodora Pištěka všechny distinkce, vyznamenání a řády odpovídají realitě. Řádové stužky byly na kostýmy našity v pořadí, v jakém byly uděleny. Výtvarník Pištěk si dal záležet ale například i při výrobě bomby, kterou bylo možné vyjmout a smontovat dohromady.